Sherlock Holmes

Jak sám řekl Downey při přebírání Zlatého globu, bez něho by film neměl šanci. Snímek přichází s vynikající ústřední dvojicí Holmes-Watson (nečekaně přesný a charismatickýJude Law), jejichž interakce je radost sledovat. Škoda, že většinu filmu zabírají nudné peckovačky, nezáživné vyšetřování již od začátku absurdního případu a tuna ničím neozvláštněných klišé. Opakovaně se potvrdilo, že Ritchieho filmy stojí na obsazení postav, přičemž příběh samotný a všelijaké kudrlinky ve vyprávění jsou na první pohled možná hezké, ale napodruhé už vyvolávají akorát znuděné zívnutí. Kdyby film byl pojatý jako sitcom z domácnosti Holmese a Watsona, byla by to grandiózní zábava, takto film zůstává béčkovým brakem se skvělými postavami a hromadou nevyužitého potenciálu (konflikt racionality a pověr, Teslovsky fantastické aparáty i samotný akčně směřovaný detektivní rámec). (22.01.2010)

Guy Ritchie je jedním z těch režisérů, kterým přiznávám vysoké kvality, ale jejichž filmy mě nechávají chladným. A když to trochu přeženu: Sherlock Holmes mě přímo zmrazil. Nenudil jsem se, nebavil jsem se ... prostě jsem ho jenom viděl a dál už mě vůbec nezajímá. Vypouštím z hlavy, že existuje. Sherlock. Guy. (20.01.2010)

Je fajn, že i když se hollywoodské pozlátko snaží Guye Ritchieho semlet svými nejohranějšími triky (odhadnutelné dějové piruety, vývoj postav), je to pořád ten osobitý, lišácky vychytralý filmař, který i z banální detektivní zápletky vyždímal v rámci jejích možností úplné maximum (boxerský zápas, zpětné vysvětlovačky). Hlavním hrdinou ale (oproti trailerům) není Robert Downey jr., nýbrž Jude Law, který i přes nevděčnou úlohu suchého přicmrndávače tasí elegantní bonmoty i tvrdé pěsti a paradoxně jsem si jej užíval o kapku více. Strong i McAdams nevýrazní díky minimálnímu prostoru i celkové opomenutelnosti v ději (ano, u Stronga jako hlavního záporáka docela slabina). Kladné pocity přesto převažují, hlavně díky tempu, celé té svojí osobité auře a velmi netradiční, ale výborné Zimmerově práci. Těším se na dvojku. (14.01.2010)

Neskutečně hloupý film, který si ale hraje na strašně chytrý a ono to na lidi nečekaně zabírá (stačí se tady podívat na hodnocení). "Kouzlo" spočívá ve vysvětlovacích scénách - Sherlock ochotně popisuje detaily a myšlenkové pochody, kterýmy rozlouskne lecjaké tajemnství - ať jde o tajemného vraha nebo Watsonovu snoubenku. Rozluští je někdy předem, někdy ho sledujeme přímo v činu a někdy to všechno hezky vysvětlí až zpětně. Tohle je pěkně prostřídáno s "tajemnem" á la Šifra mistra Leonarda, naprostou groteskou skrytou v samotné hlavní postavě (místy jsem si říkala, jestli náhodou nesleduji Roberta Downey jr. spíš ve filmu o Chaplinovi, než o Sherlocku Holmesovi), spoustou digitálních efektů a výbuchů a pěknými záběry Londýna 19. století. To posledně zmiňované je jedna z mála věcí, která se mi na filmu opravdu líbila, jenže na tom nemá ani tak zásluhu ansábl kolem tohohle filmu, ale spíš Londýn samotný (a možná tedy i pan kameraman). Pěkná byla i hudba Hanse Zimmera, která ale jakoby vypadla místy spíš z filmu o divokém západě a pak ještě herecký výkon Jude Lawa... Nejsem žádný zarytý čtenář děl A.C.Doyla (četla jsem akorát Psa Baskervilského a to už bude pěkná řádka let), ale tohle je slátanina nejvyššího stupně, která má s knížkou společné asi tak to, ze Sherlock kouří dýmku. Ani na ty housle vlastně nehraje... Ale ono je to jedno, protože slátanina by to byla, i kdyby se to neschovávalo za to slavné jméno z Baker street. (05.02.2010)

Těžkopádný Ritchieho pokus o Piráty z Karibiku, který - naneštěstí - funguje pouze v akčních scénách, v nichž mohou bouchat nálože, praskat kosti a potápět se zatraceně velké digitální lodě. Příběh je vodnatější než Babicův pokus o rajskou omáčku, záporák i přes nepopiratelný Strongův šarm bezkrevný a až na nabušený úvod a solidní koncovku jsem se nemohl zbavit dojmu, že Ritchie Sherlocka odrežíroval pod silnou dávkou sedativ, kterýmžto důsledkem je bolestivá absence agresivity, nápaditosti a originality. Zkrátka z toho čumí strojovost a sázka na jistotu až to bolí. Nebýt kick-ass Watsona, šel bych vzhledem k promarněnému potenciálu mnohem níž. Vyšeptalé dialogy bez jiskry a humoru totiž můžu ještě míň než nepříjemně přehrávajícího, skoro až otravného Downeyho. 5/10 (07.01.2010)