Nevinnost

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Češi jsou národ, který se velmi rád u tuzemských filmů baví. Připadá mi že domácí filmová dramata se v naší společnosti vůbec nenosí a vlastně se jedná o jakési TABU. Potěšilo mě že Hřebejk je jeden z mála tvůrců, který umí zatlačit na pilu a natočit kvalitu, pod kterou kdyby bylo napsáno místo Česka například USA nebo Švédsko vynášeli by zdejší odborníci snímek do nebes. Jenže není... Film vznikl v Česku, je o nás a divák, který se přišel do kina zasmát, je najednou zoufalý. Tohle samozřejmě nebude trpět. Vetchého miluje v Okresním přeboru a přes to nejede vlak. To že tady hraje najednou primáře, který je obviněn z pohlavního styku s nezletilou nehodlá akceptovat. Jeho škoda! Nevinnost je výborná záležitost. Sonda do života lidí, kteří si žijí své životy a každá postava má své máslo na hlavě. Nikdo nejsme dokonalý. Určitě film, který podává spoustu otázek a divák nechť si na tyto otázky odpoví sám. Nevodí za ručičku. Z herců u mě dominuje charismatický Hynek Čermák, na kterého se od nynějška budu těšit v čemkoliv bude hrát. Hereckou slabinou je bohužel Vetchý, přestože nad jeho 16cm nezbývá než smeknout:) 85% (11.08.2016)

Oni to chcú tiež. Zvádzajúci muži aj nevinné dievčatá. Nezáleží, či ide samcov bujaro mladých, či vekovo usadlých pánov okolo päťdesiatky. A ani na tom, či dievčence majú dvanásť alebo 18. Či vlastne...tu je istá, spoločnosťou nadekrétovaná bariéra. Má podobu hrozby spáchania trestného činu, ak súložíte s osobami mladšími ako päťnásťročnými. Inteligentní páni dokážu byť zároveň vzornými manželmi i milujúcimi otcami a súčasne neodolateľné zvrhlými prasiačikmi, udržujúcimi variabilné pohlavné vzťahy s mladými sexicami (nech už to znamená čokoľvek). Podstata schopnosti viesť takýto double life je ukrytá v schopnosti maskovania a súčasne klamania bez mihnutia brvou. No niekedy i takýchto vychcánkov dobehne karma. Pretože zneužívali nevinnosť, niekedy ešte chránenú zákonom, pretože morálne zlyhali vo vzťahu k zákonitej partnerke, niekedy i k deťom a rodičom. Nevinnosť to výstižne zobrazuje. Zároveň ukazuje, že tento model správania je tu neustále a často prítomný, napriek hrozbe potrestania, napriek morálnym popáleninám. Hřebejk s Jarchovským sa nezľakli a ukázali to naplno. V príbehu, kde ani jedna postava nebola navyše. Ani obézny chlapec - mongoloid. Vetchého utlmený herecký výkon plne zodpovedá charakteru jeho postavy. Muža, žijúceho si svoj šťastný život, berúci si z neho tie najšťavnatejšie plody v podobe atraktívnych dievčat, pričom si ich vychutnáva ako predmety dennej spotreby - hrušku, víno alebo jablko. Citové a morálne potreby jablka majú bežne ľudia v paži. Rovnako má Vetchého postava na háku problémy svojich partneriek. Život berie v pohode a bez stresu. Bez ročných výkyvov, stabilne a výrazovo bez väčšej zmeny. Vyzerá to, že po skončení filmu a pár rokoch v ňom bude rovnako bezproblémovo pokračovať. (15.10.2020)

