Devatenáct klavírů

Třetí setkání s inspektorem Klubíčkem. Předválečné Karlovy Vary, téměř zcela německé, jsou svědky několika vražd, násilných napadení a zmizení výrobce klavírů. Je zřejmé, že tento případ nebude pouze o hledání kriminálníka, ale půjde zde též o politické napětí mezi vrcholícím vlivem Hitlera a ne tolik se bránícího českého národa. Klubíčko ke škodě diváka není téměř třetinu filmu na obrazovce, jakmile se však připojí k místnímu policejnímu veliteli, hned je film o stupeň lepší. Donutil nepřehrává, nechává Klubíčka žít jeho vlastním životem. Některé scény jsou naopak hodně amatérsky zahrané, "televizní look" místy hodně čouhá z obrazu. Nu což - jde o televizní detektivku. Důstojné rozloučení s inspektorem Klubíčkem. Hudba: Emil Viklický (18.03.2012)

Asi nejlepší díl ze série kriminálních případů, které vyšetřuje detektiv Klubíčko v podání Miroslava Donutila. Dobová atmosféra naprosto dokonalá, herecké obsazení hodně dobré, až jsem byl překvapen. Filmy Dušana Kleina po roce 2000 řadím spíše k podprůměrným i díky hereckým výkonům. Devatenáct klavírů je však nadprůměrná podívaná, která solidně buduje finále a herci svoje role hrají perfektně přesvědčivě. Hudební skladatel Emil Viklický pozdvihl úroveň na temnější notu klavírním etudou, která jakoby vypadla z Kubrickova Eyes wide shut. V celkovém výsledku film působí zlověstným dojmem hlavně kvůli předmnichovským událostem. Velice silné čtyři hvězdy. (20.07.2020)

Konečně pro mě velmi zajímavý příběh, tedy, co se týká doby ve které se odehrává. Nejsem žádný specialista na druhou světovou válku a na události odehrávající se před ní. Tím ale nechci říct, že by mě ta doba nezajímala. Byla to doba poměrně divoká. Vztahy mezi Čechy a Němci byly velmi napjaté a neuspokojivé. Nakonec vše vyvrcholilo Mnichovským diktátem. Nápad s klavíry byl originální. Já jsem si myslela, že na jednom z nich bude vyryto číslo bankovního účtu nebo kombinace čísel k sejfu, ale všechno bylo jinak. Požitkář Klubíčko je tu pouze do počtu. O všechno se v podstatě starají Veverka s Tykačem. (31.08.2011)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 4/10 Hudba 4/10 Výprava 7/10/// +Ondřej Vetchý a mnoho dalších výborných herců, zdařilá výprava -slabá detektivní zápletka, pomalý postup, nezajímavé dialogy, málo dramatických scén/// Tento film si nejde neužít, alespoň po herecké stránce. Rovněž výprava je znamenitá a kór jako televizní film se nemá za co stydět. Zřejmě škoda, že jsem neviděl předešlé 2 filmy, možná bych dokázal postavy a samotný film více ocenit. Takto mě sice film úplně nenudí, ale rozhodně nenadchne./// Celkem 53%/// (02.12.2009)

Po uspokojivě nadprůměrném Muži a stínu a uspokojivě průměrné Zlé minutě přichází malý klenot - Devatenáct klavírů. Atmosféra předmnichovského Československa je dokonalá se vším všudy, zápletka téměř holmesovská a herci do jednoho výteční. Kromě přesného Miroslava Donutila exceluje Ondřej Vetchý překvapivě jako poměrně drsný inspektor Tykač, Radkovi Holubovi jsem toho moulu a žlučníkáře taky sežral i s navijákem. Velice potěšily i vedlejší role - zajímavou postavu ztvárnil Michal Pavlata, krásná a tajemná Monika Hilmerová, ještě krásnější a ještě tajemnější Klára Issová či v neposlední řadě chladnokrevný esesák v podání Martina Stránského. Už dlouho mě takhle žádný český TV film nepotěšil. 90%. (31.08.2011)