Interstate 60

"Je-li vesmír nekonečný a čas bez konce i začátku, stane se úplně vše. To znamená, že každá událost je nevyhnutelná, včetně těch, které jsou nemožné." Stejně jako učebnice dějepisu, fyziky či literatury svědomitě ignorují existenci Járy Cimrmana, tak i nejpodrobnější mapa USA zarputile odmítá zobrazit Dálnici 60. Jenže pouze na I60 lze potkat poťouchlýho vtipálka O. W. Granta, výbušnýho pana Codyho, právníky preventivně věznící své klienty, drogy ve službách města či podezřele kulatou odpověď na každou otázku. Je to zábavný i návykový a já se s radostí po imaginární dálnici několikrát v roce projedu. (27.09.2011)

Trochu šílenost, ale rozhodně poutavá. Každopádně nechápu, proč není v žánrech mysteriózní?! Vždyť tohle bylo mystery jako kráva. Film je svou strukturou zajímavý, bavil jsem se, ale čekal jsem, že to celé vyústí v něco "velkolepějšího". Jak se mi prostě ten film celý líbil a očekával jsem nějaký nečekaný vyústění, tak s tím koncem to tak nějak vyšumělo do prázdna, takže nemůžu jít s hodnocením nejvýš. Určitě se ale jedná o film hodný pozornosti. 75% (10.04.2013)

Mysteriózně laděná komedie, která se dá s velkou nadsázkou označit jako kombinace našeho Pana Tau, anglosaského černého humoru a rodinné komedie amerického střihu o hledání vlastní identity a svého místa v životě. Hlavní hrdina sice touží po kariéře malíře, ale zatím se neprosadil a jeho život určují rodiče, kteří mu nalinkovali kariéru právníka, který má jít cestičkou prošlapanou svým otcem. Jednou se ale objeví tajemný cizinec, který mu může splnit přání, a zatímco jiní mají malou fantazii nebo příliš konzumní směřování, Neil Oliver si přeje právě najít správnou životní cestu. Následuje tedy jízda tajemnou dálnicí č. 60 a návštěva měst, které nejsou známé na současných mapách a karikují některé negativní rysy současné americké společnosti. Takže hrdina projíždí městem, kde legalizovali syntetickou drogu a volně ji distribuují všem, kteří o ni stojí, aby pak následně využívali levné pracovní síly závislých. V dalším městě pak vládnou právníci, kteří si vymýšlejí obskurní obvinění na návštěvníky, aby je pak vysávali v dlouze protahovaných kafkovských procesech, což má předobraz v současném komplikovaném americkém právním systému a snaze vytřískat z různých absurdních obvinění co největší balík. Místy opravdu vtipné, ale potenciál není využitý ani zdaleka tak, jak by si zasloužil, protože se to pohybuje přes odvážný nápad v mainstreamových kolejích a hlavní hrdina jako by vypadl z nějaké teenagerské komedie, kde jako hezoun hraje premianta třídy. Celkový dojem: 65 %. (14.07.2011)

Neskutečně pohodový film! Nejlepší na tom všem je, že jsem vlastně vůbec nic nečekal. Nevěděl jsem o čem byl a ten plakát s rozkročenou holkou mi připadal jako vystřižený z časopisu pro řidiče kamionů (lol). Moje zuřivé tleskání patří taky veleváženýmu herceckému ansáblu z nichž mi nejvíc utkvěli Smart- Oldman ve svých "žrasoidních" roličkách. Konec vás sice donutí přemýšlet, což je u podobnýho filmu neobvyklé, ale zbytek to všechno vykompenzuje. A Bůh je mi svědkem, že po závěrečných titulcích jsem měl neskutečně dobrou náladu a chuť začít hrát na činely... (18.08.2008)

"Já jsem sám sobě největším fandou" říká O. W. Grant poté, co Neilovi vysvětlí, že plní přání, každému však jenom jedno a to ještě podle svého uvážení. Následné příklady splněných přání obsahují takovou dávku cynismu, jakou mne ještě v žádném filmu nikdo neoblažil ("chtěli se vzít a žít šťastně až do smrti, tak jsem jim nechal vybouchnout auto před kostelem"). Neil podepíše standartní formulář (Beru tuto práci - podpis) a rychle se svým přáním "znát odpověď na všechny otázky" (a filozofující koulí k tomu) vyráží na neexistující dálnici I60, kde vše funguje jen a jen podle nálad jejího stvořitele. A tak si Neil může vsadit na bezedného žrouta, potkat "nejlepší šukačku" svého života, poznat drogu vzbuzující závislost již po prvním požití (vzorek zdarma), nechat se zavřít ve městě právníků nebo se jen tak bavit nad vzdělanými kritiky v Muzeu uměleckých podvrhů. Je to všechno ukrutná zábava, ale ještě o třídu výš je pan Cody, který jako bývalý tvůrce reklam nesnáší lež ("Mám rád cigarety, píšou tady, že způsobují rakovinu a je to pravda") a má prst neustále nebezpečně blízko odpalovače výbušniny na svém těle. Taková cesta může být poučnou (určitě nejen pro nerozhodného Neila), neboť zpod hromady hlášek nenápadně vykukují různá řešení (často divoká, ale vždy zajímavá) současných problémů světa. Mě po několikanásobném zhlédnutí tohoto snímku nezbývá než poslat tento vzkaz: "O.W. Grante! Nic si nepřeji a kdyby se ti zdálo, že ano, tak na to zapomeň. Kdyby si však něco přál někdo z mého okolí, tak mi zavolej, musím vidět, jak mu to splníš. Já se budu bavit a on to možná i přežije". (15.04.2009)