Hříšné noci

Andersonovo pojetí mě strašně pobavilo. Na jedné straně si z celé té velké šťastné pornografické rodiny dělá srandu ("dostávám tisíce děkovných dopisů, kolika lidem jsem pomohl zachránit svým uměním vztah") , na druhé ale ukazuje, že pod vší "pohodou" jsou citové deprivace jako prase. Ke skvělému výsledku velkou měrou přispěl scénář, který se velmi vtipně noří i do existenciálních vod, a taky fantastická herecká konstelace. (04.02.2006)

Zatímco režijní debut Paula Thomase Andersona Gambler byl jen víceméně slušnou ukázkou toho jak silnou režijní ruku tento pán má, jeho druhý film Hříšné noci je definitivně mistrovské dílo, které je jedním z důkazů toho proč je Paul Thomas Anderson jako režisér a scenárista tolik vážený. Hříšné noci jsou odvážným projektem pojednávajícím o vrcholném období pornografických filmů. Anderson vždy volil velmi odvážná, obtížná či kontroverzní témata a Hříšné noci jsou dokonalou ukázkou toho, že PTA nemá problém základní dějovou kostru proměnit v audiovizuální nářez. Film založený na životě skutečného pornoherce Johna Holmese je plný atmosféry 70. let a představuje vše podstatné co ke ztělesnění 70. let patřilo- spousta alkoholu, drog a především sexu. Film je za mně dost možná životní rolí Marka Wahlberga a díky odmítnutí Leonarda DiCapria se mohl hlavní role ujmout právě on a dokázat, že je schopný neskutečného hereckého koncertu což v podstatě platí i o všech ostatních co se na plátně objeví- Burtu Reynoldsovi, Julianne Moore, John C. Reillym, Philipu Seymouru Hoffmanovi, Donu Cheadlovi nebo Williamu H. Macym. Hříšné noci jsou ukázkou té nejlepší možné zábavné biografie, která se dokáže dotknout palčivých témat a zároveň je velmi věrohodně prodat. Film obsahuje všechny negativní i pozitivní stránky pornoprůmyslu a prodává je naprosto brilantně. Zároveň skvěle pracuje s hlavním hrdinou a jeho postupným fungováním v jeho branži. Je to jednoduše celkově dohromady skvělý retro zážitek, který je jedním z vrcholů tvorby PTA. Jestli za něco chválit Paula Thomase Andersona, tak rozhodně právě za Hříšné noci. Od svého režijního debutu ušel PTA dlouhou cestou a právem se stal vyhledávaným režisérem už kvůli naprosto mistrovskému vedení a především brilantnímu scénáři, který odvětvím pornoprůmyslu proplouvá opravdu fenomenálně. Prostě a jednoduše PTA ve vrcholné formě..... (29.08.2020)

