Režie:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vítězslav HádlHrají:
Hana Zagorová, Josef Abrhám, Juraj Kukura, Waldemar Matuška, Laďka Kozderková, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Petr Čepek, Jiří Korn, Jiří Schelinger (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Začínající scenárista Jíša napsal scénář, který je sondou do života současné vesnice a měl by podat pravdivý obraz prostého venkovského života. Krátce nato se dozví, že jeho scénář byl přijat a režisér už vybírá herce do hlavních i vedlejších rolí. Jíša vzápětí zjistí, že jeho ryze realistické dílo bylo přepsáno a pojato jako velkolepá revuální show plná písniček a tance. Filmaři se záhy odeberou do vesničky Lipovec, aby tu za vydatné pomoci místních obyvatel začali natáčet. Hrdinou jejich příběhu je elegantní pyrotechnik Ticháček, který nastupuje v místním JZD, aby progresivní metodou hnojení dopomohl k vyšším výnosům. Ubytuje se u manželů Lukešových a při procházce po okolí vesnice se seznámí se sympatickou učitelkou Eliškou, která miluje majitele místního zámečku Pavla Lenského. Seznámí se také s hajným Kalinou, který bedlivě střeží nevinnost svých tří dcer a střelbou zahání na útěk všechny nápadníky, kteří se často velmi rafinovanými způsoby pokouší přiblížit k hájovně. To vše doprovázeno, ke zděšení scenáristy Jíši, zpěvem, tancem a rozjásanou atmosférou velké revue. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (441)
nostalgické 2* tahle hudební komedie mě nikdy k srdci nepřirostla a snad nikdy jsem ji neviděl v jednom kuse. A i když má nezapomenutelné scénky plné hlášek, tak já ji nedokážu dát ani tři hvězdičky. Do reprízy se nejspíš už nedokopu a pro mě za mě mohla v tom trezoru i zůstat ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Paródia normalizačnej plytkosti jej obdobou. Scenáristická ruka dua Smoljak-Svěrák je rozoznateľná na prvý aj tretí pohľad. Lenže to, čo bolo v roku 1980 považované za nápaditý humor, vyvolá dnes len zhovievavé pousmiatie. Myšlienka je zrejmá - autor sa môže snažiť koľko chce, jeho kritika pomerov sa ale vždy autocenzúrou tvorcov a vydavateľov diela zmení na niečo s optimistickým vyznením. Na niečo, čo ospevuje a chváli život v spoločnosti. Film to sparodoval vydarene. Problémom je, že samotný "odvážny námet" predstavený v príbehu je len priemerný komunálny príbeh. Zagorovej herecký výkon sa tiež predýchava ťažko. Na druhú stranu scéna s Kukurom nechávajúcim žiť chrobáka a následné problémy s hadom a labuťami je úchvatná. Spolu s piesňou Smyslníci smyslní a so záverečnou apokalypticko - optimistickou scénou z kinoamfiteátra vo víre víchrice posúva celok do trojhviezdičkových hodnôt. Pozitívne hodnotenie ovplyvnila aj postava producenta - trhača košieľ a pesnička Juraja Kukuru Sek sem. Estetika kúzla nechceného humoru. Zopakovanie si tohto zážitku je predurčené trošku sadomasochistickou záľubou v počúvaní pesničiek vzniknutých v období vlády KSČ a KSS. Pomerne talentovaní a hlasovo disponovaní speváci robili vtedy z času načas strašné úklony režimu, len aby mohli hrať na výslní a zarábať na kadejakých pochybných západných i východných kšeftíkoch. Boli to presne tie isté piesne akými je Trhák slušne napchatý. ()
