Šalamoun a královna ze Sáby

Klasický představitel hollywoodské éry velkolepých historických či biblických eposů.   Zajímavým bylo  sledovat Brynnerovu hustou kštici a Lollobrigidin dekolt, nohy a figuru, horší už to bylo s uvěřitelností jejich hereckých výkonů. Brynner jako vášnivý milenec, ehm a Lollobrigida jako polepšená mrcha, inu tu mrchu, tu bych ji  i věřil.  Nezapomenutelnou je pak ale scéna z její koupelny, kde to chvíli i vypadalo, že King Vidor zapomene, že jsou léta padesátá a   povedl se i pohanský rituál Sábanů. Obojí vytrhne z letargie  navozené  klasickým  teatrálním věrozvěstným stylem vyprávění. Vše pak doplňují jak jinak než výborné bitevní scény, ale žádného Ben Hura prosím nečekat. Nejsilnější je asi poslední střetnutí s Egypťany a zejména pohled na jeho výsledek.   Snesitelná tříčka. (29.11.2022)

,,TVOJ KRÁĽ SKUTOČNE STAVAL VEĽKORYSO. TAKÉ STAVBY NIE SÚ ANI V EGYPTE ... A TO VŠETKO, PRE BOHA, KTORÝ ANI NEVIDÍ.“ __ Prvá polovica filmu je kvalitou veľmi diskutabilná najmä vzhľadom k tomu, akým bol King Vidor gigantom amerického filmového priemyslu. Všetko je samozrejme chybou slabšieho scenára, ktorý svoje kvality ,,rozvíja“ práve tu a tu ponúka aj niekoľko vyložene trápnych scén. Najhoršou z nich je bezpochyby smrť kráľa Dávida (Finlay Currie – v ten istý rok si zahral Baltazára v megaoscarovom Wylerovom ,,Ben-Hurovi".) – je zbytočné ju rozoberať; kto film uvidí, ten pochopí. Posledná hodina ale ponúka predstavenie snažiace sa ísť na plné grády a to zachraňuje film z vôd priemernosti a u mňa sa postarala o 4*. Sú tu hneď dve zapamätateľné scény, jednak pohanské orgie a následný Boží hnev (naozaj na svoju dobu úžasné nakrútené a ak by sa jej o niečo neskôr chopil nebojácny režisér, mohlo by sa jednať o jednu z kultových scén kinematografie. A nemyslím tým nič v štýle Tinta Brassa.) a potom scéna s priekopou. V tejto súvislosti by sa hodilo pochváliť špeciálne efekty, ktoré v mnohom zachraňujú miestami veľmi lacno pôsobiace kulisy. A Gina tu hrá presne tak, že vtip so zvesením obrazu buď jej alebo Husáka, by až tak humorný nebol... (59. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (17.04.2010)

Zub času v případě Šalamouna ohlodal nejvíce trikové scény, což je pochopitelné. Po stránce dějové je však film stále perfektní, potěší herecké výkony Yula Brynnera (to je nezvyk vidět jej s vlasy!) a Giny Lollobrigida, hudba a interiéry. Co stojí také za obdiv proti dnešním historickým velkofilmům, jsou davové scény, neboť tehdy to opravdu byli komparzisté, lidé z masa a kostí, a žádné digitální triky. :) (29.05.2014)

Apokryf neapokryf, mě bavila právě ta nepředvídatelnost, kterou jsem u Desatera postrádala - jakkoli je to po všech stránkách lepší film. Válečné scény jsou opět zcela krveprosté a Šalamounovy fígle se štíty přinejmenším diskutabilní, ovšem Gina Lollobrigida je pěkná a Yul Brynner hrát špatně prostě neuměl. Podobně jako v Desateru, i zde je postava ženy, která dovede zamotat hlavy i zamíchat kartami, starý otec, který včas zemře, aby nezavadzel, hamižný sourozenec, který dělá potíže a jedna (ne)čekaná konverze. Bohužel ale atmosféra je v 90 % scén nulová, přestože se o ni tvůrci občas urputně snažili (pohanský obřad), a protože se občas nesnažili vůbec (Šalamounův comeback do Jeruzaléma). Jednoznačné zklamání. (02.07.2012)

Izraelský král Šalamoun (Yul Brynner) se zamiluje do krásné a bohaté královny ze Sáby (Gina Lollobrigida). Když jí však povolí vykonat pohanský obřad na posvěceném místě, dojde mezi Izraelity k velkému pohoršení. Nastálého zmatku využijí Egypťané a na Izrael zaútočí... Jedná se o poslední Vidorův film. Šalamouna původně hrál Tyrone Power, který však zemřel 15. listopadu 1958 při natáčení poslední scény, souboje s George Sandersem, na srdeční příhodu. Vše tak muselo být natočeno znovu s Yulem Brynnerem. Se svým milostným příběhem a stále ohromujícími bojovými scénami je tento film jedním z nejlepších monumentálních děl padesátých let. (28.02.2005)