Na povale alebo Kto má dnes narodeniny
屋根裏のポムネンカ
In the Attic or Who Has a Birthday Today?
Režie:
Jiří BartaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Jiří Lábus, Lucie Pernetová, Boris Hybner, Ivan Trojan, Vladimír Javorský, Barbora Hrzánová, Naďa Konvalinková, Petr Nárožný, Miroslav Táborský (více)Obsahy(2)
Na zapadlé půdě starého domu je tajemný svět. Bydlí v něm odložené hračky a mají tady své království. Je tam panenka Pomněnka a aby jí nebylo smutno, má tři kamarády: medvídka, rytíře a skřítka. Je jim spolu veselo a každý den si vymyslí nějakou hru. Například, že má někdo narozeniny. Panenka upeče dort a oslavenci zahrají písničku. A pak jdou “ do práce”. Ale vládce Říše Zla jednoho dne krásnou Pomněnku nechá unést. Její kamarádi se vydají panenku zachránit. Vždyť opravdoví přátelé udělají jeden pro druhého všechno a nebojí se ničeho a nikoho! (JOJ Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (126)
Film se zaslouženým rozpoluplným hodnocením. Osobně jsem byl trochu zklamán. Příběh - sic aspoň nějaký - avšak jako pro děti dělaný. Zpracování ač v mnoha ohledech velice propracované - tak povětšinou děsivé, příliš umělecké a hrozivější než Švankmajer. Pro koho tedy je film dělaný? Osobně jsem příliš okouzel a zaujat nebyl. 6,5/10 ()
Je pravda, ze co do scenare tenhle kouzelnej film jisty nedostatky ma. A to predevsim v zaveru, kterej je az nelidsky uspechanej. Ale po formalni strance je Na pude natolik neuveritelny, okouzlujici, propracovany a vycizelovany, ze si alespon podle myho nazoru hodnoceni peti hvezdickama zaslouzi. Tam kde Fimfaristi vytvorili roztomilou a puvabnou zabavu, tam dal Barta vzniknout skutecnymu umeni. To je nezadrzitelna exploze predstavivosti, pred kterou nezbejva nez se uklonit az k zemi. Moc doufam, ze tenhle film v Japonsku uspeje a prihraje tak Bartovi novy investory, ktery tady - a nejen v Cechach, ale primo v Evrope - nikdy nesezene. A je uplne jedno, jestli by pak ony finance byly vynalozeny na znovuvzkriseni Golema, nebo na neco uplne jinyho. U Barty totiz zjevne nejde slapnout vedle - kdyz dostane dostatek prostredku, casu a dobrej scenar, stane se z nej skutecnej divotvurce. P.S. - A je fakt, ze deti u toho budou ucuravat, stejne jako my u Krysare nebo Rukavic. ()
[SPOILERY!] Opojný snímok Jiřího Barty vás zavedie na všednú pôjd, kde sa dejú bájne veci. Snímka ako taká pojednáva o troch kamarátoch, ktorý je každým niečim výnimočný. Poměnka, Mucha, Krasoň a Šubrt. Každé raňajky si hádžu kockou a kto z nich hodí hlavnú cenu, môže dnes osláviť narodeniny. Z tejto zdanlivo rozvláčnej rutiny ich vyruší hlavný záporák, Zlatá hlava. Zvyšok filmu je zaužívaný Hero journey, plný náhlych nástrah, kde smrť číha na každom rohu. S tým slovom smrť si srandu nerobím. Narazíte tu na dusenie prachom, alebo sny o upálení zaživa. Podľa tohoto dokážete usúdiť, že to nebude film určený priamo pre tých najmladších. Atmosféra, i keď veľmi farebná a hravá, sa často nebojí zájsť až do najtemnejších kútov priestoru pod strechou. Producenti sa zreteľne nechali inšpirovať "vetešou", ktorá im už nejaký ten piatok okupuje povaly. Počas príbehu teda hrdinovia narazia na filmársky "staromodernizmus", kedy sa zašlým veciam opätovne navracia neuznaná sláva. Príbeh tým, že si berie hlavnú inšpiráciu