>Jíši horor pičtur šou< aneb jak se za hnusákoffských časů na >blablandovskym vršíčku< trhaly žánry... Škoda jen, že je to jen takový kolchozně podbízivý a i na svou dobu pitomý blábol, i když jak vidno stádu líbivý i v dobách postnormalizačních... A že mě to ani nepřekvapuje, však stačí se mrknout na dnešní role zde šaškujících pseudokulturní kvazisvobody doživších se protagonistů, že... Víc už nic, ta druhá hvězda jen za hrstku(!) vskutku povedených scénářem daných hlášek... Jinak v igitátorovi tahle matérie i po víc jak třiceti letech způsobuje nějaký duševní trhání, nebo co... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s pošetilostí sobě vlastní v kině v trhlých dobách, hodnocení kdysi po nějakém repete mnohé, komentíř zde jen tak čestně z plezíru jako dvastačestý - 21.1.2012) ()
Tento film je jako manifest postmoderny v československé kinematografii. Pojďte se podívat, jak ten váš námětek dostává švih :) Velmi vhodně zvolený rámec natáčení filmu poskytuje možnost nechronologického vyprávění (neboť scény filmu se v drtivé většině nenatáčejí v pořadí, v jakém se budou vyskytovat ve filmu), zároveň si tím tvůrci pořizují jakési alibi - jakékoli použité klišé není chybou skutečných tvůrců, ale fiktivních postav. Zároveň tu nacházíme odkazy na popkulturu (ABBA) i na kutluru takzvaně "vysokou" (Prodaná nevěsta, Goethe). Vrcholem filmu je scéna strašidelného lesa, kde se v typicky postmoderní pastiši objevují trpaslíci ze Sněhurky, Švanda dudák, Zvíře z jakési francouzské verze Krásky a Zvířete (dokonce ve francouzském znění s titulky) nebo Ivan Mládek zpívající Jóžina z bažin. Když připočtu množství výborných vtipů, jaké najdeme vůbec v málokteré komedii, přestává vadit, že v druhé polovině film poněkud ztrácí tempo. A navíc - tempo přece neztrácí Podskalského Trhák, nýbrž Kohoutkův "trhák". Tady jsem chtěl jít poněkud do hloubky :) Zajímavé komentáře: fruitbueno ()
Výborná zábava z pera Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, v režii legendárního Zdeňka Podskalského. Komedie plná tehdejších největších hvězd československého filmového i hudebního průmyslu. Nejvíc mě vždy baví Petr Čepek, coby šetřivý producent, který trhá ve velkém vlastní košile, kvůli čemuž musel být navýšen skutečný rozpočet. Mnohem lepší film, než nepochopitelně preceňovaný Kulový blesk. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (28)
- Jednu z Kalinových (Waldemar Matuška) dcer měla hrát Jitka Zelenková, což odmítla a dnes lituje. Postavu nakonec hrála Dagmar Veškrnová, ale pěvecké party za ní nakonec nazpívala přece jenom Zelenková. (Willy Kufalt)
- Jde o čtvrtý divácky nejúspěšnější společný film dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, do konce roku 1987 na něj přišlo do českých i slovenských kin celkem 975 tisíc diváků. Úspěšnější byly jenom Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) – 2,91 mil., Marečku, podejte mi pero! (1976) – 2,04 mil. a Vrchní, prchni! (1980) – 1,53 mil. Až za Trhákem skončily Na samotě u lesa (1976) – 943 tis., Jára Cimrman, ležící, spící (1983) – 620 tis., Rozpuštěný a vypuštěný (1984) – 451 tis., Kulový blesk (1978) – 449 tis. a poslední Nejistá sezóna (1987). (charles3)
- Postava Lenského byla psána na tělo Karlu Gottovi, který ji odmítl. Poté režisér Podskalský uvažoval obsadit do této role francouzského šansoniéra Gilberta Bécauda, který ji přijal s podmínkou, že k složí hudbu. Ačkoliv netrval na vysokém honoráři (původních dvě tisíc franků snížil o polovinu), na Barrandově to zamítli s odůvodněním nedostatku financí. (Willy Kufalt)
Reklama