SPOJLERISSIMUM! O původním pracovním názvu "S pravdou ven" i stávajícím podtitulu "Lásky se nikdy nezbavíš" jsem chtěl původně napsat, že jsou pěkně debilní, ale než jsem tu větu dopsal, došlo mi, že jen přiblble znějí a vlastně jsou velice vyýstižné. Poněkud se nemohu rozhodnout, jestli jsou J+H tak geniální, nebo tak šmíráčtí. Posuďte sami: Po uběhnutí 73 z celkových 98 minut zjišťujeme, že až dosud jsme sledovali vlastně prolog. Obviněný je vinen a Linhartová je zrcadlově překlopená Aňa, nebo naopak. Obě holčičky to a ho chtěly a chtějí pořád; ta v prologu si vymýšlí a jde s tím ven, ta druhá to žije a drží v sobě a on je právem odsouzen za vraždu. Takto ta konstrukce dává smysl a J+H si ještě přisazují "paralalením" případem spoluvězně Zlatka. Celých těch 73 minut je to banální film, zbytek je monstrózní. Zajímavé je, že ani v jedné z obou částí nesledujeme drama hlavní postavy, tedy křivě obviněného pachatele, nýbrž drama vyšetřovatele (v prologu), resp. oběti (ve zbytku). Hlavní postava neprožívá drama, vlastně neprožívá nic, prožívají ti okolo, s čímž bohužel koresponduje i Vetchého projev: zatímco všichni ostatní hrají výborně, Vetchý hraje úplně dutě. Nebo je to schválně? Pan doktor má vážný problém, nakonec se ukazuje, že to on je jejich problém, nebo možná on je postavou, na niž jsou naloženy jejich problémy, a nic jiného v sobě nemá. Takže co? Je ten film hoden tohoto komentáře? Nevim nevim. Přece jen se mi nezdá, že by sustředěností na vyšetřovatele celých prvních 73 minut autoři cílevědomě sledovali něco smysluplného (třeba odvedení divákovy pozornosti, nebo protipól oběti, jíž patří druhá část, s obviněným jako záměrně prázdným středem). A co to hraní si s různými podobami "nevinnosti", viz retrdovaný synek, který je tam jen tak mimochodem? A co to Anino slovo "pokání"? To přece nelze do příběhu jen tak vyprdnout, pane Jarchovský. (10.08.2020)

Hřebejk s pokročilým věkem opouští (tragi)komické vody, začíná brnkat na vážnější strunu, snaží se (i) o určitý přesah, avšak jakoby se bál odhodit veškeré své doposud pracně (vy)budované postupy-jistoty, překročit (své) mantinely a tím se definitvně vytrhnout ze škatulky „toho tvůrce, co točí stále dokola (s lehkými variacemi) ožehav(é)á téma(ta) naší (ne)dávné minulosti, přičemž důraz klade na „jistotu“ v podobě humorného (pod)tónu a navíc (téměř) vždy sází na stejný (byť prověřený a osvědčený) herecký tým“. Musím (si) přiznat, že jeho snahu kvituju veskrze s povděkem. Nevinnost je příjemně civilní intimní výpovědí, kterou nesráží Hřebejk režisér, ale Hřebejk scénárista resp. Petr Jarchovský. To jak (lehkou) roztříštěností, tak zejména (zbytečnou) doslovností, přičemž a to je nejhorší, (pravda, je to čistě můj subjektivní pocit), cítím z toho scénáristickou prvoplánovou vykonstruovanost se snahou o (za každou cenu) překvapující pointu, která nakonec tvůrcům (alespoň v mých očích) láme vaz. Jak jsem před časem v případě Kawasakiho růží hořekoval nad úvodními 25-ti min, v případě Nevinnosti je to právě těch 25 min posledních, což je o poznání horší varianta. Zatímco v prvním případě měl Hřebejk zbytek snímku na vylepšení dojmu (také se tak měrou vrchovatou stalo), v tomto případě nemohlo výsledný dojem už nic zachránit (právě naopak). P.s. Jedno ale musím Hřebejkovi (soukromě) přičíst k dobru. Aňa Geislerová. Nemám ji (jemně řečeno) v oblibě. To, co se vzezření týče (pro mě naprosto asexuální typ) vím, je to čistě můj osobní problém, tak zejména po herecké stránce ji nevěřím. Až do tohoto snímku. Byť na první skutečnosti se nic zásadního nemění, jako herečka mě zde (bez jakýchkoliv výraznějších námitek) přesvědčila. Předvádí příjemně civilní, utlumený vyzrálý výkon. 70% (27.07.2012)