zo starých rozprávok a folklóru vám toho veľa neprivodí, ale tvorcovia vám to dokážu predať prostredníctvom iných vnemov. Navzdory nedostatku digitálnych efektov (nejaké tam sú, ale nestoja moc za reč, na rok 2009 veľmi slušné) vám film dokáže udržať úsmev na tvári pomocou hrátiek s prostredím. Oblaky sú podušky, paplóny so závesmi vo vás zase evokujú vlny a rýchlo tečúcu vodu. Almara je pre hlavných protagonistov nezdolateľná hora. Kamera neostáva statická a v nemálo záberoch na vás autori pripravili scenérické zábery s rôznymi dynamickými zoomami. Obsahovo je to mišmaš odlišných umeleckých žánrov. Cez live-action scény, ručne nakreslenú animáciu, ba ešte aj rotoskopiu, až po väčšinový stop-motion. Len layouty, trošku zaostávajú. Nemám, ale autorom, čo vytýkať. Pri pozeraní som si pripadal mierne v rozpakoch, pretože miestami to vo mne evokovalo filmografiu pána Švankmajera plnú stop-motion animácie spojenej so živými hercami, pasážami s plastelínou a rýchlymi strihmi. Aj to, čo sa nevydarilo má vo výsledku veľmi uspokojivý výsledok a vďaka svižným strihom si toho nemáte ba ani ako všimnúť. Keďže film nie je stavaný priamo pre najmladšiu vekovú skupinu, vidím v ňom hojne skrytého symbolizmu. Ako to tak u rozprávok býva obyčajom kladné postavy sú odeté v svetlých farbách, zatiaľ čo negatívne postavy sú vzhľadovo nesympatické a oblečené v značne tmavších farbách. Zlatá hlava si počas filmu vybíja zlosť na nevinných a so svojimi poskokmi manipuluje, čo vo mne evokuje skrytú alegóriu na Komunizmus. Dávalo by to celkovo aj zmysel, keďže si skrze celý film buduje Kult osobnosti. Dáva rozkazy na hromadné tresty smrti, trápi nevinných, svojich nepriateľov ponižuje a územie Ríše strachu (alebo odkaz na inú ríšu) ohraničuje od ostatných. Preto niet divu, že sa na konci filmu zosype ako samotný stalinizmus na počiatku 90. rokov. Záver filmu je osvedčený happy end. Zlo prehralo a dobro žije. Ak by som, ale mal na film vytiahnuť nejakú špinu, ťažko to dokážem. Za menšie hnidopišstvo by som bol schopný označiť dabing pána Jiřího Lábusa. Mne osobne prišiel do filmu nepatričný, no nemám mu, čo vytknúť. Pán herec má úderný a ľahko počúvateľný hlas s príjemnou farbou. Na záver už smiem podotknúť iba, že ak vám nevadia bizarnejšie rozprávky nemali by ste tento skromný tuzemský projekt minúť. 70 minút vám vďaka rýchlemu tempu utečie ako voda. Krásna myšlienka toho, že čo je zabudnuté ešte nie je na vyhodenie alebo za zenitom. Také Československé Toy Story. Ak, ale hľadáte niečo menej umeleckého, tu moc nepochodíte. Škoda, že v rovnakom roku vyšiel podobný film od pána Svěráka, s ktorým sa bude tento film bezpodmienečne porovnávať (Kuky se vrací, osobne si myslým, že čiastočne môže za zapadnutie tohoto filmu). Nemôžem inak než pochváliť tvorcov a snímku srdečne odporučiť. Inak neviete, kto má dnes narodeniny?... () (méně) (více)
