Jak přicházejí sny

Sice ne dějově nejsilnější, ale v mnoha aspektech nepochybně originální americký romantický film (ať už mluvíme o expozici - tolik "mrtvol" na úvod se v tomhle žánru jen tak nevidí - a nebo o vizuální stránce). Fantastický Robin Williams, hravý soundtrack, silně vyjádřená naděje v nehynoucí lásku a lákavá paleta nejrůznějších barev. Asi bych to osobně nechtěl prožít, ale přál bych si věřit tomu, že bych ve jménu lásky dokázal být stejně nezlomný... (26.07.2006)

Na jeden film s obmedzeným časovým rozsahom chcú toho riešiť akosi veľa - divák sa dočká klasickej manželskej schémy, neba a pekla, dokonca i prevteľovania! Hinduisticko-kresťanský zmätok v obrazovo nádhernom kabáte s natoľko sentimentálne plačlivým scenárom, že ohromí svojím kalkulom a neúprimnosťou. Robina Williamsa mám rada, ale tu bol všetkým, len nie po uši zamilovaným manželom - ešte som nevidela, aby nejaký herec tak nešikovne zobrazoval emócie či city vo filme, ktorý si to vyžaduje. Pre niekoho to bude film plný krásy, farieb a emócií, na mňa bolo tých litrov cukru až príliš. (30.12.2011)

Příliš kýčovitý, podivný a v podstatě nic neříkající film, který se snaží ukázat, že obrazem je možné sdělit všechno. Tak úplně to není pravda. Herci se tady mohou snažit, co jim síly stačí, a také tak činí, ale stejně jsem měl nakonec pocit, že je to jen příliš líbivá pohádka, která se z diváka za každou cenu snaží vymačkat slzy. (02.06.2015)

Tak tady se Vincent Ward strefil u me primo do cerneho. Krasny pribeh a perfektni Robin Williams, ktereho ja mam rad. Fantasie a jiny rozmer s krasnymi barvami je presne to kam chci utect. A kde jinde se mi to muze povest nez ve filmech jako je tento? Skoda jen ze to bylo prilis preslazene a s cukrovou vatou na konci :-( (17.07.2009)

Proč jste tenhle film přede mnou neschovali? Já byla připravená na kdeco, ale na takovou emoční smršť tedy ne. Považuji se za celkem otrlého diváka. Filmy, o kterých se říká, že jsou to ždímačky slz, nechávají mé oči v suchu. Ale tohle se prostě nedalo vydržet. Ať už proto, jak skvěle je to zahrané, a nebo proto, jaké otázky a sem tam i odpovědi se mi nořily v hlavě. Člověk někdy musí ztratit, aby získal. A je krásné, když opravdu získá. Někdy ale pouze ztrácí, a už není, co by získal. Někdy by si člověk strašně moc přál happy end a nenechal zemřít naději. Asi se neříká nadarmo, že naděje umírá poslední, a já si jednou, pokud se toho dožiju a budu vrásčitá stařena, která se bude ohlížet zpátky na svůj život, znovu pustím tenhle film. A pak teprve si odpovím na otázky, kterým se dnes raději s cynickým nadhledem vysmívám. A ještě něco. Tyhle obrázky budu mít hodně dlouho v hlavě. To je po vizuální stránce jeden z těch filmů, co velmi úzce zapadají do mého fantazijního světa. (17.06.2013)