Světlušky v zahradě

Ano JANORYBO, i já jsem po celou dobu průběhu filmu neustále řešil co je to tam za nové, mě opět neznámé postavy. Ten jasně nedefinovaný chuchvalec všemožných postav shodil mé hodnocení tohoto v globálu velmi inteligentního snímku na tři hvězdičky. Možná mám také dlouhé vedení a nebo si režisér nedal dostatek práce s jasným definováním a uvedením jednotlivých postav. Co se týká mého pocitu z filmu, můžu bez výčitek svědomí konstatovat, že po delší době jsem objevil výjimečně opět slušný film ze současné americké produkce, který má dokonce vkus i ducha. Nikoliv svatého :-) Jde o snímek, který se pokouší nalézt příčiny nedorozumění, neshod a nesvárů v rodinném prostředí. Jistě neobjevíte v tomto snímku nic převratného, co by nebylo všeobecně známo, ale shlédnutím možná zase získáte o trochu více představy, čeho by jste se ve svém životě měli vyvarovat. Zjistíte, co v rodině způsobuje despotismus jednoho z rodičů a jak velké následky si sebou nese ten, který pod despotickou rukou trpí. Není to jen syn, či jeho matka, ale vlastně celé okolí přísného otce. Myslím, že matka (Julia Roberts) by měla být mnohem razantnější vůči chování otce k synovi, než jak to vyznívá ve filmu. Ve filmu se to dá akceptovat, ale v životě bych takovou nevhodnou toleranci v žádném případě nedoporučoval. Mám teď na mysli scénu, kdy otec syna vysadil z auta v prudkém dešti a i s manželkou odjel. Řádná matka by svého syna neopustila a donutila by manžela zastavit. Vystoupila by a šla za synem. Tím, že vlastně nic neudělala, dala svému manželovi najevo, že se podrobuje jeho despotismu. Svým jednáním se matka dostává do stejně těžké psychické deprese jako její syn. Jen jejich společná vzpoura může být řešením. Zda se tak stane můžete vidět ve snímku "Světlušky v zahradě". (17.01.2010)

Velmi zajímavý film s kvalitním hereckým obsazením založený na problémovém vztahu syna s pedantským až občas tyranským otcem. Herecké výkon byly velmi vydařené a nejvíce mne zaujal výkon Ryan Reynoldse, který působil velmi přirozeně, klidně a roli zahrál velmi přesvědčivě. Výborná byla také kamera. Problém mi z počátku filmu dělaly přechody mezi minulostí a přítomností. To v jaké době je daná scéna jsem jednoznačně poznal až po smrti Lisy což mi moc nevyhovovalo. Lisina nevěra mi přišla víceméně nadbytečná a koncovka filmu končila až příliš skokově (Otce nesnáší x let a po shlédnutí jednoho velmi starého videa z oslavy narozenin názor změní o 180 stupňů a již velmi brzy dorazí za svým milovaným otcem.). Celkově povedený film a zasloužené 4z5 . (07.09.2012)

Tenhle film jsem měla stažený několik let a nechávala jsem si ho pořád pomalu jako na vzácnou příležitost. A moje natěšenost byla celkem k ničemu....Je to takové "lehké" a volně si plynoucí, ale hlavně mi to přišlo dost slabošské, jelikož sice s happyendy nemám problém, ale to, co udělal v závěru hlavní hrdina v podání syna Michaela mi přišlo absurdní...Být celé dětství týrán a šikanován svým otcem a nakonec to zabalit a zapomenout na to - přišlo mi to stupidní. Jak bylo již zmíněno - prolínání se časových linií nebylo nějak znatelně odlišené, jelikož tam nebyly extrémní změny v oblečení či interiérech, tudíž to bylo lehce zmatečné. Dávám tomu lepší 2*. (13.05.2015)

Další z mnoha těch skvělých filmů, ke kterým jsem se dostal opět díky filmovému vkusu mé oblíbené uživatelky Fridecky, další pocitově velmi silné a myšlenkové hluboké dílo, právě takové na mne vždy niterně zapůsobí, vždyť co může člověka zasáhnout více, než náhlá, neočekávatelná a způsobem tak tragická smrt toho nejbližšího člověka v našem životě, smrt matky, jakoby se svět v ten moment pro všechny, co jí znali, měli rádi, zastavil a pozvolna se začal v jejich vzpomínka odvíjet ve zpětném chodu, přes okamžiky, které nás s ní spojovaly a ovlivnily, jako bychom si právě takovým myšlenkovým návratem chtěli prodloužit ten pocit spolubytí o další a další minuty, hodiny, dny, je to sice jen pocit, ale dokáže pomoci překonat tu náhle vzniklou prázdnotu, už nám bude navždy chybět a právě jen vzpomínání nám takového člověka uchová v naší každodenní přítomnosti, a tak je dějově utvářen pro nás diváky příběh manželů Taylorových, postupně se nám v jednotlivých krátkých návratech do minulosti jejich společného života odkrývá řada problematických momentů jejich komplikovaného vztahu, jejich ne zrovna harmonického spolužití, jakoby až ta smrt nastavila všem zrcadlo prozření, jakoby až potom si všichni uvědomili, jak mnoho a nevratně ve svých životech ztratili. A tak ani mě nezbývá, než se zamyslet nad trvalou platností jedné strohé věty, ano, o co se nestaráme, čeho si s láskou nehledíme, o to přicházíme, abychom až pak pochopili, jak právě to v našem životě moc znamenalo, jak nenahraditelnou hodnotou pro náš život to bylo. (12.08.2013)

Rodinné minidrama s napráskaným hereckým obsazením. Na můj vkus ale možná trochu suché a obyčejné. Pořád jsem doufal, že z té minulosti vyhrabou nějakého pořádného kostlivce, ale zas až tak moc se tam toho neudálo. Myslím, že by z toho šlo vytřískat mnohem víc. I tak ale film příjemně utekl, herci potěšili (hlavně po dlouhé době Emily Watson), ale jinak alespoň u mě docela průměr. 6/10 (18.10.2009)