Upřímně se musím vyznat, že mě animovaný film „Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?“ velmi příjemně překvapil. Svým způsobem jde o zjevení, které se vymyká současné spotřební struktuře. Ojedinělá tvůrčí vynalézavost Jiřího Barty je okouzlující a osvěžující. Voní naději, umělecká schopnost a kreativní postupy dávají zapomenout na moderní stereotyp úporných a efektně prázdných snah komerčního úspěchu a pochlebování. Jako dítě jsem podobné půdní prostory miloval a nejedno exotické dobrodružství jsem v zašlé slávě věcí různorodé podoby prožil v dychtivě rozjásané bezprostřednosti. I skladba artefaktů měla stejné barvy a tváře. Vynalézavá hravost a souznění neslučitelnosti je Bartovou předností. Kouzlí a oživuje dávno pohřbený a zapomenutý svět fantazie, skromnosti a úcty. Žánr pohádky je pouze formalitou, neboť svým přístupem s lehkostí a šarmem překračuje vytyčené hranice a představám dává nové a nezapomenutelné rozměry. Žijící jsou okrajovým předmětem: rozhodná babička (Ludmila Ungrichtová s hlasem Věry Kubánkové) a její zvědavá a poslušná vnučka (Andrea Žádníková s hlasem Johany Krtičkové). Strana zla, nenasytný monarcha Hlava (Jiří Lábus) a jeho přisluhovač kocour Baron (hlas Petra Nárožného), se pohybuje na pomezí skutečného světa a fantazie. Pohádkový příběh vrhá křehké dobro v podobě panenky Pomněnky (hlas Lucie Pernetové) do rozhodujícího střetu dobra se zlem. Zaujme trojlístek hrdinů, nejbližších přátel hadrové panny: pohodlný plyšový medvěd Mucha (hlas Borise Hybnera), staromilsky bojující loutka Krasoň (hlas Vladimíra Javorského) a vitální plastelínový neposeda Šubrt (hlas Ivana Trojana). Pozornost vzbudí také myška vynálezkyně Sklodowská (hlas Barbory Hrzánové) a Hlavův patolízal a inženýr nových možností dr. Skarab (hlas Miroslava Táborského). S důmyslnou hravostí se dbá na detail, pohyb se v jemných křivkách přizpůsobuje daným situacím, a já okouzlen hledím na záplavu možného nebezpečí. Otázkou je, zda si takovou pohádku vychutnají i moderní děti. Já jsem Bartovým postupem omámen a velebím jméno jeho uměleckého ducha. I bez efektivní prázdnoty standardizovaných spotřebních produktů lze vyčarovat snový svět. Uchvátil mě svou formou fantazie i tvůrčím přístupem. Bravo, nevšední poeto a kouzelníku Barto! ()
Vzhledem k tomu, že jde o příběh pro děti, měl by člověk asi sedět v dětském publiku a sledovat reakce. Kupodivu se žádné dítě nezvedlo a neodešlo a i když se v některých pasážích trochu nudilo, Bárta je dokázal znovu vrátit do děje. A děj není pro dospělého kdovíjak přitažlivý, takže ho může více méně pominout docela. Jeho absenci vynahrazuje špičková animace s velkým dílem klasické Bártovy invence, která mě nepřestává fascinovat a která dokazuje, že masovému hrobu vynikajících tvůrců Krátkého filmu pár jedinců, pochroumaných a unavených přeci jen uniklo. Čtyřleté děti byly nadšené, bály se, smály a tleskaly. Příběh byl vytvořen pro ně a ony ho ocenily. Já se kochala atmosférou a animačními bonbónky, jen jediná věc mi skutečně skřípala a vadila, totiž to, že postavičky vůbec mluvily. Možná zarámování charismatickým hlasem vypravěče mohlo zvednout celou pohádku výš a přitáhnout i dospělého diváka. Nicméně, kritizovat snadné, v České repubice vytvářet animovaný film velmi nesnadné a já nemám to srdce odsoudit tak obrovskou brilanci, která sice předstihla děj o několik koňských délek, ale zafungovala, jak měla, pro věkovou skupinu, která ji přijala. 6.5/10 ()
Galerie (10)
Photo © Cinemart
Zajímavosti (4)
- Český lev 2009 za výtvarný počin roku. (zdeny99)
- Film zahrnuje 1175 záběrů, z toho 498 trikových. (Trainspotter)
- Natáčelo se celkem 333 dnů (16.6. 2007 – 5.9. 2008). (Trainspotter)
Reklama