Archív
Obsahy(1)
Josef Brzek má 73 let, když ho syn Petr odveze do Pardubického archivu Ministerstva vnitra, kde jsou soustředěny svazky StB. Chtěl sem zajet už dávno, ale manželka Věra mu to rozmlouvala. Chtěl se jen ujistit, že ti, o nichž si to myslel, byli opravdu agenti StB. Ale fakta, na která v záznamech narazil, vůbec nečekal. Zrada přišla od nejbližších, z rodiny...
Víc asi nelze o příběhu nového televizního filmu Archiv prozradit. Dramaturg Bedřich Ludvík našel tento příběh jako malou, pětistránkovou povídku, v knize Ivy Tajovské Jepičí hvězdy. Scénář napsala autorka ve spolupráci se scenáristou Miroslavem Sovjákem. Pardubický archiv, v němž Ministerstvo vnitra v roce 1997 zpřístupnilo dokumenty bývalé komunistické Státní bezpečnosti, dnes už neexistuje. Dnes je součástí Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Pro natáčení se musely prostory bývalé školy, která dnes patří Salesiánům, upraveny do původní podoby. V hektickém prostředí naší současnosti stačí pár let a už se točí retro film.
Návštěvou Pardubického archivu příběh profesora Brzka jenom začíná. Většina scén se odehrála v domku v Dolních Počernicích, který si Česká televize pro natáčení pronajala.
Tady až doposud žili manželé Brzkovi (František Němec a Emílie Vašáryová) poklidný život důchodců. Profesor se snažil opravit střechu, staral se o zahradu a ve své pracovně si přivydělával překlady. Sem se utíkal z labyrintu světa, tady měl svůj ráj srdce. Ale už nemá. Až sem dolehla ta špína z archivu. Pětasedmdesátiletý starý muž už nemá sílu se jí postavit. Chce najít viníka a pomstít se. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Herecky úžasné --ale jinak ? Když jsem musela jako malá pořád koukat na válečné filmy -nesnášela jsem je dost dlouho a teď mi přijde , že jen eSTéBácké filmy ......? Copak se pořád musí vrtat jen v minulosti ? Notabene v tak blízké -že ji vidíme pokaždé jinak ? Těším se na filmíky na téma rozkradená republika -kuponová privatizace a ták :-D ()
Archivy StB jsou pěkné svinstvo. Když lidem nezničila život StB, tak to dokonaly právě tyto archivní záznamy. Stálo mu to všechno za to? Akorát se užíral sám a zničil si zbytek svého života a rodině taky nachystal perné chvilky. Neuměla bych se zachovat jako Emília Vášáryová. Potom co jí řekl a dostal do nemocnice se ke svému manželovi vrátila. ()
Atraktivní téma jednoho člověka účtujícího s minulostí. Oběť komunismu František Němec rozvrací vlastní rodinu a používá skoro STBácké metody v tragikomickém a zbytečném hledání svojí spravedlnosti, paradoxně je ale nejmíň sympatickou postavou příběhu. I když se stopáž courá vinou nedůležitých němých záběrů za tklivých tónů piána, příběh docela trefně okomentoval současnou situaci v Česku - nic není černobílé, i když tomu mnozí rádi věří a tím pádem je absurdní vynášet morální rozsudky. Kromě tématu a kvalitních herců stojí za zmínku hlavně vrcholně zábavný Oldřich Vlach v roli nevrlého kádrováka dožívajícícho na LDN, kterého zoufalý třídní nepřítel Němec prostě nedokáže nijak setřít. :) Díky hercům ty tři hvězdičky berte jako 7,5/10. ()
Pocit ukřivděnosti je velmi zatemňující prostředek, člověk tady nejde proti vnějšímu nepříteli, ale musí se vyrovnat hlavně sám se sebou, odpuštění a smíření totiž nejvíce pomůže nám samým. A tak byl v tomto příběhu paradoxně největším sígrem "disident" Němec, kterej si zbytečným babráním v minulosti pošramotil obrovský kus přítomnosti právě proto, že odhalil něco, s čím se nebyl schopen morálně srovnat. Podivuhodné ovšem bylo, jak rychle dokázal ztratit důvěru v někoho, kdo ho miloval (a dával mu to dostatečně najevo) dlouhou řadu let. On vlastně šel své mizérii hodně naproti. Sugestivní podání vynikajicího Němce dodalo tomuto vnitřnímu boji patřičnou dimenzi, a tak tento film patří mezi povedené produkty České telky. ()
Tisíckrát zajímavější a psychologicky propracovanější než Hřebejkova Kawasakiho růže, která se zabývá podobným tématem, ale na zcela jiné úrovni. Zde se tvůrci rozhodli zkoumat hrdinovo vlastní svědomí a nepotřebují k tomu žádné trapné vedlejší linie a rádobyokázalé pózy. Strhující herecké výkony Františka Němce a Oldřicha Vlacha patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost na televizní obrazovce v loňském roce shlédnout. ()
Reklama