Máte rádi porno? Možná hloupá otázka, ale pro některé jedince dost dobrá na to, zda si pustit tento nevšední snímek Paula Thomase Andersona. Pojednává o pornu, přesněji řečeno dává nám nahlédnout do pornografického zákulisí 70. let. krom toho je to i snímek o vzestupu a pádu jednoho amerického kluka. Eddie Adams, jak se náš hlavní hrdina jmenuje, pracuje v jednom noční klubu. Sem chodí mj. i režisér pornografických filmů Jack Horner, aby hledal nové talenty. Náhodou narazí na Eddieho a krom zjištění, že Eddie je hezký a sympatický kluk, si všimne i něčeho jiného. Eddie totiž vlastní velmi dlouhé nádobíčko a jak Jack s úsměvem poznamenává, ten šikulka jeden dlouhý by moc rád věděl, co se to tam venku děje. Eddie samozřejmě o své chloubě ví a všem chce dokázat, že na "to" má. Přejmenuje se na Dirka Digglera (zní to líp) a stává se hvězdou Hornerových filmů. Během let však přichází i odvraácená strana šoubyznysu. I to vzrušení taky netrvá věčně... Hříšné boogie nejsou Andersonovým celovečerním debutem, jak se mnoho diváků mylně domnívá, nýbrž velmi vyzrálým snímken, který se bohužel ukrývá ve stínu slavné Magnolie. Ale už zde můžeme rozpoznat jedinečný Andesonův režijní rukopis, jako jsou dlouhé nepřerušené záběry, perfektní scénáře a dlouhá stopáž, kde ani jeden záběr není zbytečný a vše je pečlivě promyšlené. Anderson si navíc pohrává s kamerou, protože pornografické scény a vůbec scény z Hornerových filmů natočil přesně ve stylu 70. let. Netřeba dodávat, že tak činí s pomocí svého dvorního kameramana Roberta Elswitha. Kdo zná Andersenovy filmy, ví, že P. T. A. obsazuje do svých snímků herce, od kterých nečekáte, že taky umí hrát. Hlavní roli si zahrál Mark Wahlberg, který byl do té doby známý jako rapper Marky Mark. Tehdy si na svých vystoupeních velmi často sahal na rozkrok, takže se může zdát, že vytvořil svoje alter ego podobně jako Tom Cruise v Magnolii. Že za tuto roli nebyl na Oscara ani nominován je možné považovat za pokrytectví Akademie. I další herci dostali plno prostoru předvést svůj hercký talent, především Burt Reynolds a "andersonovští" Julianne Moore a Phillip Seymour Hoffmann, kteří naplno zazářili v Magnolii. CELKOVÉ SHRNUTÍ: Velmi neotřelý snímek, který neprávem leží ve stínu geniální Magnolie. (01.08.2008)

Paul Thomas Anderson a jeho první úder a ihned knock out všech soupeřů. Kvalitní snímek stavějící na příjemném scénáři, který si z něčeho jako je sex, drogy nebo pornografie dělá víc legraci než se za ně stydí. Nadhled ve snímku je patrný a je první velkou metou Marka Walhberga na cestě mezi elitu Hollywoodu. PT Anderson krom svých režisérských kvalit, také ukazuje jak si umí vybrat herce. Marka Walhberga znaly jen milovnice pánských katalogů se spodním prádlem. Philipa Seymoura Hoffmana možná neznal vůbec nikdo a William H. Macey zde započal svou "hvězdnou" kariéru vedlejších rolí. Další a další jako třeba Heather Graham, Alfred Molina nebo Julianne Moore můžou poděkovat právě PT Andersonovi za tento hit. Film ukazuje svět pornografie a všechny salonní triky lidí, co v této branži chtěli uspět. Žádný film o tomto ožehavém tématu nebyl tak lehce natočený, příjemný a ani v jedné scéně neurážející diváka. (22.12.2006)

Andersonův druhý celovečerní film si nese všechny rysy jeho osobitého tvůrčího rukopisu - kontroverzní téma je, co se týče stopáže, velmi rozvolněno v několika liniích, které se vždy váží na jednotlivé postavy, přičemž spojující je sociální vyčlenění, které je kompenzováno nadbytkem peněz a bohatstvím, Anderson formálně snímek člení jakýmisi předěly či intermezzy, které jsou vystavěny sestříháním několika makrodetailů přímo za sebe, což dodává snímku zvláštní kouzlo (nechce se mi napsat přímo experimentální rozměr), které odráží mapování dlouhého časového úseku, kdy subjektivně čas někdy plyne bleskově rychle a někdy jakoby se až zastavil. Zajímavý je též Andersonův autorský přístup k danému tématu - zjevná fascinace prostředím pornoprůmyslu (nelze nezmínit, že tenhle film je čímsi Andersonovi blízký, dá se říci až osobní téma, neboť již v roce 1988 natočil coby svůj první krátkometrážní snímek dokument o Dirku Digglerovi, tedy hlavní postavě Hříšných nocí...) se kříží se sociálně kritickým pohledem odrážejícím veškeré aspekty sociální skupiny zapojené v tomto kontroverzním oboru lidské činnosti, Hříšné noci jsou tak napůl oslavou dřevních dob pornokinematografie (místy některé scény téměř asociovaly pokus o ,,ošvédování" klasických béčkových filmů) a zbytkem velmi otevřeným pohledem mapujícím až varujícím - což si ale musí každý divák při percepci filmu rozhodnout sám... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Mocná Afrodité (08.03.2009)