96 hodin

V rámci nejčistších 'akčních filmů pohybu' dokonale efektivní pecka... podobná jako před lety Štvanec. Přebral se bournovský koncept kinetické akce a okamžitého rozhodování hrdiny-profesionála, vyprávění je rozloženo do celovečerní série honiček a potěšení se z kombinace pohybu postav v akci a pohybu informací přeneslo čistě na oživení žánrových konvencí v prvním zmíněném modu. Velmi opojné, velmi důsledné a velmi - fajn. (17.10.2008)

Křepká pohádka o paranoidním tatíkovi, co na výletě do Paříže pobije pár ošklivých Arabáků a Albánců, aby jeho princeznička štěstí došla a neskončila na gerontofilní holi vilného boháče. Morel a Neeson z dost nelogické a místy sentimentální podívané dělají neuvěřitelně adrenalinovou šlehu plnou brilantní akce a drsných hlášek. Tak perfektně nastříhanou a frenetickou akci jsem už hodně dlouho neviděl – a to se skoro výhradně pracuje s hodně úspornými choreografiemi. To pak člověk zapomene i na to, že příběh vlastně vůbec nedává smysl a je tam jen na ozdobu. (06.10.2009)

Steven Seagal, Jason Bourne, Jack Bauer. Alespoň dvě z těchto jmen se vyskytují snad ve všech recenzích na tento film. A není to vůbec zcestné připodobnění. Liam Neeson je zde typickým Bauerovským otcem, který se vydává na cestu za záchranou své dcery po Bournovském způsobu a drtí své protivníky poseagalovsku. Scénář tedy moc originality nepobral, diváka může překvapit snad jenom to, jaká náhoda bude zase použita, aby se hrdina dostal o krok dál. Nicméně kvůli ději se na akční filmy nechodí. Nelítostné a nekorektní vybíjení Albánců a jiných podvratných existencí potěšilo moc. Takže 4*. (24.10.2008)

S rytiermi Jedi si neradno začínať, bez ohľadu na ich vek, ktorý môže zavádzať. Nie tak realistické ako Bourne ale minimálne tak zábavné, a to aj napriek tomu, že Morel na režisérskej stoličke sa Greengrasovi určite nemôže rovnať. Piata hviezdička za Liama Neesona, ktorý film neuveriteľne tiahne a to aj počas pomalšieho úvodu. Takto mal vyzerať Punisher. (31.08.2008)

„Zabijte ho potichu, mám tu hosty.“ Zlí lidé jsou nepoučitelní. Už mohli vidět tolik filmů, v nichž hodný americký taťka vezme spravedlnost a střelnou zbraň do svých rukou… ale ne, oni si nedají pokoj. A tak dceru bývalého elitního agenta hned po uvedení diváka do nezbytného stavu nadrženosti (na krvavou a nesmlouvavou akci) osloví na pařížském letišti francouzský Leoš Mareš, bezpáteřní dohazovač bílého masa albánské mafii. Kdyby tak ubozí Albánci tušili, jak malými myšmi jsou v porovnání s kocourem, který jim jde po krcích. Že jeho výhružka „Najdu tě. A zabiju tě“ není planá, následně dosvědčí vážně míněným sdělením francouzskému Kevinu Spaceymu „Klidně zbořím Eiffelovku, když budu muset“. Z výrazu Liama Neesona lze vyčíst jediné – myslí to k smrti vážně. Což mysleli i tvůrci této super high conceptové akce. Proč by ne, vždyť podobné filmy sledujeme právě pro jejich přímočarost a nehumánní nebrání ohledů na kohokoliv, na cokoliv. Nepatřičnost „zabijáckých“ vět, použitých v různých obměnách už v tolika předchůdcích, jenom podtrhuje odklon od reality a únikový charakter těchto „kill ‘em all“ kousků. V současnosti, kdy ambicióznější snímky usilují o maximální realističnost a hrdinové povětšinou nevítězí kdovíjak suverénně (Bourneovo ultimátum, bitka ve Východních příslibech), je příjemné představovat si u rozumně dlouhých 96 hodin, že byste v případě únosu vlastní dcery dokázali totéž, co Bryan. Apendix: Z celého filmu jsem nabyl dojmu, že Luc Besson je pravičák nenávidějící Paříž, město plné úchylů a mafiánů odjinud. Doupě neřesti je navíc ironicky umístěno na Rue de Paradis. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, castor, Niktorius, uzzi, gu-staff, Dallas, zdenny (18.11.2008)