Zvoník od Matky Boží

Matka príroda sa na ňom pekne vyriadila, ale nič nebráni tomu, aby si človek QUASIMODA na celej čiare obľúbil, i keď nie je zrovna zvodca všetkých ženských sŕdc, ako slávny zvodník Casanova. Je to mierumilovný, zdeformovaný veľký človek s hrbom, ktorému robia zle, vysmievajú sa mu, pritom je to druh človeka, ktorý by ani muche neublížil... Prichádzajúci cigáni, ktorí mieria do Paríža nevzbudzujú veľke nadšenia, nevítajú ich s otvorenou náručou, kde krásna a hrdá cigánka ESMERALDA vzruší nejedno mužské libido. Dá sa povedať, že nemá medzi cigánkami konkurenciu, ale ani široko - ďaleko jej žiadna z dám nesiaha krásou ani po členky ! Má 3. nápadníkov : kapitána Phoeba, herca Grengoira a cirkevného hodnostára Frolla, ktorý urobí niekoľko hlúpostí. Esmeralde bude po ruke nenávidený Quasimodo, ktorého čaká zaujímavé obdobie negatívného vyznenia, keď bude viac bitý ako chleba sýty ! Na plnej čiare exceluje Charles Laughton, na ktorom sa maskéri poriadne vyšantili, takmer nepoznateľný herec, ktorého mám zafixovaného v trocha odlišných charakterov. Režisér Bill Dieterle zvláda s bravúrou životopisné, historické drámy, preto je ako stvorený pre túto látku ! PS : Podľa mňa ide o asi najlepšie spracovanie podľa románu Victora Huga, plánujem si pozrieť taktiež verziu “ Krásky a Zviera ” z roku 1956 s Ginou Lollobrigidou a Tonym Quinnom, ale vnútorné nutkanie mi hovorí, že to nesiaha na spracovanie z roku 1939 ? (19.08.2015)

V pořadí asi pátá z bezpočtu adaptací Hugova románu, pro mne ovšem číslo 1. Velmi napínavé i když znáte konec, kvalitní obsazení a řada vyloženě hororových, stále vcelku děsivých scén. Středověk jednoduše nebyl pěknej. Až tady mi taky došla ta podobnost mezi osudem Quasimoda a Střihorukého Edwarda. 85% (22.04.2009)

Pro mě osobně v podstatě stejně úmorné a nesnesitelné jako starší verze z roku 1923, a to primárně z toho důvodu, že literárně opovrhuji Hugovou předlohou. Ten příběh je úplně debilní, a ve filmu to podle mě vynikne ještě víc, když scénář z knihy vypreparuje jen to "zfilmovatelné" a vše ostatní je nemilosrdně vypuštěno. Kromě všech románových nedějových vsuvek - které, řekněme si to na rovinu, byly beznadějně zastaralé už v době vzniku filmu, natož dnes - tato filmová adaptace ale kupříkladu také zcela opomíjí postavu Esmeraldiny matky (podobně jako je zde radikálně upozaděna i její kozička, a kupodivu i Phoebus je zde víceméně nedůležitou postavou, která sotva stihne Esmeraldu letmo zaujmout, zatímco v románu by za něj ta chuděra dala život); jinak mi ale celkově tato adaptace přišla vůči předloze o něco věrnější než zmiňovaná starší verze a snad i filmařsky o něco zdařilejší. Ani zde si však filmoví tvůrci neodpustili radikálně pozměnit závěr - zatímco v románu je Esmeralda popravena a Quasimodo hyne žalem po jejím boku, zde je jí v závěru udělena královská milost (na základě Gringoirových tištěných letáků!), a kamera ji sleduje odjíždět spokojeně v doprovodu Gringoira (!), zatímco chudák Quasimodo si ve finálním záběru zoufá, opírajíc tvář o kamenné rameno chrliče, proč i on nebyl stvořen z kamene (což je mimochodem replika převzatá z románu, jen zasazená do jiného kontextu). Celkově podle mě neexistuje důvod, proč ten film chtít ještě dnes vidět (podobně jako nechápu zdroje popularity předlohy, kterou osobně řadím mezi nejpřeceňovanější knihy, co znám). Mimochodem Maureen O'Hara mi coby Esmeralda nepřišla vůbec hezká a nechápal jsem, co na ní kdo vidí, podobně jako mi maska Quasimoda přišla lepší v té starší verzi. (24.08.2020)

Charles Laughton je ako Quasimodo skvelý a Maureen O´Hara je dostatočne krásna na to aby sa do nej na prvý pohľad zamilovali štyria (!!!) chlapi.Príbeh (aj keď všemožne poupravovaný a oklieštený) je overený časom,je to výpravné, atmosféru to má výbornú ale bohužiaľ sa pod veľa scén až príliš podpísal zub času, takže sa film občas nepríjemne vlečie. A ten zbabelý happy end tiež moc nepotešil 8/10 (19.04.2015)

,,ČLOVEK PRED ŠKAREDOSŤOU CÚVA A PREDSA JE NA ŇU ZVEDAVÝ. JE TO AŽ DIABOLSKY LÁKAVÉ." __ Vo svojej dobe musel byť film úplná bomba ... a JE ním aj teraz! Zvonár nie je síce dokonalým filmom, ale je takmer dokonalým. Dieterleho réžia nie je bezchybná a rovnako to platí aj o scenári, nejde však aj tak filmu uprieť ako odzbrojujúco je nakrútený. Je v ňom badateľná naivita a typický filmársky štýl starého Hollywoodu, no napr. scéna keď Gringoire zablúdi do ,,Dvora divov" uchváti takým hororovým vyznením, že by smelo obstála aj v súčasnej konkurencii. Charlesa Laughtona mám rád - tento herec, širšiemu diváckemu publiku najznámejší skôr z Kubrickovho ,,Spartakusa" , bol jednou z popredných hereckých osobností svojej doby. Ako Quasimodo je famózny a určite tiež udiví na svoju dobu prepracovaným make-upom (Quinn v novšej verzii z roku 1956 bol oproti nemu krásavec) a tým, ako si dokonale herecky vystačí len s trochou mimiky a niekoľkými ťažko zrozumiteľnými vetami. Skôr potom zamrzí, že Maureen O ´Hara tu má k cigánom asi tak blízko ako ja k Mongolom, čo by sa dalo ospravedlniť dobou vzniku. Menej sa však už dá prepáčiť mierne trpký happy end, ktorý ma nakoniec príjmul nadšenie zo sledovania znížiť z výslnia najvyššieho hodnotenie. I tak doteraz najlepší ,,Zvonár", akého som videl - 4.5* (145. hodnotenie, 20. komentár k filmu) (23.07.2010)