Šílený Max: Zběsilá cesta

Kinematografie velkých atrakcí a efektů to u mě nikdy neměla jednoduché, obvykle stojí na chvostu mého zájmu - tak dobře, tu a tam se i já nechám zlákat třpitivými tretkami, jak např. dosvědčuje moje hodnocení prvních Pirátů z Karibiku. Potřebuju k tomu ale smysluplný příběh a zajímavě napsané postavy. U Zběsilé cesty příběh prakticky neexistuje, motivace postav je decentně řečeno chatrná a samotné postavy pak slouží jen jako nástroj režiséra pro modelování nekončící série akčních scén a vyvolávání těch nejjednodušších emocí. Představují pouhé řídící prvky ovládání dopravních strojů, jsou útočníky a oběťmi připravenými pro zábavu publika zemřít. Mytologie načrtnutého světa je v maximální míře redukována, je zkrátka zřejmé, že režisér nepočítá s tím, že by si u jeho filmu chtěl někdo klást otázky nebo nedejbože používat mozek. Nějakou logickou strukturu byste v jím zobrazeném světě hledali marně. Zatímco u nového cirkusu vidíte tendenci stavět z nekomplikovaných akrobatických čísel zápletku, vyprávět příběh a posunout se tak směrem k divadelnímu a filmovému umění, Mad Max naopak funguje na principu klasického cirkusového představení. Akční žánr se tady zbavil všech příměsí a obnažil ve své podstatě. Mad Maxe ocení divák zaměřený na dynamiku a akci, špičkovou akrobacii a choreografii. Cílovému divákovi může snímek nabídnout výbornou kameru a přehledný střih, krásné ženy, stroje se silnými motory a adrenalin. Což není málo a chápu, že mnohé příslušníky mužského pohlaví dokáže uvést do extáze. Já ale k filmovému zážitku potřebuji mnohem víc. Celkový dojem: 30 %. (15.08.2017)

Nadfilm. Čekal jsem hodně, ale nečekal jsem, že mě Miller rozemele až tak nekompromisním a přesně vybalancovaným akčním náhulem. Šílený Max nejenže dorovnává energii a nápaditost trailerů. On ji ještě v pohodě převyšuje a servíruje živelné drama, ve kterém se opravdu bojíte o hrdiny a uhýbáte s nimi před každým zápalným kopím. Tom Hardy je jako tradičně boží, Charlize Theron už dlouho nedostala tak dobrou postavu a kupodivu zaujmou i lepé modelky a Nicolas Hoult. A to jsem ani nezačal řešit záporáky, kteří jsou děsiví, fascinující i pamětihodní zároveň. Že vás zajímá hlavně akce? No dobře. Ta kombinuje živelnost Bojovníka silnic s nejluxusnější moderní trikařinou, takže ujíždění z A do B nikdy nemá slabé místo. V podstatě tedy dvě hodiny zíráte na plátno a nechápete, jak mohl Šílený Max vůbec vzniknout – obzvlášť v době bezpohlavních popcornových omalovánek. Važme si ho, větší koule mělo v posledních letech jen máloco. A jedním dechem doufejme, že si na sebe vydělá a stane se inspirací pro mnoho nastupujících filmařů. Kde se Miller těch 30 let sakra flákal?!? (10/10) (13.05.2015)

Ja by som Millerovi dal Oscara za réžiu. Celkom vážne. Pol roka sa srať v africkej púšti, kde je 50 v tieni, s týmito arogantnými hercami a všetkými tými rárohami... a nakoniec z toho zostrihať taký nadupaný hypermoderný akčný film, v ktorom v dokonalej skratke fungujú aj motivácie a emócie... fakt veľký, ba priam obrovský rešpekt. (20.05.2015)

MAD MAX v sedmdesáti letech dokonale zobrazoval postapokalyptický dech beroucí svět, při kterém cítíte naftu, spálený kouř pneumatik, cítíte v ústech prach a napětím těžko dýcháte. Nový MAD MAX netkví v příběhu, nemá chut' absolutně zaobírat se hloubkou postav ani atmosférou - dokonce ani s hlavní postavou Maxe a to je neodpustitelné. Kamera tak zběsile koluje, že divák nestíhá vstřebat všechno na první zhlédnutí. V druhé projekci, ale vidím vše. Šílené tempo, masakr, který zasytí celý svět. (26.06.2015)

Vývoj nezastavíš. Nejdřív jen pomstychtivý Max, pak Mad Max a jeho pes a teď Mad Furiosa a její pes Max. S ukradnutou harémovou líhní a na podvozku Tatra se ti dva postaví všem, chybí už jen Čagin na Kamazu.. Popojíždění po australských okreskách vystřídalo akční hromobití na planetě Tatooine, šéfkuchař Seale slavnostně zahájil vizuální bakanálie, kaskadéři předvádí božský vítr a co si budeme nalhávat, nějaká větší košatost příběhu by byla stejně nepatřičná jako Nedvěd hrající na elektricko-plamenometnou kytaru Stánky. Miller s tučným měšcem Warner Bros. za pasem neuvěřitelně zamachroval a já doma vysypal z oblečení tolik písku, že by to stačilo na atletické doskočiště. Zkrátka tam, kam před 35 lety přijel režisér na kole bez přehazovačky a odrazek, vjel nyní na nadupané silniční motorce. Ale abyste si nemysleli, já cyklistiku docela rád.. P.S.: Přál bych si, aby nyní z režiséra napojením na přístroje udělali Immortana George a já se mohl za dalších 35 let podívat, kam až zase vystoupaly možnosti filmových tvůrců. Vývoj nezastavíš.. (22.05.2015)