Až do konce

Málo známé české válečné drama, na které jsem narazil pouze náhodou a nutno dodat, že námět tohoto snímku mě velmi zaujal, není moc českých filmů, které se dívají na druhou stranu barikády na osudy vojáků Wehrmachtu. Tento snímek nahlíží na skupinu německých vojáků, které při zběsilém úprku přepadne spojenecké letadlo a zničí jím transportní vlak, malá skupina vojáků se rozhodne vzít do zajetí skupinu dělnic a opevnit se na zchátralém zámku. Hitler je mrtví, jejich šance žádné, sny a naděje se rozplynuly a jediné čeho se bojí více než smrti je strach z ruského zajetí a pomsty sovětských vojáků za zločiny, které páchali. Jediná jiskřička naděje je jejich plán výměny zajatých dívek za slib předání do amerického zajetí. Rázem začíná psychologické drama jednotlivých postav, které si promítají své životy a přestože Třetí Říše byla poražena, někteří ji zůstávají věrni. Nutno podotknout, že tato část filmu je zajímavá a herci dobře zvládnutá, nicméně postupně se začíná film měnit v nudnou frašku, která se až příliš snažila sžít se s charakterem jednotlivých postav, což snímku v konečné podobě ubližuje. Herecké výkony hlavních představitelů Eduarda Cupáka a Vítězslava Jandáka jsou slušné, bohužel ostatní herecké výkony působí negativním dojmem. Na filmu je znát, že jeho rozpočet nebyl vysoký a to snímku v některých chvílích ubližuje. Celkově hodnotím film jako zajímavé válečné drama, které rozhodně nepatří do spodního šuplíku české kinematografie, ale bohužel naplno nevyužilo svůj potenciál. Moje hodnocení 45% (24.05.2012)

Namet je vyborny, skoda, ze filmu chybi vice akce a napeti. Objevilo se zde nekolik dobrych napadu, at uz uvodni titulky, zakomponovani dokumentarnich zaberu do vypraveni, uvahy hlavnich postav... Film velmi dobre vykresluje jednotlive postavy, vcetne jejich vzpominek do minulosti. I presto jsem se misty dost nudil a nepresvedcily me ani herecke vykony, vcetne zde chvaleneho Eduarda Cupaka. (18.02.2012)

Drama z 8. května 1945. Skupina nácků na útěku zajmou sedm totálně nasazených mladých holek a zabarikádují se na opuštěném zámečku. Holky jsou uvězněny ve sklepě a podaří se jim posléze dostat se na svobodu. Jenže pro nácky ještě nic neskončilo a Říši budou sloužit až do konce....než přijdou Rusové. Film je prostříhán skutečnými záběry z druhé světové války a každá postava má i svoje vnitřní monology, které vzpomínají na to, co se v jejich životě odehrávalo před válkou nebo během ní. Zpracování je možná trochu kostrbaté, ale nic neubírá na celkové beznaději i chuti po životě. Film je místy i dost brutální a krvavý, zejména tragické finále, nebo prostory sklepení, kde se odehrávaly popravy anebo otrávení psi v jedné podzemní místnosti. Komorní prostředí polozničeného zámečku a sklepení působí dusivou stísněností. Z československých válečných filmů je to rozhodně nadprůměr bez nějakých bolševických ideologických blábolů. (13.05.2018)

Myslím si, že je škoda, že tento film není úplně povedený. Přitom má poměrně výborný námět i průběh. Sledujeme osudy několika postav odehrávající se na sklonku druhé světové války. Každá z nich nám útržkovitě vypráví něco o sobě a o své minulosti. Ať už jsou to nacističtí padouši v podání Jandáka a Cupáka, či německé a německo-české dělnice. Filmu ubližuje křečovité a prvoplánovité zpracování. Sledujme tedy osudy všech hrdinů až do úplného jejich konce. (06.03.2008)

Výborně napsaný psychologický příběh z posledních hodin války o nadějích, zoufalství a snaze se duševně ospravedlnit. Film za použití dobových materiálů vsazených do vzpomínkových častí připomínají hrůzy války a její absurdnost. Příběh má vlastně dvě dějové linky, i když pojednávající to samé. Dva prchající nacisté a sedm zajatých dívek. Všichni vzpomínají na minulost a všichni projevují snahu se hrozivé budoucnosti vzepřít. Vzniká tak otázka komu se to nakonec povede a komu ne. Sovětské vojsko se blíží a tak se musí vydržet až do konce. To se ukáže až na samém konci děje. Pro Eduarda Cupáka v roli hauptsturmführera SS rozhodně herecký koncert a je vidět, že si s takovou psychologickou rolí velmi dobře poradil. Děvčata v rolích zajatkyň dramatizaci také zvládli na jedničku. A zvládl to i režisér Antonín Kopřiva, neboť toto zfilmovat na základě knihy Otakara Chaloupky taktéž nebylo nic jednoduchého. Ztvárnění myšlenkových pochodů jednotlivců se hodí spíše pro divadlo než pro film, ale co se týče komornosti zpracování, klobou dolů. Film vhodný snad jen pro fanoušky psychologických dramat či pro filmové fajnšmekry. (14.09.2017)