Krásný čas

Asi jsem až moc hodnej, že dávám ještě tři. Hlavní zápor je podle mě to, že charaktery postav (kromě hlavní hrdinky, ta je blbá permanentně) se neustále mění. Klasický příklad je Trojan, který je ve druhém dílu násilnickym žárlivcem a tady se o Vilhelmovou stará skoro s otcovskou láskou. Proč však dávám ony 3* je fakt, že paní Sedláčková na sobě zapracovala a dialogy jsou o něco lepší. (14.07.2017)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 2/10 Hudba 3/10 Prostředí 4/10/// +kvalitní herci -hodně mě to nudilo, přivádělo mě to do deprese/// Rozhodně to nebyl krásný čas strávený u tohoto filmu. Herecký ansábl se tu poskládal na výbornou, ale film je hrozný. Slabé dvě, nejraději bych dal ale jen jednu./// Celkem 33%/// (02.01.2010)

Po pravdě, tento film mám jakýmsi způsobem neustále v sobě. Neberu v potaz ani to, že Karla Rodena opravdu uznávám a mám ho ráda, ale samotný děj mě okouzlil. Mám ráda takový typ filmů, který vás dokáže uzemnit. Já na tento film po zkončení ještě pět minut koukám a nemám slov. I když to má v jistém smyslu neuzavřený konec a děj byl vcelku jednotvárný. I když se ve filmu nestane nic převratného, mám ho ráda. A díky tomu si vlastně můžu i říct, že mám pořád ještě s tátou dobrej vztah. :) (13.01.2008)

Táto čas rozhodne prevyšuje predošlý príbeh z roku 1989. Rovnako ako hrdinka dozrel aj scenár a napriek mnohým zjednodušeniam a určitej dávke naivity, ktorá robí z jednotlivých postáv príliš ploché osoby, ktorým chýba ľudský rozmer sa na to dívalo celkom dobre. Mohlo to však byť omnoho lepšie - toto je tak na tri +. (20.11.2006)

Tvorba Andrey Sedláčkové mi vždycky byla sympatická, v Krásném Čase ale bohužel sklouzla do příšerného českotelevizního průměru, kde se postavy místo dialogů jen neustále hádají, hlavní hrdinka si to hned s každým rozdá a byznysmen Mrkvička chodí pořád ve stejné kravatě. Je to škoda, protože námět - jakási autorčina psychoanalýza, vyrovnávání se smíšenými pocity po návratu z emigrace - rozhodně má velký potenciál. Zřejmě až moc a autorka jako by nevěděla, jakým směrem se vydat. Takže nakousne chartisty, předsudky vůči emigrantům, průvodní jevy transformace ekonomiky v 90. letech, porovnávání se s úspěšnějšími souputníky, porozchodovou obsesi, to, jaké dokážou ženy být potvory atd. atd. Sedláčková si většinu těchto jevů necucá z prstu, a tím víc zamrzí banálnost a povrchnost výsledku (je možné, že jí do scénáře kecali geniální dramaturgové ČT, nechci jí křivdit). Přítomnost Mrkvičky, výborná Vránová ani odhalený hrudník Vilhelmové už to bohužel nezachránily. (12.10.2014)