Plaváček a děd Vševěd

Nebýt Terezky Pokorné, bylo by to k nekoukání. Oba chlapci byli toporní až nesnesitelní, Michal Dočolomanský snad po zmínce o této volovině pláče dodnes. Ale kamera nebyla špatná a exteriéry místy překrásné. Neuvědomuji si to teď přesně, ale nehrál Vševěda Dibarbora? Ono je to jedno, stejně ta figura byla přímo děsivá. Takže za těch pár zmíněných kladů 2*, za Terezku třetí. (11.05.2010)

Ďalšia krásna slovenská rozprávka, ktorá ostáva výrazne v tieni iných, nielen tých českých vianočných klasík, ale aj slovenských. Aj tak to bola vlastne československá tvorba. Tie naše slovenské boli bez humoru, temnejšie, atmosférickejšie, ale rovnako vydarené, ako české. Podľa tunajších hodnotení vidím, že nie každému to vyhovovalo. Skrúcaný je ako romantický hrdina akceptovateľný, jeho buddy Ťapák mu zdatne sekunduje, čo je príjemné prekvapenie. Ako celá táto pekná rozprávka. (25.12.2012)

Jedna z mojich najobľúbenejších slovenských rozprávok vôbec. Videl som ju snáď 20x a rád si ju pripomínom hlavne na vianoce. Prekrásne exteriéry, ústredný hudobný motív je nezabudnuteľný a prvý film kde som zniesol i Štefana Skrúcaného. P.S. Keby bola táto rozprávka výhradne pod českou záštitou, nachádzala by sa samozrejme v červených číslach. (24.12.2012)

Slovenské pohádky 80. let natáčené v německé koprodukci patří k tomu nejlepšímu, na co můžou být Slováci právem pyšní. Částečně to platí i o této pohádce na motivy Pavla Dobšinského, případně Karla Jaromíra Erbena. I zde nechybí nezaměnitelná atmosféra, kterou jsem si jako divák velmi užíval. Herecky je to už krapet horší. Michal Dočolomanský jako zlý král je výborný, stejně tak mnohé herecké osazenstvo. Ovšem jinde je to horší. Štefan Skrúcaný v roli Plaváčka je sice velmi hezký, ale herecky mě moc nezaujal, a Marek Ťapák v roli Plaváčkova druha Mozola je tu navíc a vyloženě mimo. Nevyrovnanost je bohužel i u původního českého kinodabingu. Někde hlasy sedí, ale předabovat pány Lasicu a Satinského, když oba češtinu perfektně ovládali, se mi moc nelíbilo. A ten, kdo navrhl, aby Vlada Můlllera namluvil Miroslav Moravec (!), by si zasloužil naplácet na zadek. (15.07.2023)

Tohle byla slušná mizérie. Herci by byli ještě jakž takž (Skrúcaný je sympaťák, Dočolomanský má i přes tu hroznou masku stále charizma), ale film důsledně zabila impotentní režie maestra Ťapáka. Takto silně kokotsky natočený film jsem dlouho neviděl. Aspoň mě pobavili některé vypečené scény, jako např: Skrúcaný skočí na střechu, přičemž bez toho, aby byl slyšet jakýkoli zvuk nebo jsme nedejbože viděli nějaký kaskadérský kousek, se najednou ocitne vně domu, kde je na podlaze naprosto čisto. Asi umění teleportace. V této budově mezitím Lasica a jeho poskoci tancují boogie s Ťapákem ml.. Skrúcaný následně ukáže Lasicovi tři zlaté vlasy (vypadají jako nabarvené dráty), které má zabalené v modré igelitce (!), přičemž Lasica dostane asi infarkt a spolu s Ťap. a Skru. se teleportují ke skále, kde se změní ve slaměnou figurínu přibitou ke kříži, která vzplane a Skrúcaný ji shodí ze skály a do toho hraje hudba jak při mši kardinála Duky. Potom se díky kouzlu LSD přenese do království, kde způsobí výron gejzíru z místní studny a přesekne žábu (!) (opět hraje hudba jak při mši). Pak se dostane ke seschlému stromu, zbourá jeho oplocení a šmikne hlavu plyšovému hadovi, jenž vypouští z huby páru (!), díky čemuž na stromu vyrostou lusku připomínající uzené buřty (furt hraje ta hudba). V závěru se dočkáme odporně přesvětlených záběrů jak ze Samurai copa, rozezní se hudba jak ze svatořečení svatého Spytihněva a možná přijde i klíčování před plátnem. A zmínil jsem, že mapa nebe je tvořena obarvenýma tenisákáma a kovovejma ježkama? 30% (01.01.2022)