Osudy dobrého vojáka Švejka

Pohyblivé ilustrace ke knize. 1) Zrychlený posuv, zdlouhavé titulkování ve zvláštních oknech i absence hudby mi brání vychutnat si nesporně výborné herecké výkony. 2) Chtěl jsem vidět dobovou obrazovou představu o Švejkovi, ale ta mě příliš nepřekvapila. 3) Obávám se, že filmové kuriozity tohoto typu jsou pro mě koukatelné jenom, pokud nabídnou něco dosud nevídaného...a to jsem zde postrádal. (22.01.2014)

Až pri sledovaní nemého filmu dokážem oceniť, koľko vo filme robí zvuk a hlavne dobre zahrané dialógy, v prípade Švejka často aj monológy alebo jednoduché repliky. Prekvapivo v tomto filme som sa dokázal vžiť do deja aj bez zvuku popri čítaní titulkových predelov, možno preto, že príbeh je notoricky známy a možno aj preto, že výzor hlavnej postavy je zaujímavý a vhodný pre filmového hrdinu. Trochu mi tam chýbalo množstvo udalostí a vtipov, ktoré sa do filmu jednoducho nezmestili. (10.01.2014)

Úvod je hodně vtipný, ale pasáže u komise a na klystýru už jsou trochu bez nápadu, a jak se v ději (no, v ději, on je to spíše jen sled historek) skáče, i díky podivným střihům to vypadá jako kočkopes. Švejk, který je zpočátku skutečně podle knihy takový mudrlant, který ukazuje nesmyslnost rakousko-úřednické byrokracie doslovným plněním rozkazů, u Lukáše působí už jako pitomec, a v Rusku jako sebestředný, vychcaný a líný hajzlík. Možná je to tak i v knížce, už je to dlouho, co jsem ji četl, možná to má odrážet Haškovy osudy, ale i samotným vedením filmu, kladením důrazu na nepodstatné věci a rychlým přesunem jinam od věcí zajímavých, mi to celé přijde jako narychlo sesmolený mišmaš. Jinak pro pivní znalce - ve filmu zazní nezastřená reklama na Velkopopovické pivo. :-) A abych nezapomněl, dvě velké davové scény, takové se dnes moc netočí. (26.05.2016)

Je poměrně únavné se na to dívat, protože je to klasický němý film a po každém obrazu přijde otravná obrazovka s textem, která je očích až příliš dlouho, tudíž jsem film shlédl po kouskách v rozmezí asi 14 dní. Největší přínos pro mě byla úvaha, že film byl natočen prakticky bezprostředně poté, co Hašek napsal knihu a zachycuje tak autentickou atmosféru, ve které spisovatel žil, psal a uvažoval; je to na díle hodně znát, protože v souladu s knihou se jedná spíše o takovou prostoduchou taškařici a Karel Noll taky hraje takovýho vykutálenýho enšpígla, který dává divákovi zřetelně najevo, že má všech pět pohromadě a že si z C. a K. drilu dělá prdel. Hrušínského verze Švejka byla rafinovanější, nejspíš proto, že byl geniální herec, a nikdo si nemůže být v jeho podání jistý, zda je Švejk takovej lišák anebo skutečnej blbec. Jinak mi přišlo, jako obvykle při sledování němých filmů, že tehdy byli herci tak nějak zdatnější než je tomu nyní a i ve vedlejších rolích mnohdy hráli božsky. (06.12.2013)

Němý film podle předlohy umluvené tak, že by se do ní už snad nevešla ani jediná holá věta? Vyšlo to, protože Karel Noll je skvělý Švejk, scenáristé vybírali z Haškovy předlohy dobře a Martin Frič dovedl existující filmy zručně sestříhat do jednoho, jenž má začátek, střed i konec, zkrátka hlavu a patu. Z ostatních herců a hereček se mi moc líbila Antonie Nedošínská v roli paní Müllerové a také Karel Lamač jako nadporučík Lukáš (a hostinský Palivec). Škoda ale je, že se nikdo neodvážil složit atraktivnější hudební doprovod. Proč pořád k němým filmům vyhrává konzervativní klavír, když to jde dělat jinak? Podívejte se na Milenky starého kriminálníka s vynikající hudbou od Nekonečna, to je hned něco jiného. (06.03.2016)