Avatar: The Way of Water

Několik záběrů připomnělo drahou videohru a nemohu se rozhodnout, jak se mi vlastně líbilo 3D - na jednu stranu je pohlcující, ale současně příliš vede naši pozornost přeostřováním a brání si vychutnávat velké celky s mnoha plány akce. Jinak bez výtek. Jednička měla větší akci, dvojka má lépe zauzlované vztahy mezi postavami a ještě prohlubuje transcendentní napojení na fikční svět, který před očima rozkvétá v nádheře přesahující ta nejvyšší očekávání. Takhle se vypráví a oslňuje obrazem. Baví mě Pandora a její poznávání navázané na nevinnou dětskou zvídavost, baví mě pozměněné eko-poselství i technologické megalomanství, které nám zajištuje opravdu bezprecedentní pohlcení filmem. Tady se tvoří budoucnost kinematografie a nezapomíná se přitom na příběh, který mi osobně přišel o dost jiný a intimnější než minule. A už se nemohu dočkat, kam se Quaritchův (opět nejlepší postava) syndrom slepého dobývání a osobní msty překlene příště. (15.12.2022)

James Cameron nepřeskočil svou vlastní laťku, i když by rád věřil, že ano. Jednička Avatara byla vizuální orgasmus, tohle je už prostě "jenom" hodně dobré. Cameron vzal svou vlastní jedničku, přilil trochu svého vlastního Titanicu, vypůjčil si špetku (dost velkou) Pána velryb, dochutil to PC hrou Subnautica, další ingredience už byly doplněny jen ve stopovém množství, celé to rozmixoval, protřepal, nechal usadit a scedil do silně poživatelné substance. Ta asi bude bourat žebříčky návštěvnosti a peněženky producentů nechá nabobtnat více, než je záhodno, ale do historie filmu se zapíše hlavně jako "jeden z mnoha" efektních blockbusterů. Za vidění to ale stojí, to bez řečí. P.S.: Rodiče se mají poslouchat, darebové. :-P (09.01.2023)

Posouvání hranic filmové magie je úžasná věc. I když pomocí 3D tentokrát Cameron daleko více buduje a daleko méně vypráví. V mém případě má ale smůlu, že jsem hrál úchvatnou podmořskou Subnauticu. Do černého se navíc nestrefuje ani s jádrem vyprávění rodina vs. kmen a relativizací významu smrti. Symbolický přesah je ten tam a po hudební stránce je to doslova zombie, co ohlodává Hornerovy kosti. Hodnocení nechávám otevřené pro další části jeho Modrých válek. (08.01.2023)

Kino událost roku? Nejspíš ano. Strašně hutná podívaná, jako kdyby jste viděli dva filmy v jednom. Cameron využívá vše co umí,aby předvedl všechny svoje lásky (budete cítit Titanic, Propast i další jeho filmy). Svět Pandory je opět úžasný, moře úchvatné, triky z jiné kategorie (Marvel brečí v rohu). Trochu smutnější je, že příběh je už opakování viděného a hlavně,že je to vlastně jen série špatných dětských rozhodnutí, které se neustále stupňují (za mě se divím,že hybná dětská síla příběhu Camenorovi vyhovuje...). Je tu navíc strašně citit epický rozměr a hlavně rozsah do budoucna. Nová surovina, opakovaný důraz na zapadající slunce (všimli jste si, jak je noc na Pandoře krátká?) a lidstvo, které prostě tu úžasnou přírodu s domorodci nenechá žít. (15.12.2022)

I když i já jsem celou dobu po prvním díle nadával, že se nám pan režisér zahrabává u nějakých omalovánek z Pandory. Nakonec stejně tak jako většina musím konstatovat, že buďme rádi, že někdo jako James Cameron vůbec něco točí. Netočí toho už sice hodně, ale to co dělá, dělá pořádně. Schválně si spočítejte kolik podobně kvalitních mega blockbusterů, které by se daly označit za událost vzniklo za posledních dejme tomu 20 let. Podle mě je Cameron prostě King of the World. 100% (17.01.2023)