Na konci světa

Do restaurace v hranicnim pasmu na podzim roku 1950 prichazi novy hostinsky a mistnim pohranicnikum zacina poradna prace.Uvodni pisen Zdenka Rytire nazpival Jiri Korn,ktery mimochodem ve filmu i hraje.Dostal roli jednoho z vojaku a krom drzeni sluzeb ho muzeme spatrit i ve vojenske putalce, bud za basou ci bicimi. Celkove mel vice prostoru nez v uplne epizodni roli hrajici Josef Somr.Velitele posadky,porucika Koudelu si zahral Bronislav Krizan,kteremu hlas propujcil skvele pan Brzobohaty. Film ,jenz neni ani trochu ideologicky (spise naopak,jeden z vojaku "dokonce" uvazuje o uteku pres hranice) prekvapi svym humorem a dialogy.Ani jsem necekal tak mnoho vtipnych situaci a prilezitosti k smichu. Svobodnik Maryska latinar,rectinar a doktor fylosofie jenz "o pedagogicke praci zatim neuvazoval" v podani Oldricha Viznera nema chybu. Atmosfera filmu je neuveritelne odlehcena az mi prislo ,ze si tvurci delali legraci v roce 1975 z nasich chrabrych ochrancu hranic v letech padesatych. Herecky potencial filmu je fantasticky. Srovnavat s Kralem Sumavy si vsak nedovolim. (08.12.2008)

70te roky a normalizácia v plnom prúde. treba posilniť popularitu pohraniciarov (potom co strielaju po ludoch snaziacich sa utiect cez hranice) a tak na scenu prichadza "na konci sveta". plejada viac menej slavnych a znamych hercov (i ked je divne ze hviezda typu jiri krampol je tam len asi 2 minuty a povie celkovo len 3 vety) ako partia hraniciarov chraniacich nas socializmus pred hrozbou zo zapadu a vnutornymi nepriatelmi. nadriadeni su bud sympataci ci neskodny idioti (augustova postava) a moralka a respekt k nadradenim v podstate neexistujuci. zvlastne posoby i milostna linka medzi svojtkom a cunderlikovou. ta je na zaciatku tazka katolicka, ktora ma problem i len s bozkom, ale spravnemu socialistickemu ateizmu jej viera prilis dlho neodola (potom ich milostna linka vsak z filmu zmizne aby sa objavila opat az na konci). je tu i jedna akcna scena ale ta je na urovni ktora by sa dala ocakavat (teda nic moc)... (18.01.2021)

Měl jsem to jen jako kulisu, ale přišlo mi to příšerný. Všichni si tu v komentářích pochvalujete, že je v tom “hodně humoru a málo propagandy”. A podle mě je i tohle forma propagandy- zasadit humor a domnělou moudrost (role Oldřicha Víznera) do prostředí, v němž by tyhle pro tento film nosné motivy ve skutečnosti vůbec nedostaly prostor. Pokud jste to neprokoukli, tak jste se právě stali oběťmi zakuklené, promyšlené propagandy. Takhle si představujete dění na pohraničních posádkách na počátku 50. let? Jako tuhle selanku? To jako vážně? Nebo se potřebujete u filmu smát do té míry, že jste mu za těch pár fórů ochotní odpustit tu vylhanou, vyfabulovanou idealizaci? Já osobně pociťuju jen hanbu za všechna ta “velká” jména, která se na tom podílela. (24.06.2018)

Pragma faulon - nic lepšího nečekejte. Nalákaly mě v komentářích zmiňované herecké výkony a humor. Našel jsem utahaný, nudný, v nejhorším duchu reálného socialismus "vtipný" pokus o komedii. Nic na tom nezměnil filosof Vízner, příšernou písničku zpívající Korn anebo socialistická křesťanka Čunderlíková. (26.04.2013)

Když se na to budeme dívat jako na film o lidech žijících na konci světa kde lišky dávají dobrou noc, jde o velmi podařený snímek. Parta vojáků střežící hranici a pár lidí, kteří přišli po odsunu nahradit původní německé obyvatelstvo, se pokouší znovu oživit mrtvý kraj. Musíme pominout jakýkoli ideologický aspekt věci, jelikož tam kluci pohraničníci střílejí agenty chodce, což jsou z dnešního pohledu hrdinní bojovníci za svobodu. Takže, jak říkám, politiku stranou, dívat se jen jako na příběh o lidech. A pak to funguje. 70% (22.01.2014)