3 sezóny v pekle

Jak básníkovi chutnal život a jak básník přišel o iluze. Prostě básník z jakého by Dušan Klein radost asi neměl. Pozér Bondy by z výsledku sice asi radost měl (ale stejně by to vyjádřil jak zmínil Tetsuo), ale to se již nikdo nedozví. Ovšem čert to vem, protože co je nejpodstatnější - JÁ mám z výsledku radost. A to tak, že velkou. Akorát jí v plném pětihvězdičkovém rozletu přibržďuje střední pasáž, kde se to zbytečně táhne a vlastně se ani nic moc neuděje a Hádek, který sice hraje fantasticky, ale sedmnáctiletého mladíka mu uvěřit nelze. (29.11.2009)

3 sezóny v pekle mi nápaditě připomínaly Nesnesitelnou lehkost bytí, Kryštof Hádek mi zde připomínal jakousi chlapeckou verzi Katharine Herfurth a Karolina Gruszka zase Evu Green:) Tento film měl potenciál k tomu stát se mistrovským dílem, měl k tomu téměř všechny předpoklady. Výborné zpracování, povedený vizuál i dobová atmosféra, dobré obsazení. Všechny kvality filmu se však zasekávají na příběhu. Měla jsem pocit, že byl zpracován velmi nenáročně, jednoduše, bez nějakých zvratů, dramatizace či čehokoliv, co by děj posunovalo kupředu. Nedělo se zde téměř nic, co by vytvářelo nějakou zásadní stavbu příběhu, rozvíjelo ho. Myslím, že 3 sezóny v pekle měly rozhodně navíc. Takto se sice jedná o kvalitně natočený film, po jehož zhlédnutí ve Vás však nezůstanou jakékoliv silné dojmy. (20.04.2013)

Vesměs stejná liga jako Protektor. U obou jsem oceňoval "evropskou" formální úroveň, u obou jsem měl pocit přehypovanosti a u obou jsem nedokázal přijít na to, o čem vlastně vyprávějí a jak se staví ke svým hrdinům. Ve 3 sezónách v pekle se sice několikrát zmiňuje revoluce, rebélie, nutnost vytrhávat lidi z konformity a "načechrat jim to jejich prděníčko", ale film sám je paradoxně zcela šablonovitý, neprovokující, předvídatelný a nepodněcující k přemýšlení. I sám Ivan Heinz je velmi otřelým a úsměvně prefabrikovaným (arche)typem provokujícího rebela s dobrým srdcem, jehož vnitřní dobrota a touha po "kýčovitých" hodnotách jako je láska je nám ve filmu neustále připomínána. Dokonale banální je pak i způsob prezentace jeho rebelantství vůči buržoazii a maloměšťáctví. Neustálé pokuřování a pití alkoholu? Citace zahovněných Bondyho veršů? Svlékání se v luxusní restauraci a křičení "masturbováááát"? Nuda. (09.12.2009)

Láska je kurva, to je mi známá věc -- Natrefit na ní můžu při toulání se Prahou -- Zkouším ji slovy vojet, vošálit -- A ještě ten večír vidět nahou -- A pak ji píchám, píchám dokud můžu -- Nezapomínám, že jde vo vobyčejnej chtíč -- A než uslyšíš ráno cinkot tramvají -- Tak věz, že já už budu dávno pryč. Ne, tohle není Bondy, i když jsem se jeho poezií inspiroval. A stejně tak jsem si do té mé rychlokvašky se slovy vypůjčil něco z filmového Ivana Heinze .. prostořekost, namyšlenost, drzost. 3 sezóny v pekle jsou zajímavou výpovědí o době nástupu komunismu, o první velké lásce a také vyprávěním o prapodivných ideálech, které brzy vzaly za své .. (28.08.2014)

Nezávislost, bisexualita, chlast, fet, básně. Miluju básníky! Jsou to osoby, který pohlížejí na svět skrze vlastní rýmy, jsou to nepochopené bytosti, jejichž lyrická aura září v dáli, jsou nepopsatelní. Je vůbec v lidských možnostech vykonstruovat film o těchto lidech, aniž by byl tupou knihou beze slov? Tomáš Mašín to vzal z pohledu básníka. Ze svého úhlu pohledu. Egona Bondyho zprovoznil pomocí extravagance a umu nepoznanému. Světu navzdory. Přiznám se, že ač na mě film po projekci nenechal stopu vytesanou, jsem přesvědčen, že jeho chvíle přijde. A že bude stejně nezapomenutelná jako Bondyho básně, jako výkon Kryštofa Hádka. Děkuju, Honzíku, chci to ještě jednou ;) (19.12.2009)