Reklama

Reklama

Skutečný příběh zdravotníka amerického letectva U.S. Air Force, Williama H. Pitsenbargera, jehož statečnost zachránila ve Vietnamu desítky životů. V roce 1966 se poblíž Saigonu odehrála jedna z nejkrvavějších bitev vietnamské války. Během záchranné mise 11. dubna se jednadvacetiletý medik přezdívaný Pits rozhodl dobrovolně opustit relativní bezpečí záchranného vrtulníku, aby pomohl vojákům na zemi. S neobyčejnou odvahou a odhodláním osobně zachránil a dopravil do bezpečí více než 60 mužů 1. pěší divize americké armády. Poté, co mu bylo nařízeno využít místo v posledním vrtulníku, odmítl a zůstal se zbytkem armády uprostřed těžké palby. O 32 let později dostane ambiciózní byrokrat z Pentagonu Scott Huffman na starost dokončení posudku, který má rozhodnout, zda údajné hrdinské činy vojáka Pitsenbargera zaslouží nejvyšší ocenění za statečnost – Medaili cti. Huffman sbírá svědectví armádních veteránů, kteří byli přímými účastníky bitvy. Během jeho vyšetřování vyplouvají na povrch závažné utajované skutečnosti, jejichž zveřejnění může Scotta stát víc než jen kariéru… (Bioscop)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (107)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Veteráni za nás všechny nesou kříž. Vzali na sebe hanby války, popírání, hněv... Proto jsou medaile tak důležité, pomáhají nás spojovat, vyprávět příběhy... '' ------ Nejvyšší pocta čpěla americkým patriotismem už na dálku stejně jako čpí liščí kotec. Z toho jsem měl strach, protože ačkoliv Amíky v jejich oddanosti vlajce a zemi respektuji (a leckdy i obdivuji), nějak vnitřně cítím, že je to u nich krapet za hranou. A všelijaké ty tleskající scény ve stoje pod rozvinutou vlajkou s hvězdami a pruhy (ideálně potrhanou tornádem, poleptanou emzáky či prostřílenou nepřátelskou palbou) ve filmech nesnáším. Film sám je natočený docela nezáživně a i když se v něm objeví herecká esa, divák tak nějak cítí, že ho to vlstně ani moc nezajímá. Podobně jako dnešní mileniály nezajímá konflikt ve Vietnamu a traumata těch co se z války vrátili. S radostí jsem ale ve filmu viděl Plummera, dědulu Harrise, Jacksona a Johna Savage, který snad nestárne. Člověk si zase uvědomil, že doba je jinde.. Že stejně s Vietnamem odchází pomalu tito skvělí herci a člověk se tak nějak v duchu ptá a co bude po tom ? Bohužel postavy nemají dost prostoru pro vysvětlení toho co a jak dělají a tak neznalému divákovi mladší generace může přijít, že se z Vietnamu vrátili jen vyšinutci, případně nervově úplně rozsekaní chlapi patřící někam na oddělení krizové intervence. Válečné scény ve filmu působí hrozně uměle, ale ten Huey potěšil. Bohužel dojde několikrát i na slzičky a samozřejmě na zlé byrokraty a prozření hlavního hrdiny zda se zachovat čestně, nebo jako kariérista. Tleskačka na závěr už nepřekvapila... Ale abych jen nehaněl, film měl sem tam i silnější moment, třeba předání dopisu ... Mně spíše zaujal svojí myšlenkou. Má to smysl? A proč? Proč zařizovat někomu desítky let mrtvému vyznamenání v tomto případě nejvyšší... K čemu to je? Pro příbuzné? Pro potomky? Že je to tak správné? Před rokem jsem se účastnil takového setkání, které organizoval potomek jedno z mužů bojujících v RAF. Statečně bojoval za války a zemřel v komunistickém žaláři. Vím o něm vše. Mám dokonce knihu vzpomínek jeho ženy. Díval jsem se po ostatních, většinou starších než jsem byl já a kladl si otázku zda mají taková setkání smysl. On je mrtev. Zemřel jak zvíře, nedoceněn, opuštěn, sám... Jemu by se mělo dostat poct tenkrát. K čemu jsou vyznamenání in memoriam? Druhá světová válka je ještě dál než Vietnam... Zemřeli již skoro všichni účastníci a vypravěči jsou ti co tam nebyli. Vyprávějí vyprávěné, ne své zážitky. Přesto jsem si tam uvědomil, že ty příběhy mají smysl. A trochu to padlo i na konci tohoto filmu. Ti lidé žijí dál v osudech ostatních. V osudech těch, které zachránili, kterým pomohli či těch, kteří se dnes jen čistě zajímají o jejich příběh. Tím skutečně žijí dál a svými odvážnými činy, svojí obětí mohou být inspirací i dnes. A nemusí to být jen ve válečném konfilktu. A tak si odpovídám. Ano smysl to má. Jen doufám, že tam nahoře těm všem odvážným, kterým tady dole často neřekl nikdo ani obyčejné -děkuji- to vše bude vynahrazeno. Nejsem věřící, ale jim bych to moc a moc přál. Dávám za 3 motýly. * * * () (méně) (více)

