Maratón

Dve odlišné línie sú príjemným spestrením vojnového žánru v našich vodách. Tá bojová sa síce môže pýšiť bohatou výpravou, ale čo z toho, keď je v nej použitá hudba, vyvolávajúca dojem nechcenej paródie, budovateľnosti, až trápnosti. Romantická linka v meste sa pýši sympatickým párom 18 a pol a 19 ročných detí, ktoré sa musia skrývať pred guľkami, ale ak vojna v Čechách a romantika, tak jednoznačne Romeo, Julie a tma. Postavy v československej, ruskej aj nemeckej armáde rozprávajú česky a sú vo všetkých troch prípadoch zastúpené známejšími českými hercami, takže je ťažké sa v tom vyznať a znova to pôsobí mierne parodicky. Záver bol tak trochu ranou pod pás, ktorý by ale v lepšie fungujúcom filme mohol perfektne fungovať. (11.02.2015)

Tohle je ale vážně neprávem opomíjený film o vypuknutí Pražského povstání a jeho dalším průběhu. Takové herecké obsazení jsem snad ještě v žádném českém filmu neviděl, stačí se podívat na všechny ty uvedená jména v obsahu. Žádný kompars, všechno herci obrovských kvalit, kteří se ve filmu třeba jen mihnou na pár sekund. Například na začátku dozorci v pankrácké věznici Čestmír Řanda a Jaroslav Moučka jsou hned zastřeleni náckama a takhle se tam míhají prakticky v každém záběru další a další legendy naší tehdejší kinematografie. Ivo Novák neponechal zkrátka nic náhodě. Vysoký bodycount se v českém filmu taky jen tak nevidí, mrtvých přibývá s každou další minutou, mazec! Nákladná výprava je srovnatelná s leckterým válečným filmem ze zahraničí, mohutné davové scény, tanková bitva, kde je na bojišti nejméně sto tanků a náklaďáků v krásném širokoúhlém záběru, bez počítačových efektů, kdy se tanky, auta a lidé digitálně dolepují. Až na pár chvil co jsou spolu Jaromír Hanzlík a Jana Brejchová (krasavice překrásná) je to v podstatě pořád akce. Závěrečná scéna sakramentsky působivá....Kamera - to je pastva pro oči, zaostřování, přibližování, totální hrátky s obrazem a ten kinoformát, uáááááá, nádhera. Inu, Václav Hanuš - kameraman nesmírných kvalit. Válečné filmy Otakara Vávry se můžou jít zahrabat. Tady naštěstí není žádná přehnaná ideologie, jak ve Vávrových velkofilmech. Scénář totiž psal Jan Procházka, který se po srpnové okupaci stal pro režim nepohodlným a díky těm hajzlům předčasně umírá. Bylo mu 42 let. To jen tak pro zajímavost, proč ty komouše tak nesnáším. Každopádně Maratón není žádný ideologický blábol, ale dílo, které dobrodružně mapuje jednu důležitou kapitolu našich dějin. Ve srovnání by klidně obstál s francouzským válečným kultem Velký flám, místy komedie, místy drama, dohromady parádně vyvážené. Scéna, kdy sověti osvobozují Prahu a u Československého rozhlasu vyskakují z tanku a jeden říká "Přinášíme vám nový státní svátek" mě hodně pobavila :D. Co mě naprosto fascinovalo bylo, že atmosféra května pětačtyřicátého roku byla na dosah ruky a z obrazovky přímo sálala. Tohle dnes už nikdo nenatočí a proto obdivuji práci všech, kteří na filmu spolupracovali, klobouk dolů! No a co by k takovému technicky a dějově zmáknutému filmu nemělo chybět? No přece pořádná muzika! A kdo jinej by to mohl poslat až k nebesům? No přece Zdenda Lišákuj! Ten se zase vycajchnoval! Co ten tam rozehrává za vály, to je opět kapitola sama pro sebe. Neuvěřitelná dynamická jízda, střídání různých motivů, chorály, smyčce, klavír, dechovka, valčíky, změny temp....Génius. Jedinou výtku bych spatřoval v tom, že Rusáci a Němci mluvili povětšinou česky, tohle trochu kazí historický dojem, kdyby mluvili svými jazyky a pasáže by byly opatřeny titulky, bylo by to dokonalé. Na faktu to však nemění to, že Maratón je úžasná podívaná a pro mne nejlepší česká válečná tragikomedie. (18.11.2020)

"Víš, teď se bude hodně křičet. Radši míň řvi a víc namáhej tohle, hlavu." už tento dialog, na samém začátku filmu, nás ubezpečí, že na nás nečeká unifikovaná prorežimní propaganda. Linka Pražského povstání (Hanzlík - mladší bratr) a linka spěchání na pomoc povstání (Menšík - starší bratr) jsou sice propojeny poměrně uměle, ale nakonec přeci jen splynou v jedno. A obě mají co nabídnout! Poetiku Nové vlny hledejme spíše v té první, druhá nám ale nabídne řadu velice kvalitně nasnímaných válečných sekvencí nepůsobících směšně, včetně autentické techniky a opravdu masových scén. (07.07.2020)

Jedno je jisté, film s tak obrovskou výpravou už u nás nikdo nikdy nenatočí, neboť by to stalo neskutečný balík peněz a hlavně by do něj musela byt zapojena vojenská technika snad „celé“ naši armády. Neustále zde někdo střílí, něco vybuchuje, něco přejíždí či poletuje a přitom i dějová linka má spád a rozhodně nenudí. Mladická naivita hlavních dvou protagonistu je úsměvná, ale uvěřitelná a naštěstí i povedený závěr filmu nesráží jeho celkové hodnocení. Kvalitu filmu sráží nepříliš padnoucí hudební doprovod. Někdo by mohl filmu vytknout, že k větší autenticitě by mohlo přispět, kdyby jednotlivé postavy hovořili svým rodným jazykem, já osobně tohle to nepovažuji za až tak podstatné neb filmů s válečnou tématikou, které „předabují“ komplet všechny postavy je celá řada. (11.02.2015)

To muselo být drahý... Za tenhle film by se nemusel stydět ani Hollywood. Sledoval jsem to ale jen jedním okem, takže úplně přesně nevím, do jaké míry se tu heroizovali sovětští osvoboditelé. Zásluhy jim ale upřít nelze, s tím problém nemám. Jenom to naše spasibo trvalo na můj vkus trochu moc dlouho (44 let). Klidně se to mohlo odbýt tímhle bijákem. A třeba to tak bylo původně i myšlený. Muselo to spolykat rozpočty na deset serošů. (26.09.2017)