Ztraceni v Mnichově

Žánrově nezařaditelný film postavený na zcizujících efektech a jemné hře s filmovými odkazy. V neposlední řadě bytostně aktuální a štiplavá sonda do nitra české národní povahy. Téma mnichovské zrady proto může sloužit jako modelová situace, která rozkrývá náš repetitivní postoj k vnímání velkých evropských událostí a nedůvěře vůči zbytku Evropy. Ztraceni v Mnichově je i přes neoddělitelný politický komentář vyznáním lásky k filmu, neodbytné touze sdělovat prostřednictvím filmového média své myšlenky a bojovat za ně až do úplného konce. Hladké spojení hraných a pseudodokumentárních prostředků tmelí absurdní humor i neotřelý výklad „mnichovského komplexu“. Výsledek je zábavný, v mnoha ohledech inspirativní a v půvabně poetickém finále velmi silný. (22.10.2015)

KINO Scala-předpremiéra/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Scénář 10/10/// PLUS: pozitivní dojem z filmu, zážitek o to větší že bylo promítání za účasti tvůrců, profesně od A do Z skvěle zvládnuté a bravurně natočené MÍNUS: po projekci jsem se chtěl zeptat na tolik otázek, že by to vydalo na rozhovor./// Shrnutí: Velice příjemné překvapení, skvělý zážitek a zkušenost, že vám film může něco dát a ne jen brát./// Celkem 90%/// (21.10.2015)

Po delší době tu máme černou pseudo-dokumentaristickou komedii z českých končin. Je to film velice náročný na psychiku diváka a po čase může diváka unavit svým stereotypem. Nicméně, když pochopíte ten pravý kontext černého humoru, satiry, který nám Zelenka naservíroval a hlavně, když budete na tento snímek koukat s trochou nadsázky, určitě se vám Ztraceni v Mnichově zalíbí. Jde jen o to, najít si k němu cestu. ;-) ___ (Cinestar, Hradec Králové) (17.12.2015)

Způsob vyprávění kolem přesahu závažné události z historie do dnešních dob a navrstvování dalších příhod a dějových linek na sebe spolu s absurdním humorem je velice podobný jako v Zelenkově prvotině Knoflíkáři. Ale zde, musím říct, mi to přišlo až nepřehlédně překombinované a v jistých momentech svým "humorem" hodně na hraně (rádoby vtipná vulgární hádka manželů v autě nebo narážka na Helenu Vondráčkovou v souvislosti s bulvárem a prorokováním rakoviny). Dvě hvězdičky většinou dávám buď uznávaným filmům, které mě neoslovily nebo podprůměrným tuctovým filmům, které nemuseli vzniknout a ničím nevyčnívají z řady. Tohle vyčnívá snad ze všeho doposud natočeného a to v několika směrech. Oozoruhodných momentů tu bylo dle mého názoru několik, kromě závěrečného vypointování s myšlenkou existenci nezvratných a přece nepravdivých mýtů i třeba alternativní výklady Mnichovské dohody 1938. Ano, na první pohled je takový snímek lehce zavrhnout, nicméně nečekaný přínos se dostavil i přesto, že mi film jako celek příliš nesedl. Raději bych se ani neměl přiznávat k tomu, že jsem si celý zmatený během filmu vyhledával informace o tom, zda kauzy s papouškem nebo úmrtí francouzského herce v Čechách byly pravdivé. V tomto směru je potřeba originální způsob vyprávění v souladu s jedním z tématů (mystifikace) vyzdivhnout. (55%) (Filmová výzva 2018 - troufalka) (10.08.2018)

Prvních 30 minut pro mě bylo zcela útrpných, to přiznám narovinu. Nechápal jsem jak někdo může točit tak banální příběh a jít se s ním pochlubit do kina před národ. Po 30 minutách, ovšem dostáváme ospravedlnění úvodní nudy. Najednou se film překlopí do dokumentu o tom jak vznikal původně zamýšlený film a to je panečku zcela jiná káva. Najednou sledujeme v jak absurdních podmínkách se snaží tvůrci tvořit svůj film, jaké překážky před nimi vyvstávají a jak si s nimi snaží poradit. Ač mě tohle bavilo spíše místy, tak musím říct že ty místa byla neskutečně výživná a vlastně směšná. Každopádně hodně zajímavý kousek díky kterému má člověk pocit, že se u nás zase až tak špatné filmy netočí. 75% (13.10.2021)