Anna Karenina

Snímek, který si viditelně užívá svou dramatickou polohu, aniž by ji jakkoli nadužíval či dokonce zneužíval. K námětu přistupuje s pokorou, ale to mu nebrání v tvůrčím rozletu, takže je schopný utáhnout prakticky cokoli - jednotlivé postavy se v jeho podání vymaňují ze zajetí stříbrného plátna a jejich charaktery získávají třetí rozměr. Každá z nich má své dobré i méně dobré stránky a jejich příběhy jsou orámované i svázané povahou časů, v nichž se zrodily, aniž by ztratily na aktuálnosti ... 4,5* ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Popravdě ... nemyslím, že nešťasný osud Anny Kareniny zpečetila jen dobová morálka, která velela "lepší" společnosti vyobcovat hříšnici ze svého středu a odsoudit ji tak k poněkud osamělému životu, probouzejícímu obyčejně trudnomyslnost a všeobecnou nespokojenost s vlastním údělem. Ocitla se v područí své nenasytné a trochu majetnické lásky, jejíž projevy by žádný chlap dlouho nevydržel ... odloučená od milovaného synka ... s malou dcerkou, k níž si patrně - zaslepena citem k Vronskému - nedokázala vytvořit bližší vztah (dítě bylo zachycené jen v letmém záběru kamery jako podružná, nepříliš důležitá rekvizita). Závěr se tudíž zdá být logický a nevyhnutelný ... přesto by vás v žádném případě neměl inspirovat, protože na můj vkus je zvolené řešení až příliš definitivní. (25.08.2017)

Odkaz geniálního Lva Nikolajeviče Tolstého se zdaleka neomezuje na skvělou epopej VÁLKA A MÍR. ANNA KARENINA je dalším drahokamem v pomyslné pokladnici nadčasového odkazu jeho klasického díla. A současně další velká látka a výzva pro filmaře. Pro ty ruské z předcházejících generací uhodila jejich hvězdná hodina v slábnoucím svitu chruščevovského tání šedesátých let. Tvůrčímu týmu Alexandra Zarchy se podařilo vystihnout osobitou poetiku Tolstého románu, převést ji do neméně osobitého tvaru ruského filmu a zjednat rovnováhu mezi lyričností, vzbouřenou romantičností i vlastně napínavě probíhajícím dějem. Uhrančivá ruská krasavice, kterou tehdy Taťjana Samojlova byla, nabídnutou příležitost beze zbytku využila. V historické galerii ruských ženských postav přibyl další důležitý kinematografický článek (o dvacet let později na Kareninu naváže v dalším skvělém ZÍTRA BYLA VÁLKA neméně skvělá postava tragické Viky Ljuberecké). Tradiční ruské ženství v postavách tohoto lidského typu dosáhlo vrcholu svých emancipačních kvalit. Je to vklad, který má svůj světový rozměr; je to rovnomocný pandán k energickému anglosaskému nebo ostrovtipnému až uštěpačnému ženskému francouzskému typu. Cit, láska zejména, je mocný a ve své bezohledné, spalující vášnivosti a náruživosti cit často záhubný a zničující. Ale kdo ve svém životě alespoň jednou nehořel, nežil. Anna Karenina se dokázala vzepřít. Porážka jedince se stala majákem emancipační touhy následovkyň a dědiček. Naše dnešní lidství by bylo ještě sušší, suchopárnější, bezútěšnější, kdybychom alespoň zlomkem plochy našich duchových chodidel doposud nestáli na ramenou tragických velikánů obou pohlaví. I dnes smekáme před monumentem hrdinek historického všedního dne carského Ruska Alexandra III. A litujeme, že nemůžeme svá líčení opírat o čerstvý zážitek ze zdařile vytvořených DVD nahrávek a beze zbytku tak závisíme na vlastních letitých vzpomínkách. (05.05.2008)

Pro mě jako starýho tolstojovce, kterým sem kdysi býval, to bylo sice s dvacetiletym zpožděnim (AK sem četl v roce 1997 pokud se pamatuju), ale i přesto sem si během sledování filmu vše vybavoval, tedy skoro vše, netvrdim, že znám celou knihu nazpaměť, ale ty hlavní věci sem nezapomněl. Nevím, kolik filmovejch adaptací AK existuje, ale dovolim si tvrdit, že líp než jak to natočil pan režisér Zarchi to už adaptovat nelze, jedním slovem, je to vynikajicí verze, jev ní vše podstatné z knihy, zároveň je dost osobitá, aby nešlo jen o otrockej přepis díla. Výborně byli vybráni představitelé klíčových postav, Stiva, Kitty, Dolly, Karenin - ten byl mimořádnej!, Vronskij, Levin a nakonec i sama ejkej alias Anna Karenina, i když k té bych měl výhrady. Podle knihy sem si Annu představoval jako nadpozemsky krásnou ženu, něco mezi dnešní Angelinou Jolie a Sophií Marceau z před asi tak patnácti let. Prostě jako něco nepředstavitelně úžasnýho, oproti tomu vybraná herečka byla jen obyčejnou, žádná krasavice, ale asi bylo nemožný najít krásnou ženu i dobrou herečku v jednom, tak dal Zarchi radši přednost té herečce, ale to je čistě subjektivní pocit. Já sem rád, že sem se včera na ten Art díval a že sem tudle verzi viděl. Záslužnej čin, že jí dávali, spousta těchhle adaptací sou někde zavřený v trezorech a je potřeba je občas oprášit. (04.09.2016)

Taťjana Samojlova samozřejmě není Garbo, která svými dvěma vynikajícími verzemi má na Kareninu patent, ale hraje lépe, než před deseti lety v Jeřábech táhnou. Toto dvojdílné zpracování mě osobně překvapilo svojí živelností, dramatičností a požitkářstvím. Má hodně co do sebe vnímat tento barevný širokoúhlý film, který dělá sovětské kinematografii mnohem lepší jméno, než by se dnešní divák mohl nadát. DVD od Řitky ovšem nabízí hrozitánskou kopii, vybledlou a v ořezu, takže renesance se film opět nedočká. (10.02.2011)

Jsem asi příliš kritická na výběr postav ve filmu. Dle románu L.N.Tolstého je okouzlující Anna asi 26.letá žena. Tady mi z vlaku vystoupila 40.letá obtloustlá matrona s nalepenými řasami a knírkem nad horním rtem. Nevím, zda v roce 1967 nebylo možno obsadit mladší krásnou herečkou, zvláště když víme, že Rusko tyto krasavice má. Hrabě Vronskij románové předloze odpovídal a taktéž myslím Karenin, Kitty i ostatní herci. Tatjana Samojlova byla asi hlavně divadelní herečkou, protože některé pasáže přehrává jako na jevišti. Jinak se film držel románové předlohy, ale chyběla mi tam typická "ruská trojka", některé scény byly načaté a nedokončené, dále ples byl doslova odfláknutý, chyběla mi tam typická ruská noblesa, kterou se konec 19.století mezi šlechtou vyznačoval. Takže z těchto mnou vyjmenovaných důvodů, dávám filmu pouze 4*, ač jsem si myslela, že ani 5 nebude stačit. Nevím, co si reržisér mohl v SSSR dovolit, ale rozhodně měl dávat větší pozor na takovou chybu, kdy 3/4 filmu je Anna černovlasá a ke konci filmu je moderně mahagonova ! Proboha ... v té době ? Vždyť to snad barvy na vlasy ani neexistovaly ! A takových hloupých chyb tam bylo více, ale to už nechám být. (08.11.2012)