PF 77
Režie:
Jaroslav BrabecKamera:
Tomáš SyselHudba:
Jan JirásekHrají:
Vlasta Chramostová, Ilja Racek, Daniela Kolářová, Martin Stropnický, Josef Vinklář, Lubomír Lipský st., Karel Dobrý, Jana Drbohlavová, Emma Černá, Jiří Langmajer, Zuzana Fišárková, Jiří Štěpnička (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh z doby vzniku Charty 77 o cti, morálce a lidské důstojnosti v hlavní roli s Vlastou Chramostovou.
Příběh kantorky, slavné herečky a jejich studentů je zasazen do dobového rámce utužené normalizace, do doby, kdy se po okupaci sovětských vojsk snažila většina přežít v šedé zóně a v boji proti režimu byla ochotna riskovat své postavení jen hrstka odvážných. Herečka Damiánová připravuje na DAMU se svými studenty Shakespearovu tragedii Romeo a Julie. Je mezi nimi i nadaný student Petr, který hraje Romea a jeho dívka Hanka, která zkouší roli Julie. Jenže doba "vymknuta z kloubů šílí". Právě se zformovala Charta 77 a stranické orgány DAMU útočí na své pedagogy, aby ji odsoudili. Damiánová se brání, má své známé, kteří díky režimu nemohou hrát a působit ve svých profesích, kolegu Petráka a bývalého nadaného studenta. Ale pak ÚV KSČ zorganizuje shromáždění umělců a tvůrčích pracovníků v Národním divadle. Všichni vědí, o co půjde: odsoudit Chartu 77 a demonstrovat věrnost straně a vládě. Damiánová psychicky trpí, stojí před dilematem. Jednalo-li by se pouze o ni, reagovala by nekompromisně. Jenže na ni snacha vyvíjí nátlak. Jde o kariéru jejího syna, pokud se matka nezachová tak, jak se očekává, nebude její syn potvrzen ve funkci ředitele vědeckého ústavu, kde pracuje. Všichni čekají, jak se Damiánová zachová, nejvíc její studenti, mezi nimiž jsou povahy idealistické a zásadové jako Petr, ale i donašeči, jako Kamil. A drama spěje k závěrečné tragedii.
Působivý a psychologicky uvěřitelně vystavěný příběh o morálce, svědomí, o lámání charakterů natočil režisér Jaroslav Brabec s využitím archivních záběrů, které jsou v místy černobílém ladění organicky vrostlé do obrazového ztvárnění atmosféry doby. Svou velkou roli tu procítila a prožila herečka Vlasta Chramostová.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (70)
Vlasta Chramostova dominovala jako malo kdo v televiznim filmu, vyborny herecky vykon. Namet pro me vice nez zajimavy, stopaz je ovsem zbytecne dlouha a filmu ubira na napeti. Dost mi vadila roztekana kamera Tomase Sysla, jako by chtel napodobit reziserovu byvalou tvorbu za kamerou (Kopytem sem, kopytem tam), v PF77 jsem vsak mel pocit, ze padla kamera na kamen. Cekal jsem vice. Filmova prvotina meho oblibence, Miroslava Krobota. ()
Zase tak moc mne to neuchvátilo. Docela slušný scénář se tak úplně nepovedlo profesionálně realizovat - předlouhé scény, nesvižný střih, všechno se předlouho připravuje, aby, až to přijde, už bylo po překvapení. Škoda tuctových dialogů, které sice posouvají děj, ale samy o sobě se nemají čím chlubit, a škoda rolí mladých herců, kteří moc nevědí, co hrát, protože se o nich vcelku neví víc, než že právě bylo zapotřebí, aby něco řekli. Nejzajímavější tak zůstává samotné téma, které odjakživa dráždí tím, že nemá žádné dobré řešení. ()
Téma Anticharty je pro naši společnost do značné míry bolestivé a zdá se mi i, alespoň v umění, docela málo reflektované ba spíše obcházené a opomíjené. Vidět oblíbené televizní tváře participovat na něčem, co jsme raději ukryli do těch nejzazších zásuvek nevědomí, jelikož to vlastně vypovídá o nás samých... Televizní film Jaroslava Brabce však tato slova důsledně vyvrací. Vynikající Vlasta Chramostová a scénář psaný přímo pro ni, dokonce možná i podle ní (pozor však, paní Chramostová se ve skutečnosti zachovala přesně naopak, než v tomto filmu!!!), výborná kombinace hraných scén a autentických dobových záběrů, úžasné, na současnou filmovou tvorbu velmi nadprůměrné herecké výkony, morální vyznění filmu gumující všechny tlusté čáry za minulostí... Velice záslužný a povedený počin, tenhle ,,televizní" film... ()
Výborný scenár, výborné herecké výkony a skvelá téma by si zaslúžili poctivé filmové spracovanie. Potom možno aj nejaké ceny a medzinárodné festivalové uvedenie. Televízny vizuál v Brabcovom podaní mi však pripadal poväčšinu času veľmi nepríjemný, napríklad pri pohľade/protipohľade v reštaurácii mi bolo až fyzicky zle. Možno to bol režijný a kameramanský zámer, ale u mňa sa minul účinku. Každopádne toto je smer, ktorým by sa mala uberať odnož českej kinematografie, túžiacej po dôstojnom sa vysporiadaní s minulým režimom. ()
Pavel Kohout, Jelena Mašínová i Vlasta Chramostová vycházeli ze sebe. Ze svých pocitů, vzpomínek, traumat, lásek a historie. Je to SILNÉ, je to ŽIVÉ a byl jsem POHNUT. A to jsem podle některých lidí TAK MLADÝ. Ale zajímám se o HISTORII a nekašlu na PAMĚŤ. No a pokud přidáte PRVOTŘÍDNÍ režii Jaroslava Brabce, není o hodnocení pochyb! -HOSPITALIZUJ MĚ. -CO TI CHYBÍ, LUDMILO? -ODVAHA. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Návrat Martina Stropnického na filmové plátno po jedenácti letech. (M.B)
-
Ve filmu p. Damiánová neunese tlak vyvíjený na herce a z obavy o kariéru svého syna v Národním divadle Antichartu podepíše.
Ve skutečnosti však právě Vlasta Chramostová, která ji hraje, patřila mezi hrstku těch, kteří signovali Chartu 77 a tím pádem ani nepodepsali Antichartu. Z tohoto důvodu musely být dotočeny pro potřeby filmu černobílé záběry, které byly vsazeny do pravého dokumentu natáčeného při podepisování Anticharty a ty vytvářely iluzi, že Chramostová byla v sále přítomna. (joywork)
Reklama