Přežít svůj život

"Freude, Freude, na tě vždycky dojde", jak s oblibou říkal náš hrozný profesor na psychologii. Čím víc toho znáte z psychoanalýzy, tím pro vás je film vtipnější. (Scénář pracuje hlavně s nejznámějšími definicemi, které používá zcela doslovně, což je na tom právě to zábavné). Docela jsem se nasmála, některé scény byly skvělé (hlavně ty v ordinaci s obrazy Freuda a Junga). Ručně animované fotky herců se střídaly s klasickými hranými záběry, práce to byla náročná a zdlouhá, jak bylo vidět ve Filmu o filmu. Ale jenom proto, že to je vypiplaná surrealisticky snová vize, na kterém budou Japonci zase ujíždět, to nebudu hodnotit lépe, protože místy to bylo opravdu ukecané a hlavní pointa byla až příliš brzy zřejmá. Zbouchnutí animy však nemělo chybu. Jdu se teď zakousnout do kabelky, dobrou noc:) (27.10.2010)

Naprosto pomýlený film. Švankmajer nám na začátku vysvětlí, že moderní civilizace o sny nestojí, protože se nedají zpeněžit. Jenže platí pravý opak! Západní univerzitní marxistická filosofie (Adorno, Marcuse, Deleuze...) stojí na spojení Freuda s Marxem, tj. popisuje, jak kapitalismus využívá v obchodě lidské základní pudy a touhy. Mužské sexuální představy jsou podchyceny pornografií, která vytváří nereálný snový svět, zatímco ženské představy o lásce využívají časopisy či romantické komedie. Dřív byl mladík zasvěcen v lese za vesnicí starší spolužačkou, dnes sní u počítače u absolutně nereálné pornografie, zatímco dívky každý den usedají k absolutně nereálným TV soap operám. Obsahem film patří tak na konec šedesátých let, zatímco forma je dle úvodu zoufalým východiskem z nedostatku peněz. (16.07.2011)

Švankmajer mi tu príde o kúsok menej stratený ako v Šílených, má o kúsok viac jasné čo chce povedať, akurát to stále preháňa so stopážou, trochu nudí a pôsobí ako všetko možné len nie ten nekontrolovatelný výbuch kreativity ktorým bol v minulom miléniu. Z toho mi vyplýva že na jeho Hmyz som zvedavý, no nie natešený. 3,5* (07.01.2018)

Evženovi se začínají zdát podivné sny, a tak začne navštěvovat psychoanalytičku. Dozvídá se tak spoustu věcí, které potlačil ve svých vzpomínkách. Naučí se i způsob, jak do snů pronikat a ovládat je, jen se rozhodnout, jestli je lepší život bdělý nebo ten snový. Originalita, se kterou je lehce surrealistický film zpracován nezná mezí. Inteligentní humor, který naráží na Junga a především Freuda vás úplně pohltí. Oidipovský komplex, superego a analýza snů, všechno je podáno velmi zábavnou formou, která vám postupně odhaluje víc a víc smysl příběhu a rozmotává zpočátku nesmyslný příběh. Nakonec do sebe každý malý detail zapadne a utvoří velmi zajímavou a především originální podívanou. Jen se nesmíte nechat odradit podivným způsobem animace, který Jan Švankmajer zvolil, nakonec to má přece jen své kouzlo. (13.05.2012)

Přežít svůj život může někoho pobouřit naturálnějšími výjevy. Mě však ke Švankmajerovi sedí kratší etidy, na filmech jako je třeba tento se po chvíli dostaví zevšednění předloženým (po cca 50 minutách). Přesto stále nadstandard české kinematografie, ať si říká kdo chce co. Psychoanalýza a Oidipovský komplex spolu s fackujícím se Jungem a Freudem, kdo z Vás to má, pánové? :) Hodnocení přesně odpovídá. (13.07.2011)