Trans

Boyle je podobný Nolanovi, či Tarantinovi v tom, že co film, to originál a přesto se drží některých svých tradičních režijních fines. Útočí na diváka jak opulentním minimalistickým vizuálem, tak i hutnou psychologií. Trance má vynikající obrazovou estetiku, hru se světly a "contemporary" feeling. Nadchne i silným scénářem a faktem, že ačkoliv je ve filmu především ke konci několik scénaristických spirál a veletočů, ani jednou se film nezamotá. Děj je přehledný, výborně vypointovaný a perfektně dává smysl. Zároveň je téma hypnózy podáno dostatečně komplexně aby diváka nadchlo a nutilo ho ponořit se do filmu a přece dostatečně zkratkovitě, aby nezačlo nudit to, že tomu není rozumět, tedy nedává to laikovi smysl. (19.01.2014)

"Sme súčet všetkého, čo sme kedy povedali, urobili a cítili. Sme omotaní unikátnym vláknom týchto vnemov, ktoré si neustále pripomíname. Aby bol človek sám sebou, musí si sám seba neustále pripomínať." Sofistikovaná hra s divákom, ktorá síce nedáva úplne zmysel (nabrala si toho na ramená PRÍLIŠ), ale je od prvej do poslednej minúty nepredvídateľná a sakramentsky zábavná, tajuplná a sexy. Boyle sa v nej baví kaleidoskopicky pestrým vnímaním udalostí a zmätenou motiváciou postáv, a v akčnom tempe odhaluje svoju slabosť pre thrillery Briana DePalmy. (28.10.2014)

Vážně pecka a veliké překvapení! Danny Boyle dokazuje, že natočit kriminální thriller pro něj není žádný problém. Už od začátku mi bylo jasné, že tohle je něco víc. James McAvoy je v této roli naprosto perfektní. Film má skvělé tempo a po celou dobu vás v něčem utvrzuje, aby vás ak nakonec vyvedl v omyl. Něco tak skvěle natočeného se nevidí každý den...90% (03.12.2013)

"Už spíš, vole?". "Ne, ještě ne, chybí mi ten metronom.". "Ok, takže tik tak, víčka ti těžknou, uvolněný jsi jak sviňa, za chvíli budeš ve stavu, kdy si s tebou kdejaký neuvěřitelný šarlatán bude moct dělat papírové čerty."."Chrrrrr.". "Teď dobře poslouchej, slizký Mekevoji. Kdykoliv uslyšíš písmeno "a", praštíš hlavou do zdi, dokud si nevzpomeneš, kam si zašantročil toho čornutého Fangoga! Aha, tak ne, byl to Gója, ale mlátit budeš furt! Lusk! Je naprogramovanej, dem to zkusit. ANANAS!". "Kurva, z čeho mám furt ty boule....". "ANANANANANAS!". "Tak jo, už dost, toho Rembranta mám ve skříni.". Unylý, místy až debilní, překombinovaný hypnotizérský maglajz, po němž vám, až se proberete z transu, naskáče kopřivka, kdykoliv si vzpomenete, jak jste se ten večer príma nudili. A to do té doby, než na vás někdo luskne prsty nebo vám zase nějaká sexy, čokoládová samice Nouplisáka ukáže kozy, které to celé stejně nijak nevytrhrly. (18.07.2013)

Segedínský, hovězí, houbový, fazolový, maďarský, bramborový, boyleovský. Jenže ten poslední měl pro mě docela mizerný základ. A vlastně trochu hodně překombinovaný. Aukční kurátor nejprve přijde o nehty, aby si zřejmě vzpomněl, kde ukryl vzácný obraz. Partička zlodějů pochopí, že tudy cesta nevede a vezme ho k příležitostné hypnotizérce, aby si hošan rozpomněl. Ta hned vstoupí do hry, přidá se k týmu a divák v autorsky hravém balení netuší, kdo vlastně hraje jaké housle. Nevím, jestli jsem chtěl snazší tajenku, ale vizí na hraně reality a hypnózy jsem si dosyta (ne)užil už v Nolanově Počátku nebo Scorseseho Prokletém ostrově. Motivace se rozpadají, stylizace jede na maximum, významy místy uskakují do rohu. A finále je docela prázdné. Zápletka má jednoznačný problém, že se nikdy přesně nedozvíme, co se „doopravdy“ stalo. Jo, vlastně se stalo to, že se Rosario Dawson úplně a vlastně i zbytečně svlékla!! (23.08.2013)