Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Další z televizních pohádek Československé televize na nedělní odpoledne. Po povedené pohádce O chytrém šachovi se do toho stejná tvůrčí skupina pustila podruhé a pro změnu využila japonské reálie, což se opět ukázalo jak správná volba. Opět byl v hlavní Miroslav Donutil, tentokráte v roli moudrého soudce Ooky a opět se to povedlo. Stejně jak u předchozího pokusu udělím tři pěkné hvězdy. ()
Velmi dobrá klasická televizní poobědová pohádka, která vypráví o moudrém soudci jménem Ooka a několika jeho případech. Příjemná poklidná moudrá pohádka, která aspoň trošku přibližuje japonské mravy našim dětem. PS: nechápu, jaktože existuje pohádka s názvem Hedvábí a slzy, která má být to samé jako Rozsudky, jen o 45 minut kratší. Snad to časem někdo osvětlí. ()
Televízna inscenovaná rozprávka z orientu o múdrom sudcovi Ookym a ušľachtilých ľudských hodnotách. V starovekom Japonskom cisárstve, kde sa odohráva tento príbeh, dokázal vždy rafinovane a spravodlivo vyriešiť každý spor. Bolo by to celkom fajn, keby to nebolo natočené v štúdiach českej televízie, s českými hercami. Tých totiž navliekli do kimon, nasadili parochne a nalíčili im šikmé oči na spôsob aziatov. Prišlo mi to podobne trapné ako keď si niekto natrie tvár krémom na topánky a vydáva sa za černocha. ** ()
Napadlo by vás, že by Jaromír Dulava nebo Miroslav Donutil, který disponuje obzvláště extrémním etalonem obličeje českého Honzy, mohli hrát Japonce? V této pohádce je možné všechno. Jednotlivé případy si dodnes pamatuji, jen to s tím synem pane Ki mně došlo až při nevímkolikáté repríze. Tabulka na označování zlodějů je výborným vynálezem, dneska by to pro výrobce byla docela slušná zakázka. ()
Toto je jedna z mála "krátkých, nedělních" pohádek na ČT, které jsem si oblíbil. Má hlavu a patu, připomíná mi příběhy o králi Šalomounovi zasazené do prostředí Dálného východu. Pravda, nejedná se o žádný převratný snímek, ale i starobylá japonská kimona a nepříliš propracované kulisy mají své kouzlo. Nemůžu si pomoct, pohádka mi přirostla k srdci, a proto dávám 5*. ()
Reklama