Maxipes Fík

Asi jsem divná, ale jako malou mě to nebavilo,, takže jsem si na to nevytvořila takový ten správný návyk a teď, když jsem to shledla a můj chlap má z dětství i kazetky s mluveným slovem mě to nějak moc nezaujalo. Navíc mi tam hodně vadily nesmysly typu: Fík se podíval na dveře obchodu, kde byl přešrtnutý pes, tak dal ceduli pryč a nakreslil tam místo toho přeškrtnutého policajta. A když policajti přišli řekli si "Co to? My tam nemůžeme!" nebo vlastně úplně celý příběh Fíka, pružiny na nohou, koňské závody, prostě všechno. Tím, že jsem na tom nevyrůstala, nedokážu se na to dívat očima dítěte a očima dospělého mě Fík velmi irituje. (15.10.2012)

Věnováno Azorovi...Když jsem byl malej, měl jsem taky psa, jako u nás na vesnici měli všichni mí spolužáci. Sice nedokázal dojít pro pivo a ani pak vypít sud piva na ex, a navíc to byl jen takovej voříšek, skoro bych řekl i podvraťáček. A taky občas sousedovi zakousl slepici nebo králíka, kterej ke své smůle zdrhnul z drátěné ohrádky, kde se měl poslušně pást. A navíc jsem po něm docela dlouho musel uklízet loužičky na linoleu (a záviděl jsem Áje, že její Fík dělá jenom kreslený). Ale stejně jsem měl toho svýho pejska moc rád. Jmenoval se Azor. A u večerníčku vždycky kňučel strachy, jestli nebudu mít toho Fíka radši :-) A pak chvíli vydržel poslouchat, nedělat loužičky a dávat pac... :-) (11.01.2013)

Josef Dvorak je genialni vypravec a jeho Maxipes Fik neni vyjimkou. Na techto klasickych, starych kreslenych pohadkach je fantasticka jedna vec a to sice, ze je sice kazdy zna nazpamet, ale nemuze se jim dodnes neustale prestat smat. Je to nesmrtelna studnice smichu a pohody, kterou oceni nejen deti, ale i prave dospeli lide. (04.04.2006)

Jeden z nejlepších večerníčků a určitě patří mezi moje nejoblíbenější, které jsem moc rád sledoval. Příběhy Reka teda Feka, nakonec se pejsek pojmenoval Fík, to už Ája vyslovit dokázala. A taky jsem přestal růst, když jsem se napil poprvé piva. / Viděné epizody *13.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 10/10 ) (26.05.2012)

Maxipes Fík předvedl to, co mám na večerníčcích rád. Ukázal nám pohádku jako grotesku. Dělalo to později A je to..., Bob a Bobek a trochu i Mach a Šebestová. Maxipes Fík však byl v tomto průkopnickým večerníčkem, který tu byl.  Václav Bedřich byl zárukou toho, že ten večerníček dosáhne komičnosti, kterou si to zasluhuje. Pobaví se tak nejen dítě, ale dospělý. Dívám se na to odstupem a vidím tam věci a narážky, které jsem před tím ještě neviděl. A je to dobře... (03.04.2024)