Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (597)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Tak to nakonec vypadá, že Filip Renč nebude režisérem " 1 snímku ". Přiznávám, že tvorba tohoto režiséra mě vyjma povedeného dramatu Requiem pro panenku ponechávala doposud zcela chladným a netečným. Po tomto jeho počinu stojí již za zmínku snad pouze série reklamních spotů: Nemyslíš - zaplatíš ( kterými se dotyčný, ale sám neřídí...) Nebudu nic zastírat, k tomuto snímku jsem přistupoval se značným despektem( zvlášť po zdejších reakcích a hodnoceních ) a pustil si ho z důvodu, že bych mohl dát opět po čase šanci českému snímku a přiznávám, že největším lákadlem a zároveň zárukou kvality, byla pro mě osoba Karla Rodena. S ním udělal Filip Renč obrovské terno ( čehož si byl dozajista vědom), neboť je to právě on, kdo celý snímek táhne. Rozplývat se nad jeho hereckým projevem ( nad jeho gesty, mimikou, měnícím se mluveném projevu....), snad ani nemá již cenu. Za zmínku určitě ještě stojí přesvědčivý ( chtělo by se dodat, jako vždy ) Vladimír Dlouhý. Nesmím také zapomenout na povedenou Fairaislovu kameru. Ty ( nejen ) zasněžené pláně, to byla pastva pro oči. Co se Filipovi naopak nepovedlo a to tak, že velmi, bylo obsazení hlavní ženské herecké představitelky v podobě Lucie Siposové. Tohle byla téměř parodie na dramatickou roli. Přiznávám, koukalo se na ní, ale příjemně :o) Největší SLABINOU ( vyjma již zmiňované hlavní herecké představitelky ) spatřuji ve faktu, že snímek je dosti rozkolísaný. Je velice silný v jednotlivých částech ( fragmentech ), nikoliv tak již ve svém celku. Což je škoda, neboť měl náramně našlápnuto.... Přesto ( i vzhledem k 0 - vým očekáváním) nejsem rozhodně zklamán, ba právě naopak. Váhám mezi silným 3* nebo slabším 4* hodnocením. S hodnocením tentokráte asi počkám na porovnání s originálem z roku 37.... Ale co, jdu na 4*, ubrat můžu vždy :o) ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Navzdory všem těm chybným prohlášením Renče a podivnému PR České televize, vznikl film, který stojí za pozornost. Renčova verze je naštěstí zcela odlišná od předchozích adaptací Rovenského a Haase. Rozdíly můžeme najít ve všech rovinách od situování do zimní krajiny, akcentace bojů v zákopech přes zcela jinak vykreslený vztah mezi Doušovými, chybí dokonce jejich starší syn a velmi důležité jsou prostory hostince a hřbitova. Z kramáře se stal hrobař a velký prostor získal zestárlý ministrant. Přesto hlavní motiv zůstává, tísnivá atmosféra také, ale motivace jednání hlavních postav jsou více přiblížené dnešku. Morálka skutečných venkovských lidí 20. let 20. století je dnes už širším vrstvám nesrozumitelná. Film kromě krásných obrazů nabízí také výtečné výkony Rodena a Vladimíra Dlouhého, bohužel jejich spoluhráči Siposová a Jiráček jsou velmi slabí. Siposovou se alespoň podařilo stylizovat, ale Jiráček se nikdy skutečným hercem nestal, ačkoli příležitostí měl mnoho. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Zdá se mi, že je zde tento film podceňovaný. Byť se někdy zbytečně vleče a byť se mi někdy zdají prostřihy do minulosti natolik syrové, že jsou až neumělé, nepochybně se jedná o nadprůměrný film, a to nejen v českých poměrech. Silná předloha sama o sobě už zajišťuje kvalitu, a jestliže příběh táhne skvělý Karel Roden, moc se už pokazit nedá. