7 zabitých

Názov filmu znie hrôzostrašne, ale obsah taký nie je, lebo ide o obraz toho, ako v šesťdesiatych rokoch mladí ľudia asi žili, randili a bavili sa. Niekedy sa trochu prehnane filozofuje, ale objavujú sa aj výborné scény. Určite si film nezaslúži iba tri hviezdy, tie mám pre filmy, ktoré ma zaujmú oveľa menej. –––– A ty když přemejšlíš, tak vždycky něco vypřemejšlíš? –––– Jestli někdy nějakému chlapovi jsem záviděl, tak je to ten váš. (17.02.2022)

----- "Já jsem jen proti mrchám všech vyznání a ras." ----- Něco málo o mládí, v němž se potkává a trochu chaoticky mísí naivita s vypočítavostí, bezelstnost s prohnaností, nejistota se suverenitou i cudnost s vyzývavostí. O mládí, které je omámené dospělostí, a tak se mu obzory zdají být daleké ... a možnosti téměř neomezené. Tudíž provokuje - v dobré víře, že mu patří svět a budoucnost ... a že to všechno ustojí. Víte ... celkový dojem se pokazí až v závěru. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nejde o tu ZKUŠENOST ... je O NI. Protože PŘEDTÍM je vždycky pohotová a duchapřítomná - v konverzaci i ve svých rozhodnutích. Dokáže odhadnout situaci a flexibilně reagovat - možná i proto jí věci tak nějak vychází ... a prochází. A najednou - z ničeho nic - se chová jako prostoduchá husa ... a vede hloupé řeči, které nutně musí její i tak chabé vyhlídky ještě zhoršovat. Jakoby naprosto netušila, oč běží ... ve chvíli, kdy to tušit dávno MÁ - a kdy by jí možná pomohla falešná identita, kterou použila předtím v kasárnách. Jistě, lidé ve stresu reagují mnohdy naprosto nelogicky a zmateně, ale ona zpočátku nemá strach - spíš si zahrává ... stejně jako předtím, ovšem tentokrát s ohněm, který nemá - a který ani nemůže mít pod kontrolou. Nepasuje mi to k ní, ale budiž ... umírněné 3* (25.10.2021)

Název by mohl svádět k domněnce, že jde o krimi. Nikoliv. Jde jen o jakési pofidérní drama, které se tváří moudře, ale samo neví, co chce říci. Kromě obvyklých židovských prvků československého filmu 60.let tu jsou prvky napodobování nové vlny, pseudofilozofické rozhovory a boření tradičních morálních schemat (autorkou scénáře je třetí žena Pavla Kohouta Jelena Mašínová). Osmnáctiletá Stanislava Bartošová zde ukázala, že kvůli kariéře byla ochotná se svlíknout. Jinak herecky dosti slabé a navíc špatné postsynchrony... (20.10.2013)

„Já stejně si myslim, že lidi jsou spíš príma než mrchy.“ - „To musíš bejt dost často zklamaná, ne?“ - „Ani ne. Já, jak mám pocit, že se někdo mění v mrchu, tak honem se zdejchnu.“ Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…Zvláštní, ale zajímavý film. Chytl mě především kvůli Jence, jejíž povaha a přístup k životu mě dráždily i bavily stejnou měrou. Stejně jako její specifická mluva, ostatně vůbec se dialogy opravdu povedly (a jejich prostřednictvím dojde i na něco k zamyšlení). A přestože jde spíš o film hořký, vážný jsem u něj nezůstal, bavilo mě např. Němcovo ucho s „průsšvihem“, a za komediální vrchol považuju perfektní pasáž s Bláhovým Otakarem Krátkým. Místy jsem sice Jenčino chování moc nepobíral (stejně jako kameramanovu libůstku v dlouhých záběrech na neoholené ženské nohy, ehm), ale nebylo to na úkor celkové záživnosti. Konec je pak poměrně dost mrazivý, avšak i symbolický zároveň. Za mě solidní 4*. „Proč jí to neřekneš?“ - „Ze zásady. Já buď vůbec nemůžu lhát, nebo musím pořád, jak si kdo vybere.“ (03.05.2020)

Zdařilá, zajímavá a neotřelá záležitost, hezky napsaná, velmi slušně zahraná.. Zdravotní sestřička Jenka se mi chvíli líbila, chvíli mě bavila, chvíli mi lezla na nervy a chvíli mi připadala jako malé, naivní a důvěřivé dítě.. Radek Brzobohatý je v roli lékaře nesmírně přitažlivý a jako džentlmenovi mu to ohromně sekne.. No a o tom, zda jsou lidé príma nebo mrchy, by se dalo dlouze polemizovat.. (04.03.2021)