Režie:
Tomáš MašínScénář:
Tomáš MašínKamera:
Karl OskarssonHudba:
Filip JelínekHrají:
Kryštof Hádek, Karolina Gruszka, Jan Kraus, Martin Huba, Ľuboš Kostelný, Táňa Pauhofová, Miroslav Krobot, Matěj Ruppert, Kristýna Janáčková, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Režisér Tomáš Mašín se ve své filmové prvotině inspiroval životními osudy básníka E. Bondyho. Téma ztracené literární generace v čase připravovaného komunistického převratu a prvního politického procesu totalitního režimu se vyjadřuje k otázkám vztahu umělce a společnosti i k zločinům, které komunismus vědomě na české kultuře páchal. Mašín nevypravuje životopisný film, ale vytváří vlastní postavu tvůrce, jehož životní hybnou silou je provokace a vzpoura i odpor ke všem ideologiím a ustáleným životním konvencím. Přes tuto svou fiktivní postavu tak vykresluje pozoruhodně autentický obraz let 1947–1949. Hlavní osou filmu je milostný vztah dvou silných individualit - rebela a básníka Ivana a o několik let starší, vyzývavé, životem protřelé Jany. Jana a Ivan tvoří svým způsobem tragikomický pár žijící v šíleném tempu, bez odpovědnosti a myšlenek na zítřek. Ivanovo peklo představuje nejen jeho zjitřená básnická představivost a tvůrčí hyperaktivita, ale právě Jana, jejíž inteligence a hédonistický styl života zažehnou v Ivanovi plamen skutečné vášně. V hlavních rolích hrají Kryštof Hádek a polská herečka Karolina Gruszka, představitelka jedné z hlavních rolí filmu Davida Lynche Inland Empire. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (526)
Ivan Heinz je na začátku takový zábavně nesympatický sráč, opojený vlastní velikostí a schopnostmi (které ovšem neexistují) a plny velkých ideálů. Chce být velkým marxistou a surrealistou a největším žijícím básníkem a zatím je pouze tím, o čem tak rád píše. Hovnem. A jeho poněkud natvrdlá revolta proti společnosti se projevuje tak, že občas někomu "ulpí na botě"... Hned od prvních minut jsem ho měl rád. Na tomhle filmu mě štvaly jen podivné hrátky s kamerou, kdy se některé záběry rozostří či okraje rozmažou (chápu to jako snahu odlišit představy postavy od reality, ale u některých jsem si nevšiml, že by to mělo nějaký důvod), nesedící postsynchrony a ztráta tempa někde kolem třetí čtvrtiny, i když je možné, že šlo o úmysl autora, aby se v tu chvíli divák aspoň trochu cítil jako filmové postavy. Co naopak extrémně potěšilo byla ta nádherná dekadentní atmosféra, jež bohužel vývojem v ději mizela. Jeden z nejlepších českých porevolučních filmů, co jsem viděl... Což není tak těžké :) ()
3 sezóny v pekle sú možno aj tým najluxusnejšie vyzerajúcim porevolučným českým filmom. V tomto ohľade dosauje svetové parametre a ani k tomu nepotrebuje masové scény. Nechcem rýpať, ale možno s tým súvisí Nemecko ako koproducent a hosťujúci zahraničný kameraman. Iba neviem, čo si mám odniesť z chovania hlavnej postavy a najmä z režijného prístupu k nej. 19 roční "muži" sa takto vyspelo nechovajú, pôsobia podstatne infantilnejšie a ničnerobenie hlavnej postavy je tu akosi ospravedlňované jeho bohémizmom. Žije spôsobom, akoby ani nežil s otcom, pritom je tu dosť ich spoločných scén, kde by sa jeho životný štýl v skutočnosti asi riešil intenzívnejšie. Celkový pocit z filmu je rozhodne pozitívny. Ako vizuálom, tak výberom témy, ale menej jej uchopením. No a klišé s kamošom, ktorý prešiel na druhú stranu a stal sa hajzlom, ma prinútilo k prikloneniu sa k nižšiemu hodnoteniu. ()
Čím to sakra je, že když u nás vznikne jen trošku jiný film, mnoho lidí se může zbláznit z toho, že je to událost fenomenálního významu??? Přitom ročně u nás vznikají jeden, dva vynikající snímky, tři nadprůměrné, přibližně deset šedivých a zbytek kolem bodu mrazu. Liší se pouze počet, natáčí se čím dál větší množství, což je div, vzhledem k financování a tak. No a tenhle příklad? Z druhé kategorie. Nevidím sebemenší důvod, dělat z něj něco víc. Tečka. ()
Spadl mi kámen ze srdce – naděje, které jsem do Mašínova filmu vkládal, se splnily beze zbytku. 3 sezóny v pekle jsou stejné jako jejich hlavní postava – zažrané do sebe, do své fantazie, překotné, naivně horující a místy velmi přesvědčivé. I když po expozici, která překypuje výbornými vizuálními metaforami a filozofujícími vhledy do života poválečné inteligenci, nastoupí trochu tuctová romance, Mašínův snímek si jako zázrakem drží integritu a jasné morální poselství. Můžeme se bavit o tom, že podobně jako Heinz i film sám až příliš rád poslouchá sám sebe, ale postavy i jejich činy vyplynou do zcela konzistentního podobenství člověka hozeného pod kola dějin. Na 3 sezónách se mi zamlouvá jejich přístupnost – své si najde jak znalec dobové společnosti a osobnosti Egona Bondyho, tak ten, kdo si "největšího ne-žijícího básníka" plete s prodavačem z německého teleshoppingu... a Kryštof Hádek se konečně etabluje jako velký herec. Tomáši Mašínovi patří dík, že 50. léta nahlédl bez ignoranství, přepjatosti a navyklých schémat. Vyvodil z nich morální poselství sice třeskutě prosté, ale platné naprosto univerzálně. Někdy je důležitější než velkolepá IDEA... prosté lidské HOVNO. ()
Český film řekl bych i celkem na vysoké úrovni. Kamera, Střih a hudba v celku příjemná, ale bohužel špatný děj, málo napětí a bez pořádné zápletky. Takové filmy jako je 3 sezóny v pekle jdou přesně mimo mě. Nemohu říct, že bych byl spokojený, ale nejsem ani zklamaný. Hold české filmy jsou české filmy a čeští režiséři by se měli zaměřit na trošku jiné druhy filmů... ()
Galerie (37)
Zajímavosti (16)
- Kvůli scénám z poválečné rozbombardované Vídně navezla nákladní auta na liberecké náměstí Dr. Edvarda Beneše 65 tun suti. Rakouskou sanitku na sever Čech dovezli až z Lince. (vendy63)
- Když přijede Ivan Heinz do Vídně, lze v jednom ze záběrů nad střechami domů spatřit ohromné ruské kolo. (Pepinec)
- Ve filmu se objevuje 68 historických osobních automobilů, 5 motorek, 3 autobusy a 15 vojenských vozidel. (blackrain)
Reklama