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Roden je machr. Znovu mne v tom utvrdil. Ta scéna jak se potácí ohlušen výbuchem v bahně mezi padlými vrávorajíc... Tu by prostě zahrál jenom ten, komu štáb odpálí za zády muniční sklad, nebo Roden (ovšem ten jen tak v kulisách). Další kdo mi sedl byla slovenská kráska Lucia Siposová, že které jsem paf, kdykoliv ji vidím a to nemusí být nutně nahá! :-) Je to neuvěřitelně zajímavý typ, pro stříbrné plátno obzvláště a jsem rád, že to už zjistili i v zahraničí. Holt bratři Slováci mají krásné ženy o tom žádná! Ta těžko zadržovaná vášeň co se z ní drala aúúúúú !!! :-). jen mi vadila její čeština, pokud ovšem nebyla dabovaná. Ostatní herci ve filmu byli fajn a ačkoliv nevím ani proč Jiráčka moc nemusím, tady mi v té roli hajzlíka kopajícího hroby celkem sedl. Moc jsem si užíval prostředí a opravdovou zimu. jsem rád, že se to točilo na skutečném sněhu a herci neběhali v pěně což je skoro vždycky poznat. Úplně jsem cítil tu kosu, když Roden točil klikou závor ! Ty zasněžené koleje i vláčky byly také skvostné. Až do teď mi příběh zůstal utajen i zápletka a tak jsem si děj celkem užíval neošizen o překvapení. Je smutnou skutečností, že se po válce mnoho z těch co přežili potýkalo s podobnými problémy. Následky yperitové otravy, hluchota z minometných a dělostřeleckých výbuchů, problémy s hybností po amputacích i ,,obyčejný'' posttraumatický syndrom projevující se ,,okny'', třasem a nočními můrami... Ten poslední z jmenovaných následků uznala lékařská věda až ke konci války, do té doby se bral jako simulace a nejeden voják kvůli tomu dokonce skončil před popravčí četou či ve vězení jako zbabělec. Roden měl kombinaci obojího. S údivem jsem zjistil, že kratičké flasbacky z fronty nepůsobí vůbec hloupě a že jsou celkem koukatelné, škoda těch pyro-výbuchů za Rodenem. každou chvilku tam něco blaflo, udělal se ohnivý hřib a nic... Výbuch granátu vypadá jinak. Ale budiž. Ačkoliv film končil na ČT Art v 0:20, celkem svěže jsem jej dokoukal a v závěru jsem musel uznat, že toto je první Renčův film, který se mi líbil. Asi to bylo hodně hlavním hrdinou a jeho výkonem, ovšem i toho si vybral Renč. A tak dávám za panáky kmínky. * * * * ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Filip Renč je jedním z mála režisérů, kteří se snaží vybočovat ze stagnující kinematografie národa českého. Uznání však dojde jen málo kdy, což je obrovská škoda... (Ne)remake sedmdesát jedna let starého "Hlídače č. 47" se může pyšnit dobrými herci (především Roden a Dlouhý), skvělou hudbou a zajímavě stísněnou atmosférou, za kterou může především padající sníh. Co mi však vadilo, byly až příliš časté flashbacky, které přicházely v krajně nevhodnou dobu a nejednou tak narušily slibně se vyvíjející scénu (viz. závěrečné vypořádání mezi Rodenem a Jiráčkem)... Kdyby se film odehrával alespoň v polovičním tempu jako závěrečná půlhodina, tetelila bych se blahem. On však jede sotva v pětinovém, takže v tuto chvíli váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Na druhou stranu je to pořád X-krát lepší než (mega)nepovedené (přesto vizuálně dobré) "Na vlastní nebezpečí".:-( ()

Galerie (46)

Zajímavosti (29)

  • V čase 1:16:24 je možné spatřit, že Josef Douša (Karel Roden) si připaluje cigaretu moderními zápalkami se znakem Evropské unie. (Snickors)
  • Nákladní železniční vozy pro natáčení zapůjčil depozitář Národního technického muzea v Chomutově. Parní lokomotiva 310.072 byla zapůjčena z výtopny Plzeň a parní lokonmotiva 434.1100 s osobními vozy z Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Mechanické závory přejezdu u strážního domku hlídače Doušy byly zapůjčeny z Muzea Zubrnice, stejně jako historická inspektorská drezína a ostatní  historické rekvizity. (Dymnik)
  • Český lev 2008: Střih (Jan Mattlacha), Vedlejší mužský herecký výkon (Vladimír Dlouhý) a Hlavní mužský herecký výkon (Karel Roden) (M.B)

Reklama

Reklama