Občan Havel

Námět: Pavel Koutecký .. Citlivý a hluboký dokumentární sestřih (byť je třeba počítat s faktem, že ze 120 hodin materiálu dostaneme 120 minut), kde hodně záleží na postoji a sym/anti-patii k danému občanu. Pro někoho tendenční, líbivě sestříhaný, pro naivky, ale znáte to naše "Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde." Pro mne pan Havel něco znamenal, v sortě politiků měl samozřejmě také své chyby, přesto působil důstojně (v úřadu místy lehce zmateně), morálně, humánně - prostě osobnost - kterou JE dodnes. Jednou z našich novodobě největších! Takže, pokud si bývalého pana prezidenta, obdobně jako já, vážíte, budou pro vás dvě hodiny v zákulisí prezidentského úřadu v jeho společnosti skutečně zábavné a přínosné. Výborně jsem se bavil až upřímně smál mnoha interním nitkám, které jsou podány v poutavých, pointovaných souvislostech. Ocenil bych možná více časově orientačních bodu, které jsou sice později prezentovány skrze vložené Televizní noviny, ale přesnější chronologická orientace by jistě prospěla hlavně pro zahraniční publikum, protože Občan Havel bude jistě hodně vyhledáván i za hranicemi naší zemičky. ___ Ohledně sym/anti-patii - třeba na Klausovu "kuchyň" bych určitě do kina nešel (jeho arogantní ego politický přístup je v “Občan Havel“ vlastně to nejzábavnější a této jeho povahové stránky by jsme se v jeho dokumentu stěží dočkali). Ostatně doufám, že za týden (pozn. nevyšlo to, bohužel - tzn. na dalších 5 let jsem bez prezidenta!) z něj bude také jen bývalý prezident, konečně opustí vrcholovou politiku, kde se drží už spíše jen setrvačností a bude si nadále hrát na svém soukromém písečku, bojovat své soukromé války a prezentovat svůj egocentrismus jen na svůj, nikoliv státní, účet. ___ Hodnocení Občan Havel tedy odpovídá mým sympatiím a tímhle dávám jasný a plný palec nahoru. (31.01.2008)

Očekával jsem, že se dovím více z prezidentského zákulisí. Bohužel o toto zákulisí jsem se musel dělit z Havlovými názory a úvahy, z nichž byla pro mě zajímává nebo spíše nová jen určitá část. Zejména bych zmínil jeho názor na byrokracii v evropských institucích. Dovolím si co nejpřesněji citovat pana Havla " Mají tam stovky úředníků na válku v Albánii, pak je válka v Albánii a oni se ptaj jak je možné, že je válka v Albánii ? K čemu tam jsou? Na hovno ! Co vědí o Albánii ? Hovno !" Krásná ukázka pro soudruhy z ODS, kteří tvrdí že Havel nemá názor. Dále se mí líbilo co řekl ohledně prodeje SVÉ Lucerny !! To sedlo, to sedlo ! Ze zákulisí se mi nejvíce líbilo vše, co se týkalo jeho vztahu s Klausem a ke Klausovi. Hrozně rád jsem viděl a slyšel i Olgu Havlovou, myslím si, že každej chlap by byl na takovou ženskou pyšnej, to, že za ním stála i v nejhorší době z ní dělá nesmírně silnou a mě ohromně sympatickou ženu, která byla navíc charismatická a noblesně šarmantní . Velkým překvapením byla pro mě Dagmar Veškrnová - Havlová, na její adresu jsem měl jen mnoho ironických poznámek, ale po tomhle dokumentu mám pocit, že nebyly na místě. Na mém názoru na její vztah k panu Havlovi asi silně zapracovala media a na mém názoru přímo na ní zase zapracovala její poněkud "nešťastná" mediální prezentace. V tomto dokumentu mě byla Dagmar sympatická, byla zábavná / kolíky na zadku/ a hlavně působila skutečně jako bytost, které záleží na jejím manželovi, má ho ráda a obdivuje ho za to co umí , jaký je a co dokázal. Neměl bych však čistý svědomí, kdybych nezmínil i zápory dokumentu, především jsem čekal více "zákulisních" informací. Jak dlouho probíhají přípravy na státní návštěvu u prezidenta, jak Václav Havel jedná s českými politiky a hlavně jak probíhala jednání s prezidenty USA, Ruska, Francie co si jako mezi sebou říkají. Nemyslím politického, ale osobního na to jsem se těšil. To, že Jacques Chirac jel po Dáše mě nestačilo:) Taky jsem chtěl znát jaký má pan Havel vztah k různým světovým politikům. S těžkým srdcem dávám dokumentu Občan Havel pouze lepší průměr. S těžkým proto, že jsem musel odlišit hodnocení dokumentu od hodnocení osoby. Václav Havel totiž jako člověk, politik i občan má u mě pět hvězdiček. Od roku 1989 až do současnosti / komunistický prasata před rokem 1989 nepovažuji za lidi a tak je ani nepočítám/ zůstal pro mě jediným politikem, jehož názory respektuji i když s nimi ne vždy souhlasím a kterého si nesmírně vážím za jeho postoje, za jeho povahu, za jeho myšlení a hlavně za hodnoty které sdílí. Václav Havel mě v politice chybí. S ním totiž odešla má poslední naděje v politickou morálku, lidskou slušnost a pravdomluvnost. Dne 17.11. Po další projekci zvedám o jednu hvězdičku, protože Havel je prostě VELEFRAJER ! (24.02.2008)

Velmi příjemně, poutavě a pointovaně vystavěný dokument, který Havla představuje jako komplexní a vyhraněnou osobnost... jednotícím momentem lze označit třeba rozeklaný vztah Havel x Klaus jako souboj dvou principů, přesto mi něco říká, že to celé mělo být o něco sevřenější a méně pásmovité. Možná se tu projevil fakt, že Janek sám materiál nenatáčel, ale pouze uspořádával. Zamlouvá se mi, že Občan Havel se nesnaží přibravovat, glorifikovat, vyhýbat se negativům Havla jako osobnosti... nutno říci, že po shlédnutí tohoto atraktivního dokumentu jsem se znovu utvrdil v tom, že žít ve společnosti formované více havlovským humanismem by mi bylo stokrát milejší než potácet se dravým Klausistánem. (28.05.2008)

Skvělý dokument o muži, který toho pro nás tolik udělal, ale když vidím některé situace z jeho života nedokážu pochopit, jak se člověk tohoto ražení mohl dostat do politiky a dokázal vystupovat před nekonečnými zástupy lidí. Člověk se tady i zasměje, protože některé situace jsou spíše pro nějakou komedii. (16.11.2009)

Unikátní mozaika složená z útržků situací během Havlova prezidentování má především dramatický charakter (nejistota z demokracie, smrt Olgy, krize Klausovy vlády - nástup ČSSD), osobnost exprezidenta však přibližuje i prostřednictvím lupů na saku, zavřené kavárny Slavia, Billa Clintona, Rolling Stones, Ladislava Špačka nebo Miloše Zemana s becherovkou. A já přiznávám, že historie devadesátých let nepatří k mým silným stránkám, proto děkuji Pavlu Kouteckému, že mi připomněl pískot Dagmar Havlové v Poslanecké sněmovně i legendární Zemanův přeřek, to vše v pozoruhodně soudržném a vtipném celku. 80% (17.05.2008)