Margaret

Komplikovaně nesympatická hlavní postava ve filmu, ze kterého nejde spustit zrak, pozornost a účastnost. Kdyby trval o pět hodin déle, žila bych s nimi všemi kolem ní a s ní celou tu dobu navíc naprosto stejně ponořená, okouzlená, postrkovaná do těžkých chvil uvědomění i ještě horších chvil znejistění, chutnajíc tresť přesně toho sladkobolného amalgámu i intenzivního pocitu bytí naživu, kterým si nás život podmaňuje a přitahuje a který často bolí tak nesnesitelně, že většina lidí je hluboce přesvědčena, že by někdy nejradši nebyli a všecko skoncovali. A přece tyhle každodenní přerody uprostřed zmatků a smíšených pocitů, nedorozumění a míjení obsahují v krůpějích ten nejcennější elixír a možnost pochopení a zušlechtění. A někdo pije a někdo plive, ale každý dělá, co umí. Jarmark marnosti i velká nádhera v jednom, pořád, všude kolem nás. *~ (13.07.2017)

To je tak dobrý film. Přála jsem si, aby každá scéna byla delší a delší, až jsem sama sebe překvapila, že sto padesát minut je pro mě málo. Margaret jako film, jeho hlavní postava a herečka mají tolik co nabídnout, mluví a přemýšlí o důležitých věcech, nejsou povrchní a umí se dotknout diváka. Film je precizní mozaikou hudby, kamery a jejích netradičních úhlů, hereckých výkonů, má vše co jsem si mohla přát. Filmová symfonie, která mě dokázala vtáhnout, navázala se mnou dialog a já si jí chci dopřát znovu. FFKV http://www.fantomfilm.cz/?p=1682 (30.06.2012)

Už od úvodních minut interesantní záležitost, která se zpočátku jeví jako řešení morální odpovědnosti a boj s vlastní ztrátou nevinnosti. Jakoby nestačila sama tragédie, za kterou je Lisa spoluzodpovědná, do mladé mysli se začínají vkrádat další, až dosud bezobrysové pocity, kterým by však hrany obrousil čas a dozrávání, jenže náhle je obnaženo vše, co mohlo počkat ve frontě přede dveřmi s nápisem "postupná řešení" a zmatená dívka na to neumí reagovat. Tím, že začne usilovat o nápravu a spravedlnost, chce podvědomě vrátit svůj život před osudnou nehodu, svou impulzivitu však nezvládá a černobílým viděním ubližuje svému okolí i sama sobě. Skvělou práci zde odvedla Anna Paquin a zvláštní, velkoměstská atmosféra, kterou cítím podobně, jen ji neumím pojmenovat - uliční záběry do anonymních tváří v davu umocňují pocity osamělosti a přesto, že jsou provázené uklidňující hudbou, vyznívají depresivně, naopak scény z divadla a především z opery mají povznášející a spojovací efekt až po závěrečnou, totálně osvobozující katarzi. Přeobsadit pan Lonergan skřehotavou spící pannu Jeannie Berlin a sama sebe v roli Lisina otce, pro kterého snad vzniklo úsloví "leze to z něj, jak z chlupatý deky", asi bych uvažovala i o plném hodnocení. (20.03.2013)

Nový Strom života nebo útrpně artová pseudointelektuální podívaná? Margaret má dost předpokladů pro obojí, ale na to až moc trpí postprodukčními úpravami, které se podepsaly na její výsledné podobě. I na to, že má film přepálených 150 minut, je v něm stále nadbytek nedotažených či nesmyslně ustřihnutých scén, neujasněných motivací, rozehraných vedlejších epizod či témat, které nedojdou žádného smysluplného zakončení v příběhu. I tak si ale myslím, že ani v delší verzi by nebylo co zlepšovat - aneb hluboký film neuplácáte z jedné letmé rozpravy nad Shakespearem a rasovou nesnášenlivostí ve škole a ze samoúčelných zpomalených záběrů na postavy kráčející po ulici. Otázkou ale je, kdo by byl ochoten se na ten údajně asi šestihodinový opus dívat. Už takhle je to skoro k nevydržení. P.S. Anna Paquin je zde naprosto nesnesitelná, a to jsem myslel, že po True Blood už nemůže být její afektovanost horší. Tady jenom brečí, ječí a zadumaně hledí z okna. (02.07.2012)

Popravdě jsem se na tento film těšila nejvíce. První půlhodina filmu nabízí zajímavý pohled na lidi pronásledované vzpomínkami na nehodu a výčitkami. Poté se však příběh přesouvá do zmatečné směsice. Dívka (excelentně zahraná Annou Paquin) obviňující muže ze zavinění nehody (ačkoli mi celou dobu v hlavě běželo, že je to vlastně její vina), dějová linie s matkou, která mi v příběhu přišla naprosto zbytečná a zcela nepochopitelná aférka s profesorem bez jakéhokoli poučení či zakončení. Kdyby pan režisér prostříhal dvouhodinový film na solidní hodinku a půl, byla by z toho pětihvězdičková podívaná. (08.07.2012)