Režie:
Dušan KleinScénář:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Příjemná televizní detektivní inscenace z pátrajícím Jiřím Bartoškou ´amatérem´ a Rudolfem Hrušínským coby kriminalistou v důchodu. Námět o amatérských pátračích byl za normalizace používán velmi často a nejen ve snímcích pro televizi. Tento se ničím neodlišuje a tak ho nelze opomenout. Velice klidné tempo sice uspává, ale to už je takový neduh inscenací. Příběh je zajímavý a vcelku dobře i napsaný. Velice to však po technické stránce kazí flashbacky, které vytvářejí obraz, jakoby byl divák náhle omámen nějakými halucinogeny. Jinak to asi ve své době udělat nešlo. Na celém snímku je příjemné vidět skromného ´Rudlu´, který je tu ze všech ve svém projevu naprosto nejlepší. Tento televizní počin rozhodně patří do zlatého televizního fondu. ()
Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()
Taková lehounce horrorově zabarvená kriminálka s přídechem tajemna. Režisér občas zamlžuje obraz, aby nám to drámo opepřil, to spíš ale působí amatérským dojmem. Naštěstí herci hrají dobře a misku vah tak naklánějí na správnou stranu. Nudil jsem se jen trochu, moc mi to nesedělo. Špatné to ale nebylo.70% ()
Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. ()
Příběhově sice docela zajímavá detektivka, ale zpracování značně pokulhávalo. Smutný životní příběh dvou sester a jejich ještě tragičtější konec je však k zamyšlení. Bohžel mi dost vadil nejen Bartoškův způsob vyšetřování a dedukce zde ztvárněné domněnkami ve stylu až halucinogenního a hlavně rozmazaného pohledu do inkriminovaných momentů – co se tam mohlo odehrát – to se mi moc nelíbilo a bylo to velmi chabě zpracované. Jinak se ale herecké výkony většiny zúčastněných dali překousnout. Obyčejný průměr nic víc. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
Reklama