Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 2005 natočil režisér Petr Nikolaev film o lásce, přátelství, smrti a naději. Vznikl podle námětu povídky "Štěstí" a následného scénáře spisovatele, scenáristy, dramatika a básníka Jiřího Stránského. Jádrem je milostný příběh letmého setkání dvou mladých lidí zavřených v padesátých letech v komunistické věznici. Hlavní hrdina Luboš (J. Doubrava) náhodně zahlédne dívku Danu (T. Pauhofová), do které se zamiluje. Dana jeho cit opětuje a jejich láska je o to závratnější, oč nemožnější je ji v tomto prostředí naplnit. Pomáhá jim v tom i soudržnost vězňů, která mnoha lidem umožnila tuto smutnou dobu důstojně přežít. Příběh na pozadí perzekuce a neustálé přítomnosti smrti podává důkaz o odvěké vlastnosti mládí, které se vzpírá každé zrůdné teorii a stále znovu se vztahuje k ideálu života bez kompromisů, otupělosti a bezpráví... Padesátá léta minulého století jsou pro řadu z nás již jen pouhou historií, paměť o jejich podobě by však neměla nikdy z naší mysli vymizet. (Česká televize)

(více)

Recenze (169)

meave 

všechny recenze uživatele

Láska v podobe vysnívaného, intenzívneho kúzla, na ktoré sa upína život hlavných hrdinov ukazuje, že trápenie politických väzňov nebolo vždy iba o týraní a ukradnutej slobode. Pretože kým oni snívajú o slobode, niekto iný sníva o grunte a niekto o láske..na svete je predsa toľko nebies a toľko snov, ako je ľudí samotných. A toto je jeden z nich v skromnej podobe. Príťažlivé. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Romantický film zo socialistického lágru, ktorý nie je trýznivý k divákovi. Luboš Příhoda má ku každému svojmu nešťastiu hneď dvojnásobnú dávku šťastia, o ktoré sa postará náhoda alebo dobroprajný dozorca, ktorých sú akoby plné väznice. Nemá tak problém odtrhnúť si svoj kúsok neba kdekoľvek, na streche s dokonalým výhľadom na Prahu alebo aj v hĺbke cely v Ilave. Príjemný film, akurát že snaha o pravdivý obraz doby je značne prekrytá neuveriteľnou romantikou. –––– Dvanáct nebo stodvanáct. To je jedno, slavný soude. –––– Nemôžeš mi ublížiť, som predsa kus tvojho srdca. ()

Reklama

ripo 

všechny recenze uživatele

Komorný , jemný príbeh o krehkej láske z väzenského prostredia komunistických lágrov rokov päťdesiatych . Dejová linka sleduje vzťah dvoch mladých ľudí , ktorým režim kladie prekážky. Dejovej stránke nemožno vytknúť nič. Trochu mi vadili poslabšie výkony hercov vo vedľajších úlohách - poväčšine bacharov. Tie boli odfláknuté , akoby hercami z dedinských ochotníckych divadiel ... ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Že je pes někdy člověku lepším přítelem než jiný člověk a že 50. léta byla doba na pytel, to víme. Točit o tom film, aby byl realistický a zároveň zajímavý a originální, není nejsnazší úkol. Osudy hrdinů tohoto snímku mi mnoho neřekly. Nijaký příběh, nijaké herecké výkony. Zamilované pohledy skrz mříže mě nedojaly. Ale celkem se mi líbila atmosféra filmu a hlavně stísňující hudba. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Nevim, jestli jsem sledoval vězeňský drama, komedii, nebo nějakou romantickou blbinu. V tomto filmu je ode všeho trochu a dohromady to moc nefunguje. Dalšim kamenem úrazu je poněkud mimózní hlavní hrdina, kterej vypadá, že se mu v tom kriminále snad líbí. Navíc ten (ne)herec, co ho hraje, působí strašně nevěrohodně. Když jsem nahlídnul do jeho filmografie, ani mě moc nepřekvapilo, že skoro nic jinýho nenatočil. Táňa Pauhofová pro změnu skoro celej film jenom věší prádlo a čumí do (na) blba. Za zmínku stojej spíš herci ve vedlejších rolích. A nejvíc ze všech mě překvapil Pavel Zedníček, kterej tady nemá knír ani ten svůj typickej retro-účes. Skoro jsem ho nepoznal. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (3)

  • Když Táňa Pauhofová popisovala, jak se styděla ve své první odhalené scéně ve filmu, nemluvila pravdu. Ve skutečnosti měla odhalenou scénu hned ve svém debutu Kruté radosti (2002). (hippyman)
  • I když jde ze střechy věznice vidět panorama Prahy, pro potřeby natáčení si Petr Nikolaev vybral nevyužívanou věznici v Mladé Boleslavi. (Lucas87)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno