Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Nápad rozpohybovat staré hračky a jiné předměty na půdě je vynikající. Často jsem se bavil jen tím, že "tenhle vysavač měl děda taky", "jo a merkur, to byla věc!":) Vše se ani nedá na jedno zhlédnutí zachytit. Animace se mi moc líbíla. Ale příběh mne moc nevzal a postavy taky ne. Zajímal by mne názor asi šestileté holky, která seděla v kině kousek ode mne se svým tátou. Možná, že ona by jednotlivé složky filmu hodnotila přesně opačně:) (13.03.2009)

Děti nepochopí metaforičnost filmu - dlouholetá tradice proti nevkusu normalizačních osmdesátých či závěr s hodinkami reflektující pomíjivost všeho hmotného. Dospělý může mít námitky proti nepropracovanosti fikčního světa hraček na půdě (smysl toho jejich pohybu - kam ráno všichni jezdí?; úloha živé kočky ve světě hraček - ta se vytratí do ztracena etc. etc.). Na půdě je hodinové cvičení na téma "půda a hračky", je v něm mnoho výborných nápadů (obyvatelé světa zla), jenže na to, aby se stalo filmem, mu chybí spád a gradace. Loutkaři ho ocení - ale kdo ještě? (21.03.2010)

TOHLE je směr, kterým se má ubírat český animovaný film!!! Na půdě určitě není bezchybné dílko a existuje plno věcí, které by mu šly vytknout. To ale nic nemění na tom, že má krásnou atmosféru, nenudí, neurazí, pobaví děti i dospělé (ověřeno v kině) a pokračuje v tradici českého animovaného filmu, což už téměř nikdo nedělá. Místo toho se radši snažíme napodobovat a vydělat na úspěchu moderních Pixaráckých filmů a vznikají takové nesmysly jako Kozí příběh. Uvidíme, kolik vydělá Půda a třeba se dočkáme dalších, podobně roztomilých filmů. (16.05.2009)

Film se zaslouženým rozpoluplným hodnocením. Osobně jsem byl trochu zklamán. Příběh - sic aspoň nějaký - avšak jako pro děti dělaný. Zpracování ač v mnoha ohledech velice propracované - tak povětšinou děsivé, příliš umělecké a hrozivější než Švankmajer. Pro koho tedy je film dělaný? Osobně jsem příliš okouzel a zaujat nebyl. 6,5/10 (08.03.2009)

Pohádka, nebo chcete-li fantasy, Jířího Barty z kouzelného a svébytného světa na jedné půdě razantně připomíná status Česka jako mocnosti v oblasti loutkových filmů. Barta vytvořil celou armádu originálních postav a postaviček, přičemž se nebál příběhu s jednoduchou strukturou vtisknout temnější prvky. Výsledek pak sice působí trochu depresivně „jako z 80. let“. Ale kouzlo zůstává. (18.03.2010)