Pýcha a předsudek

Dost podobny Rozumu a citu, coz bude tim, ze Austenova pravdepodobne neumela napsat nic jinyho, nez jak banda zenskejch hleda napadniky. Takze pribeh je jedina zasadnejsi vec, co filmu podrazi nohy, misty to je totiz proste smesny, vetsinou pekelne predvidatelny a obcas sem proste jen kroutil hlavou, proc se postavy chovaj tak, jak se chovaj. Ale jinak to je moc dobre natoceny, prijemna dobova hudba a naprosto perfektni kostymy a kulisy. Z hercu zaujme nejvic s roztomilym xichtikem a slusne hrajici Keira. S chlapskou sestavou to uz je horsi, pan vrchni klatic v podani MayFadyena je totiz zoufale nezajimavej. Takze celkove solidni obsazeni a rezie, skvele natoceny a smesnej dej, ale jo, ty 4* dam. (06.02.2010)

Musím uznat, že přenos Anglie z konce 18 století do mého doupěte zvládl Joe Wright na výbornou. Především úžasné dialogy doslova léčily moje ouška. To bych fakt doporučil poslouchat panu Topolánkovi, aby si obohatil svůj zoufale primitivní až fekální slovník. Naprostým šokem pak pro mě bylo sledovat způsoby seznamování muže a ženy v té době. Tanec jako jediný společensky přijatelný způsob na seznamování. No, hezky se na to koukalo, ale jak bych se seznámil tenkrát já, taneční analfabet, už tam nebylo. Zřejmě by pak na mém náhrobku stálo "zemřel jako panic, protože neuměl tancovat." Samotný příběh je ukázkovej cukrářskej výrobek, ale díky skvěle zahraným partům, tady bych si dovoli vypíchnout dvě jména, Donalda Sutherlanda, za to jakým způsobem ztvárnil roli otce jsem měl sto chutí vyhlásit březen /měsíc, kdy jsem film viděl / za měsíc otců a Keiru Knightley, díky jejímu hereckýmu výkonu jsem pochopil, že i žena je člověk, byť se to na první pohled nemusí vždy tak jevit:) Film, který si sám našel moje oči a uši a přes ně zaťukal na moje srdce. (12.03.2008)

Viete čo odlišuje to čomu hovoríme „klasika“ od bežnej literatúry a čo spôsobí, že niektoré diela prežijú storočia na výslní, kým ostatné zapadnú prachom ? Je to schopnosť vystihnúť tie časti ľudskej povahy, ktoré sa v priebehu plynutia času nemenia, bez ohľadu na to, či sú nám takto zobrazované charakteristiky príjemné alebo nie. Slovami mojej obľúbenej spisovateľky Anne Rice vyslovenými prostredníctvom Lestata : Ak chceš rozumieť ľuďom, prečítaj si všetky diela Shakespeara. Pride and Prejudice sa stalo príjemným prekvapením tohto filmového roka v našich malých zaspatých krajinách. N- tá adaptácia klasiky Jane Austen o päťčlennom babinci túžiacom sa čo najskôr vydať a zabezpečiť seba i svoju rodinu pred chudobou má všetko čo má dobrý príbeh mať. Rôznorodé postavy a postavičky, z ktorých vyniknú najmä sarkasticko flegmatický otec Bennet v podaní Donalda Sutherlanda a príjemná predstaviteľka „predsudku“ Elizabeth Keiry Knightley, ktorá tu po prvýkrát predvádza nejaké charakterové herectvo, i keď jej nominácia na Oscara mi je stále záhadou. Pranierovanie honby za peniazmi prostredníctvom vydaja a vnucovania svojej vôle dcéram, pochabosti, naivity a márnivosti zas film ukáže na Mrs. Bennetovej a jej dcérach Lydii a Kitty. Pýchu a z nej prameniaci odstup reprezentuje postava pána Darcyho. Formálna stránka filmu mi až tak nesadla, nie že by bola vyložene zlá , či nudná, je na nej skôr badať strach experimentovať s klasickou predlohou a snaha natočiť film príliš remeselne. Hlavným tromfom snímky je v tomto prípade scenár a vypointovanie jednotlivých scén prostredníctvom úžasných dialógov. Tie sú vedené v nádhernej uchu lahodiacej literárnej angličtine, bez skratkovitých kuchynských výrazov, čo je samozrejme podmienené predlohou. Pride and prejudice bude veľa ľudí vyčítať klišoidnosť, a priznám sa , že stretnutie v rannej hmle mi poriadne zdvihlo hladinu cukru v tele, avšak vyčítať romantické klišé jednému zo základných kameňov žánru romantická literatúra by bolo ako vyčítať Biblii, že je postavená na Desatore. Každopádne je Pride & Prejudice jedným z najlepších a najmilších filmov, ktoré zatiaľ v tomto roku išli do distribúcie a vzhľadom k jeho nadčasovosti s kľudným svedomím dávam 10/10 P.S. skúste sa raz posadiť niekam do rušnej kaviarne sami a počúvať dievčatá vo veku hrdiniek filmu....a zistíte že príbeh je ozaj klasikou i v našej dobe. (23.06.2006)

Pýcha a předsudek si je hodně podobná filmu Rozum a cit, jak jinak, když oba filmy jsou natočeny na motivy románů Jane Austen, avšak režie tyto snímky naprosto odlišila. Musím říct, že Ang Lee se s předlohou popral lépe. V Pýše a předsudek mi chybělo vykreslení citů a charakteru hlavních postav. Celé to mělo být o silné lásce, která byla potlačována pýchou, jenomže z filmu to moc nevyznělo. Joe Wright moc dobře zachytil kouzelného ducha Anglie. Líbilo se mi, jak lesk a honosnost plesu kontrastovala s klidem a krásou venkova. Prostředí filmu je nádherné, kamera je dokonalá, jen mi chybělo vykreslení hloubky celého příběhu. (12.04.2006)

Aneb jak podle dokonalé knihy natočit dokonalý kinematografický zážitek. Jane Austen obdařila film jedinečnými dialogy, Dario Marianelli nebeskou hudbou a Joe Wright svým ojedinělým citem pro kompozici obrazu. K maximálnímu požitku ze sledování pak přispívá Keira Knightley, která svou temperamentní a veselou Elizabeth ztvárnila s takovou lehkostí, že i ten sebepatrnější dialog dokáže po dlouho dobu vykouzlit úsměv na rtech. Romantický žánr v té nejčistší podobě! (30.08.2009)