Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Marián Labuda st., Roman Luknár, Zuzana Šulajová, Jana Švandová, Katarína Hrobárová-Vrzalová, Dušan Trančík, Ján Melkovič, Stanislav Štepka (více)Obsahy(1)
Křehká komedie o tajuplném životě v zahradě. Film oceněný šesti Českými lvy, na Prix Italia a na MFF Karlovy Vary. Poetická komedie, která v roce 1995 získala šest Českých lvů a stala se filmovou událostí roku, vypráví příběh třicátníka Jakuba, kterého zachycuje v momentě, kdy se na něj řítí jeden problém za druhým. Neumí vyřešit svůj vztah s vdanou Terezou, práce ho neuspokojuje, nerozumí si s otcem, s nímž žije ve společném bytě. Rozhodne se změnit svůj život a odchází na pár dní do dědečkova opuštěného domu na venkově. Netuší, že jeho pobyt na tajuplném místě se po setkání se záhadnou dívkou prodlouží... Film vyniká obrazovou malebností, jeho režisérem byl Martin Šulík a představitelem hlavní role Roman Luknár (momentálně hraje v seriálu ČT Neviditelní). Marián Labuda v roli otce byl za herecký výkon ve vedlejší roli oceněn Českým lvem. (Česká televize)
(více)Recenze (183)
Poetické filmy nesleduji, tak se v tomhle žánru nevyznám. Je to zajímavý film, prostředí je vybrané dobře, čiší z něj jakási atmosféra. Líbí se mi i ta mystika (zápisky, konec...) a skutečně je tu pár zajímavých momentů. Děj to moc nemá, něco se tam odehrává, ale nic moc se toho opravdu nestane. Jak tu byly i zajímavé momenty, tak tu byly i momenty, které byly pro mne buď nic neříkající nebo měly více významů. Nevím, jak vám strčení nohou do mraveniště pomůže určit, jaká bude zima. Poslední dvě kapitoly byly prostě divné. A ten konec je zajímavý, ale má více významů. Možná to tak má být, ale mám radši jasné konce. Tož, je to zajímavý film, podruhé bych se na něj i rád podíval. Mám to mezi 3-4*, nakonec to bude za slabší 4*. ()
Slovenské filmy mají jednu vlastnost, kterou Češi mohou jen závidět - přirozený temperament, cit, silný vztah k tradicím a kořenům (často smíšený s nerušivými iracionálními motivy) dávající jim národní osobitost. I když v poslední době je tento letitý proud skoro umlčen, stále je neokatě přítomný. A Záhrada patří mezi jeho nejčistší projevy. V porevoluční kinematografie je vůbec klenotem. Spíše než silně zobecněné téma návratu k přírodě a kořenům člověka, nabytí svobody na "zkaženém" světě zaujme samo místo - nádherně nasmínané, přetékající nostalgií a mnoha motivy, které přímo staví na tom, že působí přímo na emoce bez jakéhokoliv přispění racia, které by mělo v nejlepším případě zůstat zanecháno před bránou zahrady. Jelikož zde platí zcela jiná logika, působící na zcela jiné terče. Je jen třeba ji přijmout a nechat se jí pohltit tak jako byl k tomu sám přiveden hlavní hrdina. ()
V deväťdesiatom piatom by som tento film veľkým oblúkom obišiel a keby išiel v telke, vydržal by asi sedem minút. Dnes som si tento film (poetickú poviedku) sám vyhľadal a celý pozrel. Človek sa mení. Mal som chuť na niečo slovenské a keďže sa filmy na Slovensku stále akosi netočia, musel som zahrabať trochu do minulosti a vybral som si Záhradu (rozhodujúci bol Labuda s Luknárom). A oplatilo sa? No, už som písal, že som to nevypol :) Inak, je to celkom romantická záležitosť, keďže o takejto pohodičke kdesi na opustenej záhradke s domčekom a milou susedkou (až na tých zopár náhodných "votrelcov") môže dnešný človek v meste len snívať. ()
Možná jsem ve filmu hledal alegorie, které tam nejsou a nebo jsem je nepochopil. Je to krásné, poetické, Zuzanka ve ve svých osmnácti letech působí naprosto nezkaženě a je zřejmý, že to je a bude krásná ženská. Příjemně se na to koukalo, vnímalo, přemýšlelo se u toho nad mnohým, ale nenašel jsem ve filmu nějakou větší hloubku, ale třeba to bylo tím, že při jednotlivých kapitolách se moje myšlenky toulaly od pangejtu k pangejtu. Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 26. ()
Krásne poetický a nostalgický historizmus, magický realizmus, návrat do záhrady vlastných predkov, k vlastným koreňom, k prírode, hľadanie a objavovanie vlastného mystického domova, a nakoniec nachádzanie až detsky naivnej čistej lásky, voniacej medom, jablkami a obilím. Pozná niekto lepší recept na nájdenie seba samého? Nie? Tak oblečme si plátené košele, obujme si sandále alebo len tak na boso sa rozbehnime do záhrad, do sadov, do lúk, do hájov a do polí našej Vlasti, a radujme sa zo žitia, zo smiechu naších detí, z úsmevov naších dievčat, zo všetkého čím nás obdaroval Boh a nerobme si starosti z vecí, ktoré su nepodstatné (väčšina :)...........iba blúznim, život je ťažký............škoda... ()
Galerie (6)
Photo © MagicBox
Zajímavosti (13)
- Pes, ktorý hrýzol Jakuba (Roman Luknár), sa volal Egon a v prvom filme, ktorý Luknár nakrúcal v Španielsku, ho hrýzol takisto pes a zhodou okolnosti to bol Egonov "potomok". (Raccoon.city)
- Nakrúcanie filmu trvalo 35 dní a filmári priviezli do exteriéru dokonca aj stromy. (Raccoon.city)
- V scéne s liečivými mravcami, keď sa Jakub (Roman Luknár) škriabe na nohách, má na sebe ponožky, avšak o chvíľu, keď sa vyzúva do mraveniska, je už bosý. (JOZZZKO)
Reklama