Dar

Bennett ... všemi milovaný prvorozený syn. Bolavému nitru jeho otce, matky i přítelkyně je věnována zvýšená pozornost ... ale co mladší bratr Ryan ? Jeho profil je podstatně zjednodušený ... a řekněme si to na rovinu - trochu povrchní. Svými rodiči je z nějakého ne zcela zřejmého důvodu považovaný za outsidera ... a řekla bych, že jeho mírně problematické chování je pouze následkem, nikoli příčinou tohoto neadekvátně kritického postoje. Jistě - rodinné vztahy někdy bývají dosti komplikované. Ale proč ho tak viděli i filmaři ? Proč se k němu chovali stejně macešsky - proč jim nestál za detailnější pohled ? Na rozdíl od snímků "Obyčejní lidé" Roberta Redforda (1980) či "Obyčejní hrdinové" Dana Harrise (2004) jakoby roli mladšího sourozence částečně přebrala Bennettova přítelkyně Rose ... a na Ryana toho ani z filmařského hlediska moc nezbylo. Není to spravedlivé ... ale takový už je život - a vy to nezměníte ... 3,5* (22.07.2013)

Průměrný film s průměrným tématem. Někdy je dobré dát celý konec na začátek. Nějakým způsobem vytvořit citový atak na diváka, aby to nevypínal a vydržel. Tady to ovšem tak nebylo. Začátek byl vskutku působivý, ale zbytek filmu se sám v sobě všelijak plácal až skončil. Jinak se modlím, abych v podobných filmech už nikdy neviděla 'Jamese Bonda' (Pierce Brosnana), protože scéna, kdy dělá že brečí, mě opravdu málem rozbrečela lítostí k němu, že je to takovej tvrďák! (14.01.2011)

Drama o nejhlubším lidském smutku a o těch, kteří se s ním snaží vypořádat. Každý po svém. Přesně tak, jak to v reálném životě reální lidé dělají. Vykresleno přestože srdceryvně tak bez sebemenšího sklouznutí ke klišé a tak opravdově a přesvědčivě, že jsem dokázala intenzivně vnímat bolest všech zúčastněných a na konci s nimi cítit tu kapku naděje. Za to klobouk dolů před Shanou Feste. To se ve svém debutu podaří málokomu. Herecké výkony byly skvělé a obzvlášť mě překvapil Pierce Brosnan. Role v jaké jsme ho ještě neviděli a kterou zahrál naprosto excelentně. Silný zážitek. (09.02.2010)

Bolestné, dramatické, uplakané, histerické, nevyrovnané, nadějné, zajímavé. Prvních pět minut (jak vystihla má kamarádka) je opravdu těch nejzajímavějších, kde se dozvíte vlastně všechno. I přesto scéna v autě kdy rodina jede z pohřbu byla dostačující i beze slov. Během filmu se několikrát objeví klasická americká gesta a fráze, přesto se neubráníte slzám. Susan Sarandon hrála tak neskutečně šílenou ženu, která mi lezla neskutečně na nervy. Bratr věčně pod vlivem drog a otec Pierce odolávající spánku, aby mohl dávat rodině nějaký řád. Do toho skvělá Carey Mulligan a máme takový hezký uplakaný film, který díky bohu, končí relativně dobře. Film, který rozhodně není na každodenní promítání. Ta Carey má tak hustý vlasy, už se těším ke kadeřníkovi.. (12.05.2010)

Jako člověk, který o dané problematice ví více než by chtěl, můžu říct, že to je docela věrná sonda do fungování rodiny po ztrátě dítěte. Pravděpodobně díky osobní zkušenosti závěr ale nevidím nikoliv jako happyend, ale jako poměrně tragické prodloužení zármutku, které se schovává za ty zářivé úsměvy plné smíření. Jestli to tak mělo být pochopeno, klobouk dolů. Jen bych měl triviální postřeh pro začínající režiséry: Když na začátku filmu necháte zemřít postavu obzvlášť debilním způsobem hodným Darwinovy ceny - trochu si pod sebou podřezáváte větev pro pozdější budování vztahu postava - divák.. (28.12.2010)