Něco jako komedie

Něco jako komedie rozhodně není něco jako komedie, tohle je prostě příběh, možná v jádru lehce dramatický, ale v zásadě to je příběh jednoho kluka, který trochu postrádá emoce (ten příběh). Vidět Galifianakise v roli ve které neaplikuje svůj lehce fekální humor je nezvyklé a skoro až nepřirozené. Jedná se o celkem příjemný film, který se špetkou emocí a humoru navíc mohl být jednou z nejlepších komedií roku. (07.02.2012)

Dráma (od komédie to malo naozaj ďaleko) o pobyte na psychiatrickej liečebni očami teenagera. A nemyslím tým dej očami hlavného hrdinu, myslím tým film očami tvorcov. Naozaj mi to pripadalo, akoby príbeh napísal niekto, kto ešte nevyšiel strednú školu; postavy pôsobia (väčšinou) nereálne a romantická rovina je príliš idylická. Jednoducho ide o emo fantáziu, ktorú budú žaby s prehnaným make-upom žrať. Hlavný hrdina sa chce zabiť kvôli nešťastnej láske a zoznámi sa s dievčaťom, ktoré sa reže do rúk. Pomocou odkazu na lístočku. Aké originálne a bežné. Na druhej strane, ak hovorím, že mi film pripadal vyrozprávaný očami teenagera, nemyslím to nevyhnutne ako zápor. Nech už to písal ktokoľvek, aj keď výsledok pôsobí naivne, otec projektu mal rozhodne talent, čo potvrdzuje množstvo kreatívne natočených scén. Veľkým plusom je aj Zach Galifianakis, ktorého som videl prvý krát v normálnej úlohe. A to už musel byť v mojom podvedomý zakorenený ako riadny magor, keď je jeho normálnou úlohou pacient na psychiatrii. (20.08.2011)

Takovéhle filmy moc nemusím. Možná i díky tomu, že si v životě, i přes posranost dnešní doby, dokážu najít sám (drobné) radosti, takže nepotřebuju filmy, které mi sdělují, že je pro co žít. Pokud tedy nemáte deprese a/nebo se nechcete zabít jako aktéři Něčeho jako komedie, tak to pro vás bude podobně zbytečný film jako pro mne... 60% (07.12.2017)

To, že i v psychiatrické léčebně může být švanda, jsme se už párkrát přesvědčili. Tvůrci přikládají několik životních pravd, solidní herecké obsazení a mísení několika žánrů. Přesto je tahle poměrně milá záležitost spíš jednohubkou, ke které se málokterý divák někdy vrátí. Milovat vyzývavou holku svého nejlepšího kamaráda se nevyplácí. Může to dopadnout blbě: a/ konec přátelství, b/ rozbitý nos, c/ myšlenky na sebevraždu. Tenhle šestnáctiletý (ne zrovna sympatická postava) hošan má doma navíc podivné rodiče a před sebou přechod ze střední školy na univerzitu. Sám se přihlásí do psychiatrické léčebny, která ovšem zdaleka není jen pro mladistvé. Pozná pár životem omlácených jedinců, pozná sympatickou holku.. však to znáte. Poměrně upřímný náhled do hlavy náctiletého příjemně ubíhá, překvapí Zach Galifianakis v dramatické roli, Emma Roberts zase potvrdí, že patří k tomu nejlepšímu, co nastupující herecká generace může nabídnout. Jen Britu Keiru Gilchristovi jsem na chuť nějak nepřišel. Neobvyklé prostředí, fajn hudba, slušný zážitek. 70% (02.10.2017)

Bože těch prvních dvacet-třicet minut! Přesně jak když člověk s náznakem úsměvu čeká na vtip a okamžiky očekávání střídají okamžiky zklamání (tímto vyjadřuju dík, že nám cimrmani vymysleli tenhle geniální obrat). Hlavní postava taky ze začátku nepůsobí zrovna jako ten druh chudáčka/sympaťáka. Ale po skončení byl dojem spíš pozitivní. Konec docela naladí a pozvedne, postavy se časem stanou zábavnějšíma, opravdovějšíma a trocha toho vtipu se najde (pro mě scéna, jak si Egypťan na konci trsnul). Kdo chce vidět, jak asi vypadá umírněný projev Zacha Galifianakise, aniž by pronášel fekální proslovy nebo něco fekálního prováděl, má jedinečnou příležitost (jo, celkem milý překvapení). Doporučila bych to asi těm, co nechtěj vidět nic moc vážnýho, ale takovej klidovej film s pár fajn momentama. Na druhý zhlédnutí bych to ale neviděla. (29.01.2012)