DogMan

Pozoruhodný film.  Balancuje medzi rôznymi žánrami – psychologický, thriller, melodráma, akcia, všetko tam bolo. Dokonca aj nejaká romantika, hoci nepodstatná. V centre stojí invalidný transvestita so svojimi štvornohými miláčikmi, ktorí preňho urobia nemožné. A my vlastne sledujeme všetky jeho podstatné životné udalosti. Film sa niesol v pokojnom duchu a po väčšinu času mi pripadal viac zaujímavý ako vyložene dobrý, ale záverečná vybíjaná medzi psami a ozbrojenými zabijakmi bola neskutočná a dvíha úroveň filmu o latku vyššie. Že mali psy vyššie IQ ako všetci zabijaci dokopy je už druhá vec, ale nevadí, nie je to predsa podľa skutočnej udalosti. Problémom filmu sú vedľajšie dejové zápletky, ktoré film nikam neposúvali, takže keby to trvalo o 20 minút kratšie, vôbec by to nevadilo. Kino odporúčam. (24.09.2023)

"Psi mají krásu bez marnivosti, sílu bez drzosti, statečnost bez zuřivosti a veškeré lidské ctnosti ovšem bez jakékoli neřesti. Pokud tedy vím, mají jen jedinou vadu – Důvěřují lidem!" Film je vyprávěný podobným způsobem jako "Obvyklí podezřelí" – Douglase ve vyšetřovací vazbě zpovídá mladá psychiatrička a rekonstruuje s ním celý jeho život, který ve flashbacích ožívá před našima očima. Základem celého vyprávění je nejednoznačnost. Film balancuje mezi dramatem a komedií. Besson se drží své oblíbené groteskní stylizace, kdy svět je temné, nehostinné a nelítostné místo, v němž však občas září osvícení blázni. Caleb Landry Jones není moc známý herec, ale věřte, že po tomhle filmu se vám z hlavy nevykouří. Předvádí tu životní herecký výkon, od mimiky, emocí, samotného projevu a dialogů, no prostě paráda. Kladným bodem snímku je určitě i hudební doprovod. Ten se sice často opírá o melodie známých písní, přesto dokáže atmosféru jednotlivých scén umně podtrhnout. Film má i zajímavý konec, který mi do hlavy vtlačil vzpomínku na devadesátky a "Ghost Dog: The Way of the Samurai". Důvod, proč nedám plný počet je, že mi chybělo nějaké mysterióznější či tiše hororové intermezzo, které by komunikaci hlavního hrdiny s „jeho dětmi“ uvedlo do artovější atmosféry jakou měl například "Joker"... Neboť jsem měl chvílemi pocit, že sleduji pohádku, ve které se vlastně pouto a porozumění se psy za Dogmanova mládí ani nekonalo, ale spíše to vypadalo, že psi umějí číst, psát a počítat, ale jen jediný člověk na celém světě se rozhodl jim naslouchat. Což je škoda, protože jinak by film dokázal okouzlit na jiné úrovni… /80%/ (22.05.2024)

Přiznávám, že jsem si přál a trochu i věřil, že by se Luc Besson mohl Dogmanem vrátit do doby Leona a Brutální Nikity, ale nestalo se. Dogman není v žádném případě akční film a to co naznačovali trailery, je zde jen tak mimoděk. Film se nejvíce přibližuje poslednímu Jokerovi a ukazuje nám příběh, životem hodně zničeného muže, který našel lásku a přátelství jen u psů a stal se Kmotrem zapadlé čtvrti, který šéfuje psímu gangu, vystupuje v drag show a trochu se zaplete s místním gangem. To co naznačovali trailery je zde asi 10 minut a není to působivé, tak jak by mohlo být a pokud by tam závěrečná akce vůbec nebyla, film by fungoval dál. Dogman tak ani není filmem Luca Bessona jako spíše Caleba Landry Jonese, bez kterého by neměl co nabídnout a on jediný, film posouvá na mírný nadprůměr. (02.04.2024)

„Pokiaľ ide o mňa, psy majú len jednu chybu. Veria ľuďom." Týraný chlapec, ktorý sa zmenil na krysařa s hafanmi a netransfóbnou hviezdou medzi kabaretnými Jokermi. Herecký výkon Caleb Landry Jonesa je absolútne fantastický, pokiaľ teda nerobí drag queen alebo nemá radiátorové tendencie aj v skutočnosti, no a v tesnom závese je hudba Erica Serru a skvelo vybrané piesne, ktoré pôsobia ako ôsobí doslova ako druhý dialóg, texty piesní presne zapadajú do pocitov postavy či diania. Škoda len, že v celom tom zaujímavom príbehu sa Besson nevyhol tomu, aby bol poplatný novodobým naratívom, ktorý má upevniť nový sociálny model zdanlivo prebudených, ktorí sú však paradoxne v hlbokej kóme. (27.01.2024)

Nečekal bych, že mě Luc Besson ještě po těch letech dokáže takhle překvapit. Samozřejmě že je koncept trošku abstraktně nerealistický, ale ten způsob převedení do filmu si mě získával každou minutou a ačkoliv jsem slyšel, že pod slupkou může být něco více, nečekal bych, že mě DogMan nakonec tolik pohltí a šáhnu k pětikvaltu. Caleb Landry Jones se do podobně jokerovsky pitoreskní role perfektně hodí, nikdy však nepatřil k mým oblíbencům; nyní jej však budu vyhledávat častěji. A už vůbec bych nečekal, že si takhle užiju jeho Drag queen show, jež jsem si dokonce pouštěl několikrát. Za mě velké doporučení s výstrahou, že se jedná o velmi specifický styl a rozhodně nesedne každému. (04.02.2024)