Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

manonfire 

všechny recenze uživatele

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

A už to vyplavalo, všechno naprášil Doyle z CI5! I když můžete mít na konci vztek, jak tuhle koprodukci zvrtali, stejně vás na konci mrazí. O Kubišovi a Gabčíkovi a jejich boji do poslední kulky už jsme se učili na základce za soudruhů. Ta poslední kulka tu ovšem není, jen kvanta vody. V malých rolích čeští herci, z nichž nejtvrdší pěsti má zde neuvedený Zdeněk Srstka. Viděno v anglickém a částečně německém originále, můžeme-li tak předabované Čechy nazývat. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jan Kubiš a Josef Gabčík se tam nahoře musí za břicho popadat při pohledu na toto americké historicky naprosto překroucené dílo, které u českého diváka notně evokuje úsměv na rtech. U takového tématu by se to stávat nemělo. Čeští filmaři by měli zapomenou na trapnou radoby uměleckou tvorbu a měli by se podívat do naší nedávné minulosti. A právě na motivy atentátu na Heydricha byl mohla vzniknout opravdu dokonalá podívaná plná hrdinství, lásky, sebeobětování a zrady... ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • V tomto spracovaní atentáta na Reinharda Heydricha je ukázaný i prvý pokus o atentát na železničnom nástupišti. (andykovac)
  • Reinhard Heydrich měl v době atentátu 38 let, herec Anton Diffring, který jej ztvárnil, se svým zjevem i skutečným věkem blížil šedesátce. (vangobseck)
  • Vonkajší otvor do katakomb kostola, v ktorých sa parašutisti ukrývali, je zachovaný v dobovej podobe, t.j. so stopami po strelách. Nad otvorom, ktorým sa nacisti pokúšali parašutistov najprv plynom udusiť a neskôr vodou vytopiť, sa nachádza pamätná tabuľa. (Tomas_PO)

Reklama

Reklama