Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

crozet 

všechny recenze uživatele

V rámci žánru TV inscenace a dialogického dramatu jsem plně spokojen - výborná příprava (scénář vytvořen ve spolupráci s historikem, který jasně formuluje své postoje), skvělé masky a dobré herecké výkony (klasicky včele s perfekcionistou Trojanem, který Moravce s odstupem více než 70 let vyloženě zkopíroval (alespoň vycházeje z dostupné dokumentace). Na tuto inscenaci je jinak samozřejmě potřeba pohlížet jako na epizodu seriálu České století, který má jako celek svůj definovaný rukopis a žánr vyprávění. Občasnou strnulost a statičnost dialogů, které formu posouvají až někam k divadlu, nepovažuju za zásadní problém, protože primární cíle tohoto díla (interpretovaná historická dokumentace) jsou někde jinde a plnit se je daří obdivuhodným způsobem. ()

fabecc1222 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zatím asi nejslabší díl, kdy se tvůrci snažili znárornit co nejvíc, a co za největší časový okruh, a tak ve výsledku ukázali vlastně hrozně málo, protože materiálu by bylo na celou sérii, a narvat to do jednoho dílu takto obšírně prostě nešlo. Takže se hodně skáče, vidíme Beneše jednat s Brity, a najednou konec války, a Beneš někde mimo záběr uzavřel dohodu s Ruskem. Potěšilo klasicky herecké obsazení a pestré dobové dialogy, znázorňující atmosféru exilové vlády, kdy jak vidíme, politika byla prostě vždy a všude, a stejně tak prosazování svých zájmů, pravd či metod. Zajímavá figura Františka Moravce, viditelně zapálený vlastenec, který by se nebál jít přes mrtvoly. ()

Reklama

insurgentes 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Pro někoho (Schwarzenberg) válečný zločinec, který patří před Haagský soud, pro jiného národní vůdce a spasitel. Myslím, že doba ještě nedozrála na to, abychom mohli bez omezení studovat a chápat, o co tehdy vlastně šlo. A tenhle TV projekt na tom samozřejmě nic nezmění, maximálně posílí nějaká ta národně pociťovaná klišé. ()

rt12 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Možná by bylo lepší, kdyby se tento film jmenoval nějak jinak než "Kulka pro Heydricha", protože minimálně srovnatelně jako tomuto tématu (ve smyslu strategických plánů a příprav) se věnuje tématu politických plánů a příprav na poválečný odsun Němců. Obě tyto linky filmu mi přijdou určitě zajímavé a z historického hlediska zde jisté pojítko mezi nimi určitě je. Velmi zajímavě nastíněn je třeba vývoj debat mezi prezidentem Benešem a československo-německým politikem Wenczlem Jakschem. Přesto je docela škoda, že v samotném závěru získá navrch to druhé téma a že samotné úspěšné provedení atentátu není ve filmu vlastně ani zmíněno. Po herecké stránce je určitě třeba (ostatně jako vždy) vyzdvihnout Ivana Trojana, který tu postavu šéfa československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec hraje velmi věrohodně.  A třeba ta scéna v závěru filmu, ony pohledy do očí mezi Trojanem a Fingerem (v roli Edvarda Beneše), prostě nemá chybu. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (1)

  • Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama