Toy Story: Příběh hraček

Keď som tento film videl v r. 1996 poprvýkrát v kine bol som z neho úplne hotový! Dnes už naň pozerám zo zhovievavosťou, danou i vývojom techniky, no napriek tomu pre mňa zostáva jedným z najvýznamnejších animovaných filmov 90. rokov. A rovnako ako animácia ma dostal i nestupídny príbeh o priateľstve a uvedomení si svojeho miesta vo svete detskej izby. Morálne spornou je pre mňa hádam len vykreslenie negativity chlapca od susedov, spočívajúcej v svojskej úprave hračiek, pričom v skutočnosti len rozvíja tvorivý prístup pri narábaní s nimi (t.j. nie daný len návodom od výrobcu) - ním vytvorené hračkové mutanty sú jedným z najzaujímavejších miest tohoto výborného filmu. (12.08.2004)

Nechápu to. Nedokážu to racionálně odůvodnit. Štve mě to. Ale první Příběh hraček jsem jako malej capart viděl všehovšudy jednou, a to ještě v nijak brzkém věku. A nelíbil se mi tak moc jako jiné vrcholné pixarovky. Teď po druhém zhlédnutí ve věku papírově dospělém neváhám s prohlášením, že jsem býval trochu blbej. Ten film nezestárnul ani o vrásku - nejenže animace vypadá nádherně, ale vytvořený svět hraček a jejich starostí nabízí takřka nevyčerpatelný zdroj originálních vypravěčských možností. V jejich využití jsou možná ještě kreativnější díly následující, ovšem jednička je přesto náramně provedený seznamovák - nápaditě konfrontující ústřední postavičky se známým lidským prostředím, výborně rozvíjející vztah dvou ikonických hrdinů a navrch zásobující skvělým dospěláckým humorem. Legenda s legendárním českým dabingem. 90% (04.09.2011)

Kouzelné. Jeden z těch mála filmů, na kterých se dá bez pozdějších výčitek pochválit úplně, ale úplně všechno. Myšlenka, příběh, revoluční zpracování, hudba, nesmírné množství nápadů a vtípků, parádní postavy (hlavně ty vedlejší - mým oblíbencem je T-Rex) - prostě vše funguje tak, jak má. Tohle musela být pro děti v roce 1995 naprostá bomba - krásně natočený film o živých hračkách. Co víc by si mohly přát? Snad jedině sequely, které jsou možná ještě lepší... ;-) 90 % (14.08.2004)

Jednička kultovního Toy Story mne nebavila poprvé (2015), nebavila mne ani podruhé a nebavila mne ani teď potřetí, když jsem si ji pustil znovu po celé sérii... Za mne je to výjimka potvrzující pravidlo, že čím méně postav, tím lépe. Co mne bavilo na dalších dílech, bylo větší zapojení "okrajových" hraček, jako Hamm, Rex, Mr. Potato Head nebo Slinky. Jednička je hodně koncentrovaná na ústřední duo Woody - Buzz, což je pro mne prostě málo. Takže dvojku a trojku někdy zase rád, ale jedničku ne... 60% (29.11.2020)

Před dvaceti lety mě šílenství kolem Příběhu hraček dokonale minulo, takže nebylo možné hrát na mou nostalgickou dětskou strunu. Ani vlastně nevím, proč jsem to tehdy neviděl. Je to pěkné, možná to bylo i v lecčems první, ale v porovnání s tím, co za oněch posledních dvacet let vzniklo, je to vlastně docela tuctové. (16.03.2015)