Sépie a velryba

Vzorový příklad "smart cinema". Podobné indie komedie na začátku 21. století (možná v reakci na destabilizaci tradičních hodnot po 11. září) začali ve velkém točit američtí nezávislí tvůrci. Jako jeden z prvních díky nim zásluhou ocenění v Sundance a pozitivní kritické odezvy prorazil právě Baumbach (který už nicméně natočil tři filmy v 90. letech). Víceméně epizodické vyprávění, jehož tempo odpovídá emociálním pohnutkám hrdinů, ironický odstup od divných, záměrně nesympatických a sexuálně ne(u)spokojených postav, dysfunkční rodinné vztahy, intelektuální hrdinové, kteří vedou rozhovory o Kafkovi a obdivují francouzskou novou vlnu. Humor je zde o něco sušší a provokativnější než ve filmech Woodyho Allena, oproti němuž si Baumbach také více hraje s různými vizuálními paralelami a symboly, takže film, byť natočený ruční 16mm kamerou, vyniká vrstevnatými kompozicemi s vtipnými detaily v zadním plánu. Oceňuji zejména brutální upřímnost scénáře, který režisér údajně napsal podle vzpomínek na vlastní mládí, ale rozhodně nejde o film, který bych si oblíbil a chtěl se k němu vracet. 70% Zajímavé komentáře: Nick Tow, d-fens (21.04.2008)

Psychologicka rodinna drama ukazajuca zivot a reakcie dvoch synov po rozchode rodicov, ale aj samotnych rodicov v podani Jeffa Danielsa (Nebezpecna rychlost) alebo Laury Linney (V moci diabla, Prvotny strach). Film ma celkom zaujal, ale chybali mi tam este o nieco dramatickejsie sceny, aby ma film este lepsie vtiahol do deja. Ani kratka minutaz mi nevadila, len na konci som mal pocit, akoby film skoncil v polovici filmu. Kto by to povedal, ze vazny otec rodiny Daniels je ten blaznivy kamarat Jima Carreyho z komedie Blby a blbsi... 04.05.2008 _______ Jeff Daniels - (Bernard Berkman) +++ Laura Linney - (Joan Berkman) +++ Owen Kline - (Frank Berkman) +++ Jesse Eisenberg - (Walt Berkman) +++ William Baldwin - (Ivan) +++ Anna Paquin - (Lili) +++ David Benger - (Carl) +++ Produkcia: Wes Anderson +++ Hudba: Britta Phillips, Dean Wareham +++ (30.04.2008)

Na tomhle mě nejvíc zaujalo, jak hrůzně to vypadá, když osobnost dětí je silně ovlivněna egem a patáliemi vlastních rodičů. Sépie s velrybou to ukazují opravdu brilantně a možná proto se na tento film dobře dívá; ani v nejmenším rozhodně nenudí. Je vidět, že to není jen blbá a laciná povídačka. Ovšem pokud se zrovna nenacházíte v rozvodovém řízení nebo na pokraji zhroucení partnerského vztahu (nebo těsně po něm), moc vás to nedojme. Mě to nedojalo, a to se tam zrovna nacházím. Takže v tom bych spatřoval to hlavní mínus. Všechno je to takové narychlo. Matka se nasere u tenisu a druhej den už bydlí každý zvlášť. Padlo to tam tak rychle, že jsem ani nestačil pochopit, že o nic jiného už tam v podstatě nepůjde. Takže prostě přes tři nepůjdu, čímž bych však nechtěl říct, že by se mi to nelíbilo. (27.07.2007)

Dobré by bylo vyzdvihnout psychologii postav. Ta zajistila autentičnost a také přesah děje do minulosti, což je snad onen hlubší smysl. Na začátku je zápletka s rozchodem rodičů a pak už děj plyne bez jakýchkoli výrazných zvratů až ke konci, který neobsahuje žádnou zřetelnou pointu. Jde o to, že na začátku to celé vypadá jako manželská krize, která rodiče postihla, ale později v průběhu filmu se ukazuje, že se jedná o vztah manželů, který byl téměř od začátku vadný a který neblaze postihl celou rodinu. To lze vyvodit mimo jiné z mimořádného chování dětí a také třeba z (ne)reakcí rodičů. Nikdo například neřešil, že 12-ti letý kluk popíjí alkoholické nápoje. Ze zpětného pohledu je zřejmé, že příběh je vyprávěn z pohledu dětí a to od chvíle, kdy si poprvé všimly nějakého problému a následně objevují problémy i v minulosti. Jedná se o ztrátu iluzí a snahu o vypořádání se s ní. Snímek je velmi chytrý, ale spíše nenápadně. Nevyjádřenou psychologickou minulost postav lze docela dobře domyslet. (06.08.2011)

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás. (28.08.2016)