Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Při sledování tohoto filmu jsem dostal blažený pocit a začal jsem si při svých slzami pokrytých očích snít svůj malý sen o plné a ničím neomezované svobodě slova a názoru. Sen, který se mi rozplývá po každém sledování zpráv. Po každém novém zákoně. Teď jsem si vyhledával reakce od odborníků, obyčejných diváků, četl ty desítky žalob. Přijde mi strašně smutné, jak všechno berou lidé vážně. Svoboda slova je mýtus. Začne být reálnou až tehdy, kdy budou existovat jen inteligentní lidé, kteří navíc pochopí, co všechno obnáší a to se patrně nikdy nestane. Je zázrak, že se tenhle snímek vysílá. Díky Sacho! I když tím díky si nejsem tak jistý. Jak nad tím tak přemýšlím, zjišťuji, že již nemám chuť ke sledování jiných filmů. Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu pro mě představuje naprostý ideál a vrchol. Obávám se, že jsem se smál více, než u Žhavých výstřelů nebo dvoustého dílu Hvězdné brány a že jsem si Borata zamiloval více než Homera Simpsona. Doufám tedy, že ze mě časem ten hype odpadne, protože jinak nevím nevím... (02.12.2006)

Borat. Je to jméno jednoho člověka. Jedné osoby, která se rozhodla zesměšnit nejen sebe, ale celý Kazašský národ, jen proto aby se publikum v americe pořádně pobavilo opět na cizí účet. Nebylo by na škodu, někdy zkusit vyslat člověka z lidu amerického (Sacha Baron Cohen jistě rád "obyčejného američana" vytvoří) a okusit štiplavý humor z druhé strany. Nejde říct, že Sacha nepředvádí excelentní komický výkon, který sází na totální stupiditu, předpotopní logiku, neexistující příběh a prsa Pamely Anderson. Pro mě vtipnost Borata je neskutečně proměnlivá. Jsou scény, pasáže, poznámky, které mě smíchy totálně položí, ale taky je hodně toho "vtipného" co se mnou nehne a já si jen říkám jak tohle může někoho rozesmát. Za dokonalou považuji pasáž, kdy Borat navštíví sektu (nebo nějaká církevní akce co já vím). Naopak skoro vše odehrávající se v hotelu je pro mě jen nudná minutka oddechu pro mé bránice. Smutný fakt, že film není a nemůže ani být postaven na silnějších základech než je výsměch a skoro až parodie člověka (ne)žijícího v civilizované společnosti. (10.02.2007)

Něco tak vtipného jsem ještě nezařil. Za celý svůj život jsem nebyl v sále, který by se po celou dobu nějakého snímku nepřetržitě smál. Borat je rozhodně komedií století, né-li v dějinách kinematografie a jsem si téměř jistý, že si ji užije každý. Na jednu stranu se jedná o road-show s nesmírně jednoduchým příběhem, na stranu druhou to je mimořádně odvedená práce na komediálních scénkách. Asi jediné čeho se bojím je trvanlivost tohoto snímku, zatím moc nevěřím, že by byl na více než jedno zhlédnutí. Každopádně je to blbost, ale skvěle jsem se bavil a za to dženkuju. Fajné 100% [TOP 19/10 68%] (23.11.2006)

Snaha o maximální debilitu gagů jde ruku v ruce se snahou o dokumentárnost – kdyby jednotlivé výstupy kazašského vidláka měly skutečně punc autenticity, asi by to bavilo víc. Ale ta chtěnost z toho kouká jak sláma z bot, co nezvládne chabý verbální humor, v němž hraje hlavní roli hrubá nekorektnost, zachraňuje Cohen fyzickou odvážností (69ka s tím bachratým gerontem je skutečně kaskadérský výkon). Jsou tam místa nakažlivá svou křupanskou poetikou a své udělá i krátká stopáž. Výsměch tradičním atributům amerického maloměšťáctví je docela fajn, ale nepřekračuje možnosti prvního plánu. Boratova cesta skrze jůesendej je tak celkem zábavná, byť je to humor typu prd. Člověk se mu zasměje, ale zbude jen smrad. (21.01.2009)

Jedna z nejlepších a nejobdivuhodnějších komedií, přičemž v pseudorealismu je Cohen naprosto bezkonkurenční, což dokázal před Boratem i pak po něm. Plus ten skvěle satirický obrázek Států, různých zažitých tradic, předsudků a typů lidí. Musím po x letech poslat max hodnocení. (a je hřejivý vidět ve “special thanks” sekci závěrečných titulků jména Matt Stone a Trey Parker...) (05.10.2018)