Konfident

Pre mňa najväčšie pozitívum filmu doplatilo na krátku stopáž. Atmosféra. A postavy. Všetky tie rodinky z ich paneláku - ich susedia, dokonalá štylizácia socialistickej sídliskovej šede, a každý jeden detail, či už dramaturgický, alebo scenáristický - to je to, v čom je Nvota najlepší. Postavy a vykreslenie atmosféry tak reálne, až to bolí. A tak reálne, že aj cez všetky ich nesporné kvality, vám pri nich prídu filmy dua Hrebejk / Jarchovský ako čistý mainstream. No a problém je skrátka v tom, že sa tu na to občas zabúda. Napríklad taká Dorota Nvotová je tu v podstate zbytočne a namiesto taby sa scenárista venoval jej a zvyšku susedov, a ich vzájomným vzťahom (ako by to urobil Jarchovský), rozoberá donekonečna odpočúvanie a Mádlovú prácu, a ja neviem, ale asi to mal spraviť opačne. Zopár scén päťhviezdičkových (lietadlo, záver), Mádl priemerný. 70% (25.08.2012)

Tvůrci skutečně byli v některých pasážích až přemotivovaní, vesměs je ale tohle „vyrovnávání si účtů po sto padesáté“ docela solidním tuzemským kouskem. Jenže.. Škoda plochosti několika postav, škoda místy naivní snahy vzbudit tísnivou atmosféru zobrazované doby, škoda ne úplně pevných švů příběhu, ve kterém postavy jednají mnohdy zkratkovitě. Ta hlavní je navíc zahraná ne úplně dobře. Nečekal bych to, ale Mádl v titulní roli neobstál. Ale nemůžu říct, že by se mi na to blbě koukalo. (25.06.2016)

Pořád je to film o tom, jak se vyrovnat s komunistickou minulostí, s práskačstvím a prospěchářstvím, je to do jisté míry celkem očekávané ve svém průběhu, ale na druhou stranu je to snímek, který zdobí dobré herecké výkony, kdy Vetchý tu skvěle hraje neskutečnou svini, pozitivní je i zaměření jen na několik postav a určitá malost filmu. (03.08.2017)

Ten film opravdu moc chce: Ukázat, že v normalizačním Československu panovala paranoidní atmosféra, že praktiky StB a státní moci vůbec byly zákeřné a zrůdné, že jedinec měl pramalou šanci jejich tlaku odolat. Činí to ale tak schematicky, přeplácaně a neobratně, že to až dojímá – nebo uráží, to podle naturelu diváka. Má to být thriller, ale je to směšné, scenáristicky neumělé a režijně nevyhraněné. Postavy se mění ve své karikatury a některé scény jako by vypadly ze sklepáckých Mlýnů. Hlavního hrdinu není proč obdivovat ani nenávidět. Kdyby ho člověk měl charakterizovat jedním slovem, asi by mu po dlouhém hledánív mysli vytanulo slovo „trouba“. A to ke všemu ne takový trouba, kterého můžete litovat, protože se stal obětí rafinovaného zla, ale nevábný, beztvarý trouba, který si může za všechno nejvíc sám. (08.06.2020)

Když nad tím tak přemýšlím, máme těch filmů popisujících komunistické časy opravdu požehnaně a tenhle nepatří zrovna mezi ty úsměvné. Příběh o tom, kam člověka může dohnat tíha doby a okolností, jak těžké je odolávat nátlaku režimu, když lusknutím prstu vás i vaše blízké může zničit. Je to ale také zároveň příběh o tom, jak se nezaprodat a v pravou chvíli umět použít své dovednosti proti útlaku. Osobně si nedovedu představit žít v téhle době - radši svobodný a chudý, než zabezpečený otrok doby a režimu! (23.02.2013)