kajas 

všechny recenze uživatele

Po přečtení obsahu vám v podstatě musí být jasné, jak film dopadne, jde tedy hlavně o způsob, jak se tvůrci k závěru propracují. Proti hercům nemůžu říct ani slovo, úředník Sebastian Stan je fajn, ale důležitější jsou představitelé veteránů - Samuel L. Jackson, William Hurt nebo loni zesnulý Peter Fonda, kterému je snímek věnován. Jejich flashbacky z válečné vřavy dokáží vtáhnout, na druhou stranu mladé vojáky ztvárňují snadno zaměnitelní no name herci, takže vám ani není jasné, který z nich je tím největším hrdinou. Osobně si nedokážu tu snahu vyznamenat dávno mrtvého vojáka příliš ospravedlnit (obzvlášť ne v případě, kdy už posmrtně oceněn byl, jenom ne "nejvyšší" medailí), Amerika je ale svým patriotismem proslulá, takže asi proč ne. Standardní drama s dobrými herci, které ale není ničím výjimečné. ()

Reklama

castor 

všechny recenze uživatele

„Patton řekl, že by se kvůli ní vzdal velení, Eisenhower zase Bílého domu. Proč si myslíte, že by tohle čtyřhvězdičkový generál a prezident řekli?” Nejprve mu byl nějaký požadavek na udělení Medaile cti pro zdravotníka William H. Pitsenbargera v oněch místech, poté se o tohle nejvyšší vojenské vyznamenání rval jako tygr. I za přispění manželky, která ho nikdy neviděla před ničím couvnout („Strach je dobrá věc. Strach je instinktem pro přežití.”). Jenže právě podobných „povzbuzení” uslyšíme mnoho. Stejně jako nespočet patetických gest. Projev Sebastiana Stana je stejně nezáživný jako tenhle předvídatelný příběh. Naštěstí má vedle sebe takové matadory, jako jsou Harris, Plummer, Fonda, Hurt či Samuel L. Jackson. Ve výsledku se k nám ovšem dostane jen vlastenecký patos, utahané momenty, umělé emoce a závěrečné tlačení na pilu. Docela dietní tři hvězdy. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Snímek Nejvyšší pocta disponuje nesmírně silným příběhem a důležitou myšlenkou, jen se mi zdá, že ani jedno nedokáže opravdu prodat. Děj se neuvěřitelně vleče, chybí dramatické zápletky a závěrečná typicky americká vytleskávačka spolu s hromadou přehnaného patriotismu, sentimentu a patosu výslednému dojmu rozhodně neprospívá. Snaha ztvárnit lidské emoce a vyvolat v divákovi citové pohnutí se trochu minula účinkem. Tedy alespoň u mě. Nicméně musím připustit, že při pohledu na všechna ta herecká esa jsem si uvědomila, jak čas ve skutečnosti nehorázně rychle krátí dobu, která nám zde byla vyměřena. A to mě dojalo mnohem víc než samotný film. (50%) ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Nebudem sa venovať téme - "bojovali sme za vlasť a padli sme hrdinskou smrťou", keďže tá vlasť je vzdialená tisícky kilometrov od bojiska. To je každého osobná vec, pokiaľ chce ísť niekto do vojny (aj do vojny vo Vietname sa hrnuli dobrovoľníci, nielen chudáci ktorých vybrali a vylosovali a museli) tak nech si ide. Ale nech potom nefňuká.... V každom prípade tento film trhol asi všetky rekordy ohľadom patetických prázdnych kecov o hrdinstve a patriotizme, z ktorých sa slušnému človeku skrátka musí obracať kufor, aj dva krát. Hviezdu dávam jedine za tú hviezdu zostavu, ktorá tu figuruje, takže sa tu dá aspoň spočinúť zrak na pár hereckých velikánoch. Hlava mi však nepobrala, prečo sa dali nahovoriť na takúto sračku? Asi tomu veria či verili... smutné. A ten "hrdina" vo filme? Podľa môjho názoru nie hrdina, ale človek bez pudu sebazáchovy a samovrah. Ale rodičia po ňom nakoniec dostali pekný metál, to im ho určite vynahradí.... Na hranici odpadu, a po obsahovej stránke ešte horšie. 20/100 ()

Galerie (58)

Zajímavosti (7)

  • Součástí závěrečného ceremoniálu bylo rovněž povýšení Williama H. Pitsenbargera (Jeremy Irvine) na hodnost štábního seržanta. (Michnak)
  • Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v USA, Thajsku a Kostarike. Celkovo trvalo od 7. apríla 2017 do 30. júna 2017. (MikaelSVK)
  • Název The Last Full Measure odkazuje na významný projem Abrahama Lincolna. Lincolnova krátká řeč byla pronesena při inauguraci Národního vojenského hřbitova v Gettysburgu, čtyři a půl měsíce poté, co armády Unie porazily Konfederaci v bitvě u Gettysburgu. (Michnak)

Související novinky

De Niro s Malkovichem v produkci Petra Jákla

De Niro s Malkovichem v produkci Petra Jákla

16.02.2021

Po skončení natáčení Jana Žižky se režisér a producent Petr Jákl začal více věnovat zahraničnímu filmovému trhu. Po svých producentských počinech Best Sellers s Michaelem Cainem, Axis Sally s Alem… (více)

Zemřel Christopher Plummer

Zemřel Christopher Plummer

05.02.2021

Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)

Reklama

Reklama