Dracula

Dracula byl, je a zřejmě i zůstane mým nejoblíbenějším českým muzikálem. Spousta kritiků srovnává verzi z roku 1995 s verzí z roku 2009. Samozřejmě, obě verze jsou odlišné. Protože mě však muzikály okouzlily teprve před několika lety, nepatřím mezi diváky odkojené výhradně původní inscenací. V mém případě jsem nejdříve shlédl novější verzi. Ze zvědavosti jsem se o několik týdnů později podíval na představení z roku 1995, abych se přesvědčil, zda starší verze tohoto muzikálu je skutečně o tolik lepší. Ku podivu mě nadchly obě verze, u každé se dají najít nějaké drobné nedostatky, ale ve finále jak starší, tak i novější verze dokáže v divákovi zanechat hlubokou stopu. Pokud bych však měl něco vytknout, největším průšvihem nové verze je její obsazení. Lucii Bílá jako Lorraine v původním představení podává jeden ze svých životních výkonů. I kdyby se Monika Absolonová, Radka Fišarová nebo Leona Machálková snažily sebevíc, nikdy se Lucii Bílé nemohou vyrovnat. To samé platí i pro roli Adriany, resp. Sandry. Ani nevíte, jak já tuto postavu v podání Leony Machálkové miloval. V žádném případě netvrdím, že současný Dracula je obsazen neprofesionálními zpěváky. Současné obsazení podává standardní výkon, ve starší verzi však mnoho učinkujících podávalo často až excelentní výkony. Abych pouze nekritizoval, novější verze mě zaujala svou scénou a kostýmy. Přestože se mnoha divákům nová scéna a kostýmy nelíbí, já jsem s touto změnou nad míru spokojený. I přes drobné nedostatky tento muzikál miluji a velmi rád ho navštěvuji. Protože jsou písně Karla Svobody a Zdeňka Borovce natolik kultovní záležitostí, nemůže se nikdy tento muzikál stát i při jakékoliv výpravě a obsazení absolutním propadákem. Kdo tento muzikál ještě nenavštívil, vřele doporučuji! (27.12.2010)

S rukama umazanýma od krve, s černou duší samotného satanáše, si bez přehánění troufám říct, že se jedná o několikanásobné divadelní eso. Sotva uvidím podívanou, která by se vpila tak silně do každého póru mého těla a srdce mi tlouklo tak hlasitě, jako zvony bijící půlnoc, před Dráculovým probuzením. Vážení, tady je předvedena ona krása, promyšlenost v každém detailu před očima diváka, bez sebemenší chyby. Písně silné, orchestr dechberoucí, herci dokonalí, taneční choreografie dotvářející bod varu, Jako celek to na mě působilo dojmem, žhnoucí lávy, která ze sopky co nevidět vytryskne a s tesáky vyceněných zubů se zakousne a nesmazatelně se v pije do duší všech diváků. Tahle legenda bude žít navěky!!! (25.05.2024)

Absolutně nechápu předělání. Zpěváci/herci, až na pár výjimek stojí za nic. Změna obsazení absolutně nepochopitelné, ale chápu, že se dnes talentovaní lidé, kteří by něco uměli, je dnes jako šafránu, takže to bylo celkem obtížné. O proti původní herci, jde o absolutní průšvih. Naštěstí hudba stále svěží. 40% (20.02.2017)

„Kuj železo, dokud je žhavé“ – bohužel nevím, jestli tohle bylo to nejlepší, co mohlo tento údajně nejlepší český muzikál potkat. Viděl jsem originál z roku 1996 a bohužel musím souhlasit s názory, že tahle novější verze mu nesahá ani po kotníky. Chápu, já jsem kulturní hovado (jak jsem často nazýván svými nejbližšími a známými), ale Korna, Bílou, Machálkovou a bohužel ani Vítka se prostě nahradit nepodařilo. Hůlka potřeboval vydělat nějaké ty chechtáky, ale pořád mu to ještě šlo – ovšem ten zbytek doslova parodoval své předchůdce a to ať se na mě nikdo nezlobí. Nevím, možná to někdo vzal přes postel, nebo známosti, nebo se prostě nepodařilo získat někoho lepšího, ale taková pasáž s motorkáři to byla ubohost a to nejsem fandou Genzera. Bylo pěkné, že Jozef Bednárik dal vzpomenout publiku na Karla Svobodu a Zdeňka Borovce, ale rozhodně ne takovou fraškou… (19.01.2018)

Záznam v pořadí už třetí inscenace (druhá byla nastudována někdy v roce 2001 a byl to údajně propadák), stále v režii Jozefa Bednárika a stále s Hůlkou v hlavní roli. Zbytek obsazení je fungl nový (tedy snad kromě paní Křížkové), v jedné alternaci sice vystupuje Leona Machálková, ale nevrací se v roli Sandry, ale jako Lorraine. Její výkon bohužel posoudit nemohu, protože místo ní v záznamu alternoval někdo jiný. Mám rád původní verzi z roku 1996 - a když jsem viděl první ukázku z tohoto nastudování, byl jsem dost otřesen. Jiní herci, jiné kostýmy, jiná výprava obecně, no dobře. Asi každý, kdo se setká s novou verzí něčeho, co dobře zná a má rád, má tendenci vyzdvihovat verzi, kterou viděl dříve. Srovnejme jen původní verzi Jesus Christ Superstar ze sedmdesátých let a divadelní verzi z roku 2000 (i když já teď dávám přednost verzi pozdější (mluvím pochopitelně o filmových verzích). Diváky obeznámené s původní verzí čeká totiž hned několik velmi nepříjemných šoků. Herci v novém nastudování přehrávají až běda. Ani pěvecky se nemohou dost dobře srovnávat se svými předchůdci (i když tohle je dost subjektivní). Celá scénická úprava je jedno velké WTF, kromě toho se tvůrci dopustili zmrzačení hned dvou důležitých skladeb (celá první polovina skladby Tajemný hrad je vypuštěná, stejně jako polovina Schůzky v zahradě) a dodání Draculova monologu v poslední části to nezachrání. Neskutečně mi lezl na nervy šašek-sluha Tomáše Trapla, zde je propad kvality značný. Naopak Profesora zahrál Aleš Háma skvěle a jeho první scéna je pro mně tím nejlepším z celého muzikálu (2009). Ono není nad čím vynikat, protože celé třetí dějství je zcestné - ale zase jsem se hodně nasmál. Bednárik se podle všeho rozhodl, že naznačování není pro rok 2009 už nic zajímavého a proto se na jevišti dočkáme hned několika scén simulovaného sexu, focení porna atd. atd. A abych nezapomněl, po prvních deseti minutách jsem chtěl dát odpad... ale až TAK špatné nová verze přece jen není. (17.09.2010)